Hačikó - příběh psa
Hachiko: A Dog's Story
Réžia:
Lasse HallströmKamera:
Ron FortunatoHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrajú:
Richard Gere, Joan Allen, Cary-Hiroyuki Tagawa, Sarah Roemer, Jason Alexander, Erick Avari, Bates Wilder, Robert Capron, Americo Presciutti, Robbie Sublett (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Americký profesor Parker Wilson dochádza denne vlakom do práce. Jedného dňa nájde na stanici opustené šteňa japonskej rasy akita inu. Aj keď je manželka Cate najskôr proti tomu, aby si ho ponechal, láska jej manžela k psovi ju nakoniec presvedčí. Hači, ako psíka pomenujú, denne sprevádza svojho pána na stanicu a večer ho tu opäť víta. Jedného dňa však Parker zomrie a na stanicu sa už nikdy nevráti. Hačikó však verne čaká na svojho pána deň čo deň, celých deväť rokov na rovnakom mieste. Až do svojej vlastnej smrti... Legenda o nesmrteľnom pute a vernej oddanosti psa k svojmu pánovi sa v Japonsku traduje dodnes. Je dôkazom, že aj ten najobyčajnejší rituál sa môže stať najväčším a najčistejším vyznaním lásky. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (1 074)
Koupit si psa je jediná možnost, jak za peníze získat lásku. ()
Bééééééé ()
Film propagující myšlenku "Pes, nejlepší přítel člověka" až na dřeň. Je to ale také to jediné, co nabízí. Každý musí rozhodnout sám, zda mu to stačí. ()
Pro mě hodně silný zážitek. Velice dojemné ()
Patetický příběh zarámovaný émerickým blouzněním o hrdinství. Ukrutně dlouhý na to, kolik věcí se zde přihodí. Tvůrci tušili, že přenesení příběhu z Japonska do USA bude drhnout, proto do příběhu vklínili amerického Japonce, který coby přítel profesora má tvořit spojovací článek mezi oběma kulturami. Není dobře, že je divák filmem směřován k citlivůstkářství vůči zvířatům. – „Jeden život lidský a jediné zdraví lidské váží více než tisíce a statisíce psů a koček.“ P. Vřešťál ()
Dojemny film s krasnou hudbou. Defacto bez te melodie by to bylo zpulky tak silne, opravdu se povedla - ono piano ma proste nadherny zvuk samo o sobe. Gere se na tuto roli hodil skvele. Trochu mi vadila J. Allen, ktera ma tvar strasne prisnou az nehezkou, jak do nejakeho hororu - osobne bych obsadil nekoho vic "odusevneleho". Krom toho mi prvni pulku filmu lezla i chovanim na nervy. Taky jsem si nemohl zvyknout na to, ze vola na manzela Parker. Mam to nejak zakorenene jako prijmeni (ze by moje obliba Spider-Mana? :), takze mi to jako krestni celou dobu nesedelo. Vsechno ale stejne zachranuje ten bozi pes (krom zmineneno piana), takze slzy to cloveku vydoluje spolehlive. Ale v tom mi prave taky nesedlo, ze to scenaristicky nemelo uplne jaksi vygradovany "plactivy supermoment", po kterem by padly titulky. Tech momentu je tu nekolik a asi na dvou trech mistech jsem si rikal "tak ted bude asi konec". Ale dej jeste pokracoval a opet nova "crying scene" (nebo minimalne aspon dojemna). Takze jsem si v posledni tretine pripadal jak na sinusoide. Ale chapu, ze je to asi subjektivni zalezitost. Stejne nejlepsi byl ten hafan na zacatku. Tam bych ho snedl i s chlupama :-D ()
V tomto prípade sa nedá inak. O Hachikovi som nedávno čítal a ten námet ma naprosto odzbrojil . Ešte pred tým, než som strčil film do prehrávača som vedel, že filmu dám 5*. Som rád, že som sa nemýli. Je to síce účelné hranie na city, ale v tomto príbehu to proste ani inak nejde. ()
O tomhle filmu už jsem slyšel dávno, ten příběh jsem tedy znal než jsem se na to podíval. Trošku mě ale odrazoval Richard Gere, kterého jsem před tímto filmem neměl zrovna v lásce. Tady jsem ale svůj názor musel změnit, zahrál si moc pěknou sympatickou roli. Psy mám moc rád, sám jednoho skvělého doma mám. Tenhle příběh je opravdu neuvěřitelný, tady se musím přiznat že nejedna slza ukápla a určitě nebudu sám. Pes Čiko mě vzal za srdce, proto jsem dal plný počet a dokonce jsem si tenhle film přidal do oblíbených. Sice se na něj asi radši nějakou dobu znovu nepodívám, protože tohle neni film který by zrovna dokázal zlepšit náladu ale přesto stojí za to. ()
Kočka, nebo pes? V téhle volbě jsme měl vždycky jasno. Sám bohužel psa zatím nemám, ale jestli se někdy přestěhuji z bytu do domu, tak si psa pořídím hned. A proč mám rád psy? Právě pro jejich věrnost k pánovi a o tomhle film Hačikó je. O nezměrné psí věrnosti, která jde doslova až za hrob. Řemeslně je film natočen výborně a Richard Gere odvádí svůj standard, nicméně příběh je jednoduchý, prakticky se nic moc neděje a jde "jen" o remake. Přesto mě film bavil a milovníci psů si sami mohou přidat jednu až dvě hvězdy, sám dávám tři. ()
Věrnost,oddanost a láska..víc netřeba před shlédnutím znát... ()
"I'm a lot older than you but I tend to think that there's an element of music that cannot be captured. Life cannot be captured. Human heart cannot be captured. The moment of creation itself is fleeting." ()
Podle skutečné události? .. Dojemnější příběh jsem už hodně dlouho neslyšel. ()
Asi... co asi, rozhodně nejdojemnější film co sem kdy viděl. Hudba nepotřebuje rozebírat, jenom podbarvuje atmosféru a to dokonale. Rozhodně se Hachi nedá srovnávat s Marleym, ze kterýho udělali prvoplánovou ždímačku na city. Eště sem pořád vyždímanej, tak už asi nic dalšího nebudu schopnej napsat, shrnu to jednoduše. Bylo to nádherný, na konci sem měl hodně skleněný oči a až se na to někdy podívám znovu, řvát budu zase, to je úplně jasný. ()
"Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe." Josh Billings ()
Největším problémem filmu je to, že je natočen podle skutečných událostí. Příběh je velmi, velmi jednoduchý, na devadesátiminutový film se toho tam děje strašně málo. První polovinu filmu koukáme na to, jak se má japonskej psík strašně rád s Richardem Gerem a druhou polovinu koukáme na to, jak onen psík kouká do prázdna... Jinak nic. Vypadá to, že režisérovi šlo především o to, jak z diváka vyždímat ňákou slzu. Což se mu v mém případě nepovedlo. Tři hvězdičky s odřenýma ušima. ()
Očekával jsem něco jako Marley a já, ale tohle je takový sušší. Docela škoda. První půlka filmu je dobrá, ale potom v druhé půlce jen sledujeme psa jak sleduje dveře na vlakáči a čeká na páníčka a prakticky se už vůbec nic neděje. Jinak Akita inu patří mezi mé oblíbené psy, tak jsem byl spokojen. Dokonce se tam i lehce zmínili o původu plemena. 75% ()
Hachi je film, který by mohl mít jen 5 minut a obsahově by nebyl o nic chudší. Celých 89 minut je mířeno na divákovy city a u mě... To zase fungovalo! Richard Gírů a Hachi jsou dvojka, u které máte pocit, že se jim nic nemůže stát a přejete jim jen to nejlepší. A pak to přijde. Od onoho momentu až do konce filmu a ještě dál jsem brečel jak malý kluk. Je sice pravda, že kdybych sám neměl psa, tak by mě to pravděpodobně vůbec nedojalo, ale takhle jsem musel jít po konci filmu toho svého obejmout a říct mu, že tu pro něj budu. Ach jo, jsem cíťa. ()
Vždycky jsem měl slabost pro psi, a Hači je naprosto k sežrání. Mrzí mě, že i těch 89 minut se zdálo jako moc dlouhá doba - příběh je silný, ale zpracování mohlo být lepší(po emocionální stránce bych ještě přitlačil). To ale nemění nic na tom, že se jedná o jeden z nejkrásnějších filmů o bezmezné oddanosti, jaký jsem kdy viděl (79%) ()
Uspávanka, ktorej dej by sa dal zhrnúť v jednej rozvitej vete. ()
Líbil se mi hodně pohled, který byl u snímku zvolen a to na úrovni propojení pouze psa a člověka. Veškeré emoce lidí ať už ohledně svatby či smrti bývaly značně dány do pozadí a vzniklo něco naprosto báječného. ()