Agentky za nepriateľskou líniou

Strhující snímek natočený podle skutečné události, který hodnotím jako jeden z nejlepších v roce 2008. Celou stopáž mi běhal mráz po zádech, čtyři křehké ženy vedené odvážnou a zkušenou bojovnicí v podání Sophie Marceau vydávající se na smrtelnou misi do fašisty ovládené Francie, to je vskutku silný příběh. Zvláště nejtragičtější Marie Gillain mě dostala. A jako nadšenému germanofilu a frankofilu se mi zamlouvalo střídání francouzštiny a němčiny. Doufám, že čeští diváci nebudou o tenhle nadprůměrný kousek ochuzeni, byť třeba jen díky dvd či HBO. (22.10.2008)

Tak nám zase Den D závisí na výsledku mise "sebevražedného" komanda- tentokrát ve francouzském duchu a s ženskými hrdinkami. Ačkoli přesně synchronizované improvizace vymýšlené pod tlakem nejsou příliš věrohodné, je to silný, napínavý snímek, který diváka táhne s sebou. A protože Dni vítězství nebo Mezi nepřáteli jsem dal za čtyři, tady jdu na plné hodnocení, protože Síla odvahy je lepší než oba jmenované filmy. (06.04.2009)

Ze začátku to vypadá jako příběh, který jako by z oka vypadl filmu Tucet špinavců, akorát místo legendárního Lee Marvina nastoupila dominatní Sophie Merceau a její čtyři "ovečky", ale nenechte se zmýlit, zdaleka tomu tak není! Film se po pár minutách přehoupne do silného dramatu, kde jsou rozdány ty nejvyšší karty. Láska, věrnost, faleš, lži, odvaha, zrada a to všechno je situováno do druhé poloviny druhé světové války ve Francii. Píši situováno, protože ne úplně věřím, že se tenhle příběh stal stejně, jako je to ve filmu. ___ Čekal jsem víc než standartní, koncentrátovou podívanou. Herecky nikterak výrazné. Průměrné. (02.11.2008)

Viem si veľmi živo predstaviť ako by dopadlo, ak by tému odvahy, priateľstva a vnútornej sily na pozadí druhej svetovej vojny zrežírovala americká produkcia. Nič také sa našťastie nedialo. Ústredné miesto majú vo filme ženy so zbraňou v ruke, v ktorých sa miesi odvaha a zraniteľnosť zároveň. Námet je celkom zaujímavý, film má dobré tempo a všetky filmové prostriedky, ktoré využíva stačia akurát na dobrý priemerný dojem. (05.12.2011)

Veľmi nepreferujem špionážne či odbojárske filmy a preto som sa týmto agentkám dlhodobo vyhýbal, no nemal som prečo. Výborné herecké výkony, príbeh o odvážnych ženách podľa skutočnosti, o ženách, ktoré si právom môžu hovoriť silné ženy a nie ako dnes, keď si dáva hashtag "woman power" na instagram každá predavačka kolagénu. Mne sa agentky teda páčili a nielen fyzicky a hoci úloha a sila tohto odboja môže byť zobrazená do určite miery prehnane, aj tak je to solídne natočené a hodnotím pocitovo, pretože som sa v tomto tempe ani chvíľu nenudil. Čo sa týka ženského odboja ako takého, dovolím si pikošku mimo filmu, ktorá potvrdzuje, že u takých Poliek bol ten odboj voči nacistom výrazne príjemnejší ako u Francúziek. Poľským odbojárom bola totiž veľmi dobre známa situácia v poľských nevestincoch a neušlo ich pozornosti, že mnoho prostitútok je nakazených syfilisom. Napadlo ich, že by nebolo od veci trochu podkúriť tým Nemcom a poskytnúť im možnosť tiež sa nakaziť. V domoch lásky tak nacistickým vojakom podsúvali úmyselne len nakazené prostitútky, v tomto prípade vlastne biologické zbrane. A pretože sa Nemcom poľské dievčatá veľmi páčili, za krátky čas sa stal syfilis veľkým problémom Wehrmachtu, o čom svedčia i archívne dokumenty priamo z Bundesarchivu. A že to Poliaci skutočne robili vedome, svedčia aj slová Jána Karskiega, kuriéra poľskej armády: „Opakovane sme organizovali schôdzky nemeckých dôstojníkov s prostitútkami, o ktorých sme vedeli, že boli infikované pohlavnými chorobami.“ Nanešťastie, nie je známy žiadny prípad, že by akákoľvek z týchto vlasteniek bola po vojne vyznamenaná. (31.03.2024)