Valčík s Bašírom

Mrazení v zádech mám ještě teď - pár hodin po projekci. Sice s Persepolisem mají společného jen Blízký východ, to je ale tak všechno. Pro mě je to zcela odlišný film, jak příběhem, tak svou animací. O událostech v Libanonu a Bejrůtu jsem doposud mnoho nevěděl. Je to taková válka ve Vietnamu přesunutá na blízký východ. Už od první minuty si můžete spolu s animací užívat skvělé zvukové efekty a hlavně hudbu. Ta vás doprovází po celou dobu filmu. Ať už v tichém podání jako podkres nebo na plný pecky jako součást děje. Jediné ticho nastane v závěrečný minutě filmu a vy v sále slyšíte najednou vlastní tlukot srdce. Animace je sice "jednoduchá", ale dokonale zpracovaná a vy si můžete vychutnat každý detail. Příkladem mohou být scény s psychiatrem, kde si vždy v pozadí hraje dítě. Nebo samotné vystupování nahých vojáků z moře, které se ve filmu opakuje a kolem kterého se celý film točí. Teprve až v druhé polovině filmu zjistíte, proč se film jmenuje Valčík s Bašírem a musím uznat, že lepší název se pro tenhle film nedal vymyslet. Ta scéna kdy se opravdu tančí valčík s Bašírem (Libanonský prezident) je nezapomenutelná a pro tenhle film symbolická stejně, jako je symbol poupě pro film Občan Kane. (22.01.2009)

VALČÍK S BAŠÍREM nedosahuje emociální působivosti a drtivosti jako REDACTED, ve kterém se vyprávělo o mediální (re)prezentaci války, ale jako kombinace animovaného filmu s dokumentem se jedná o velice důslednou podívanou, jež ale nedrží moc pohromadě. Zaujme již nápad rekonstruovat paměť prostřednictvím animace, protože si i neexistující vzpomínky vytvoříme na základě podnětů, ale chybí mi větší pohrávání si s divákem (jako je tomu ve scéně rozhovoru o fotografii z lunaparku, kdy v druhém plánu onen lunapark můžeme vidět - nebo jsem si ho tam přimyslel?). Zamlouvá se mi vypravěčská důslednost a důmyslnost, což je něco, na co dojela také nezvykle animovaná, k politickým otázkám se vyjadřující Satrapiová v PERSEPOLIS, ale takové Linklaterovy filmy jako WAKING LIFE či SCENNER DARKLY na mě více dýchnou atmosférou a donutí se zamyslet. A osobně mám problém s přístupem hlavního hrdiny, kdy buď otřesné zážitky vytěsní, nebo nad nimi smutní. 8+/10 (19.02.2009)

I mne přikovala animace. Pátrání Ariho po ,,oknech" a zjevující se smečce bylo zpracováno způsobem, jaký jsem ještě neviděl. Nikdy jsem neměl moc rád vážně míněné animáky a ani na ně nejsem specialista. Nevyhledávám je. Toto byl experiment, protože mne zaujalo téma Izraelsko - Palestinského konfliktu a viděl jsem pár screenshotů na netu. To to byl vizuální skvost, perfektně probarvený vhodně zvolenou hudbou...např. poklidné ráno se zpívající osádkou obrněné kolony ..prostě paráda. Závěrečný předěl jsem nečekal a o to více mne film zasáhl. Perfektní protiválečný snímek o traumatu z prožitých hrůz jednoho z vojáků. (29.07.2011)

Tento animovaný príbeh rozhodne nie je pre deti, hoci kvalita a príťažlivosť animácie je natoľko lákavá, že som mal problém deťom vysvetliť, aby opustili izbu. Dialógy sú tak vážne akoby išlo o hraný film, často na hrane dokumentu. Je tu množstvo vizuálne úžasných scén. Súhlasím ale s užívateľom Sawym, že jednotlivé fragmenty vám uviaznu v hlave viac ako celok. Dlho mi trvalo, kým som sa k tomu dostal a počas sledovania som si nadával, že som mal dať filmu šancu skôr. Tento film je vlastne nefalšovaným, vážnym vojnovým filmom, len v animovanom podaní. Super. 80%. (26.12.2014)

Tento dojemný film není jen dalším dokumentem o válce, ale netradičně podaný snímek ve vydařené detailní animaci se skvělou hudební podporou skladatele Maxe Richtera. Ari Folman se po 20 letech rozhodne vyhledat své bývalé spolubojovníky a prostřednictvím kolektivních útržků vzpomínek jednotlivých osob tak oživit ty své. Na rozdíl od syrových záběrů, které máme možnost zhlédnout na konci filmu, kreativní animované zpracování vzpomínek, umožnilo Bashirovi ukázat divákům válečné hrůzy bez větší újmy na zdraví. Kombinace vizuálního podání od klasicky ručně kresleného zobrazení až po 3D animaci tak dostává nový rozměr a scéna vylodění vojáků za hudebního doprovodu skladby "The Haunted ocean" byla pro mě silným emocionálním zážitkem. Bashir je ale především protiválečným tahem o invazi a následném masakru palestinských civilistů, který se odehrál v září roku 1982. Jedná o surrealistický snímkem plný emocí, vyprávějící příběh skutečných událostí našeho světa, kde hlavní roli hraje smrt, smutek a snové představy. (9/10) [MFFKV 2008] (12.07.2008)