Dievča na želanie

Sklamanie. Nejde o nič iné, ako o nudnú vatu, ktorá by svojou témou a veľkou dávkou potenciálu rozhodne mala na drámu, s ktorej by sa trhali nervové zakončenia. Bohužiaľ nič takého sa nestalo. Ale snímka mi za to niečo ukázala, že aj pornoherečky môžu byť celkom dobré "skutočné" herečky. Sasha Grey svoju rolu zvodnej luxusnej prostitútky zahrala naozaj obstojne. Musím pochváliť aj parádny soundtrack a zvuk. Tieto dve aspekty boli fajn ale ináč išlo o nulu, ktorá sa vliekla aj tými chabými 76 minútami. Dej sa krútil okolo mladého dievčaťa, ktorá odišla od rodičov vo veľmi mladom veku a aby si na seba zarobila začala sa predávať ako veľmi luxusná spoločníčka na večierky, obedy a na koniec aj na zahriatie do postele pre milionárov, podnikateľov a kadekoho. To, na čo som čakal a z čoho mohla vzísť podarená existenciálna dráma sa iba námatkovo ukázalo na konci, aj to bez akýchkoľvek emócií, škoda. (01.03.2016)

Neuveriteľne prázdny film o "luxury bitch" popretkávaný zrejme Sodeberghovými politickými postojmi. Celé to nudí, nikam sa to neposúva, nemáte s kým súcitiť a ani komu fandiť. Dokonca ani neviem povedať ako sa skončil tento príbeh, či skôr tliachanie do vetra. Čo sa týka vizualizácie tak, očividný indie štýl skôr pripomínal amaterizmus, než nejaký umelecký zámer. Myslím, že prázdny film je dokonalé pomenovanie pre tento kúsok. (25.08.2011)

Zajímavý a podle mého názoru atraktivní experiment, který se mi hodně líbil. Se jménem Sasha Grey jsem se setkal poprvé, se jménem Steven Soderbergh teprve podruhé, takže jsem k filmu usedal pln očekávání, nebo spíše zvědavosti, co že mě to vlastně čeká. A k mému překvapení mi tenhle film docela sedl, já si to užíval a se zvědavostí a neskrývaným zájmem jsem očekával, jak to bude pokračovat, chtěl jsem vidět pořád víc a víc, a nakonec pokud mi něco vadí, tak je to velice krátká stopáž filmu a poněkud otevřený konec. Kupodivu mi nevadilo, že scény jsou zde řazeny zcela nesystematicky a že každou chvíli se řešilo něco jiného, protože jsem se v ději výborně orientoval a neměl jsem s tímto dá se říci experimentem žádný problém. Sasha Grey je krásná dívka, takže bylo i na co se koukat a i kdybych se snažil sebevíc, tak prostě na tomhle filmu kromě otevřeného konce neshledávám nic, co bych mu mohl vyčíst a co by mi na něm vadilo. Steven Soderbergh mě letos už dokázal zaujmout s filmem Bublina, a nyní se mu to povedlo zase, asi začínám tomuhle chlapíkovi přicházet na chuť. Jsem rád, že jsem s tímto filmem strávil svůj čas a že jsem zase o další zajímavou filmovou zkušenost bohatší, film si ode mne vysloužil poctivě vydřené čtyři hvězdy. (07.11.2010)

Trošku se odkloním a než-li film samotný (něco takového by asi nejlépe dokázal popsat Shadwell) přejdu k plakátu, jenž sám o sobě je čtyřhvězdný kousek. Už jen samotná tagline „See it with someone you ***.” je krásným odkazem na naivní hollywoodské romance ála Valentine's Day, kde na první místě leží láska a sex je až kdesi na pozadí. Zkrátka lež. Nesmím opomenou o ztrvárnění plakátu, konkrétně ony „tečky” s čárovým kódém, které srovnávají call girls k drahým magazínům, nebo-li šahat a listovat může pouze ten, kdo si zaplatí. A pak samozřejmě onen výraz, jenž mluví o temné stránce celého filmu. O příběhu vykořistěné dívky, které jde o život. Nádhera. (05.01.2012)

Nesmírně trefná dekonstrukce světa, v němž je vrcholem duchovního vytržení astrologie a smyslem života neúměrné zvětšování zisku a konzum, popř. zdokonalování těla ve "fitku". Soderbergh obrací vylhanost soudobé společnosti proti její vlastní destruktivitě - až se zdá, že ironie je jediným účinným způsobem, jak jí nastavit zrcadlo svědomí. Povrchní a prázdné je vymítáno ještě povrchnějším a prázdnějším: zveličenou absurditou, nespojitostí a chladem na hranici únosnosti. Lidské postavy jsou snímány tak, že jsou buď rozostřené, nebo že tvoří další dekoraci v designově úhledných interiérech, kde se to jen hemží ukázkami moderního umění (tj. znaky domnělého dobrého vkusu a "znalectví"). Obličeje se odrážejí ve skleněných tabulích, mizejí za lampami, sedačkami, ztrácejí se, přicházejí o možnost projevit emoce. Kolikrát si kamera "odskočí" od banálních tlachů u stolu a raději snímá kus lesknoucího se nábytku nebo mlčenlivé obrazy na stěnách. Lidé (povětšinou anonymní pracháči) mluví jen o penězích, obchodech, obchodech a penězích, o sobě samých (čti: o svých problémech s obchody) nebo rozčarování z povážlivé ekonomické situace, která jim však nebrání v dalším utrácení. Společné chvíle s hlavní hrdinkou, luxusní společnicí Chelsea, usvědčují jejich smutně přízemní životy z cynismu a falešnosti. Nákladné večeře, úsměvy, předstíraný zájem, “srdečná” loučení, toliko kruté divadlo. Ačkoli je středem pozornosti, příliš hluboko nepronikneme ani k Chelsea samotné. Roztříštěné, nechronologické vyprávění staví kolem její povahy další a další bariéry, násobí odstup, uzamyká ji za nečitelnou, make-upem zkrášlenou tvář a potměšilé výroky. Často ji vidíme v pohybu (zejména během jízdy autem), ale doopravdy jako by byla stále na místě. Fixována v detailu odcizené intimity. Vrcholem ironické hry (hry povrchu) je pak užití pouliční, tedy nezávislé hudby jako kulisy pro Chelseanino obrážení luxusních butiků, kde na nás v detailech útočí značkové kabelky. Stejně jako fakt, že nikdy přímo nevidíme, jak má s klienty pohlavní styk. Sexuální zkušenost je redukována na chladné, strojové monology ex post - bezmála popisy pracovního postupu. V hlavní roli: bývalá pornohvězda. (06.09.2011)