Dievča na želanie

První film se Sashou Grey, který se vyplatí zhlédnout až do konce. A víckrát. Zatímco v pornu jsou fragmentarizována jenom těla, Soderbergh se rozhodl rozbít na fragmenty celou narativní strukturu. Jednotlivé díly následně seskupil do diskontinuitních tematických trsů, podobně jako jsou organizovány výkladové dokumenty. Dívka na přání je svým způsobem skutečně dokumentárním dvojportrétem lidí, kteří se učí, jak se dobře prodat. Statická kamera (vyjma scén z letadla, točených zřejmě mobilem) je položena atypicky nízko, postavy sleduje zpovzdálí, případně rovnou přes sklo a jenom z omezeného množství pozic (namísto toho, aby flexibilně reagovala na pohyb herců). Vzniká iluze natáčení odosobněnou skrytou kamerou, která se nechce postavám dostat pod kůži a projevit vůči jejich osamělosti jakoukoli empatii, ale pouze o nich podat nezaujaté svědectví. Distance a chlad v barvách, prostředí i práci kamery dokonale vystihuje povahu světa, v němž jsou veškeré vztahy zištné a falešné, v němž si i pocit, že o vás někdo stojí, musíte koupit a v němž je člověk vnímán jen skrze jeho„tržní“ hodnotu. Tu může navýšit správnými kontakty, luxusním oblečením nebo pozitivní webovou odezvou (jako je počet „lajků“, které se zde ale přímo neřeší). Neustále zvyšování vlastní ceny je v podstatě jedinou náplní existence postav. Život Christine je stejně jako celá Dívka na přání příběhem bez dramatu a bez pointy. Samotná Christine své bytí logicky nedokáže reflektovat nad rámec omezeného myšlenkového horizontu, tedy jinak než vyprázdněným, nikam nesměřujícím popisem spodního prádla, které si oblékla, barů, které navštívila a obchodů, v nichž nakupovala. Právě nakupování je díky bicím v soundtracku největším oživením dne, jakkoli vyjde najevo, že tento podkres ke sledované činnosti nedodal režisér (který by tak šel hrdince nezvykle vstříc), nýbrž bubeník hrající na ulici. Nápaditě Soderbergh využívá i zvukových můstků, jež stěžují časoprostorovou orientaci v tom, kde (v čase) jsme, koho sledujeme a kdo mluví, a zároveň přenášejí princip mnoha navzájem se překrývajících a rušících vizuálních vrstev, pod nimiž se ale nic stěžejního neskrývá, také do zvukové stopy. Dívka na přání působí jako film bez jasného konceptu. Ve skutečnosti je „nekoncepční“ velmi promyšleným způsobem a na rozdíl od postav, které své životy nedokážou zastřešit vyšším smyslem, moc dobře ví, kam a proč směřuje. Zda jej budete následovat, se musíte rozhodnout sami. Sám vás k tomu nevyzve. 80% Zajímavé komentáře: JFL, Lavran, dr.horrible (17.03.2020)

Soderbergh mne poslední dobou moc nezajímal díky jeho pro mne absolutně mimo tématy. TGE má jednoduchý námět a na nic si nehraje. Líbí se mi atmosféra Manhattanu, líbí se mi Sasha Grey a co je hlavní.... Zajímá mne jak asi vypadá život drahé call girl a líbí se mi jak jde tenhle film do hloubky a zároveň si drží kvalitní filmovou úroveň (hudba, kamera jsou prostě klasický Soderberghův nadstandart) a Sasha Grey a i ten její přítel ve filmu hrají dobře (v rámci možností Sashy coby pornoherečky). Dobrý film s krátkou stopáží utekl jako voda a tak tedy hodnotím nadprůměrně. (10.05.2009)

Neuveriteľne prázdny film o "luxury bitch" popretkávaný zrejme Sodeberghovými politickými postojmi. Celé to nudí, nikam sa to neposúva, nemáte s kým súcitiť a ani komu fandiť. Dokonca ani neviem povedať ako sa skončil tento príbeh, či skôr tliachanie do vetra. Čo sa týka vizualizácie tak, očividný indie štýl skôr pripomínal amaterizmus, než nejaký umelecký zámer. Myslím, že prázdny film je dokonalé pomenovanie pre tento kúsok. (25.08.2011)

Steven Soderbergh už mnohokrát přesvědčil o svých kvalitách, kritici a diváci si ho začali všímat, když promlouval do amerického nezávislého filmu, střídá velké projekty s malými ambiciózními látkami, mnohdy k nim přistupuje lehce dokumentárním stylem a pokaždé je velmi osobitý. Tentokrát řeší vyprázdněnost současné společnosti, vyjadřuje se k povrchnosti, materialismu, není nezajímavý, ale například emoce nečekejte. Láká samozřejmě obsazení hlavní role, Sasha Grey už bezesporu posbírala řadu scén, jen v krapet jiném žánru. Překvapuje vážností, šokuje ochotou provozovat hodně divoké praktiky, naznačuje, že kromě roztahování nohou nebude úplně blbá. Místy trefné, místy nudné. (06.12.2016)

Vobec sme si nesadli, a to sa mi u Soderbergha malokedy stava, ak vobec. Absolutne tu absentuje akykolvek zmysel filmu a musim sa priznat, ze som sa cely cas zamyslala nad tym, ze to vypnem. Tri hviezdy davam tentokrat za rezijne remeslo a hudbu, snad prvykrat hodnotim bez pocitov, co vo mne film zanechal. Ak by som sa rozhodovala na zaklade tohto kriteria, bola by to jedna hviezda. (08.05.2009)