Tokyo Gore Police

Vskutku velmi intenzivně přemýšlím, co bych k tomu asi tak napsala. Je to rozhodně dílko žánru, které nevstřebá jen tak někdo. Milovníci hororového filmu se dělí na několik kategorií. První kategorie je ta, která má v oblibě horory s duchařskou nebo démonickou tématikou a nejlépe bez krve, jde jim čistě o děsivou atmosféru, pak je tu kategorie, která vyloženě vyhledává slashery, neboli horory, kde oběti nahání killer s maskou, no a pak je tu ta kategorie, která se vyžívá v komediálních hororech s nesmyslnými hektolitry krve doprovázené těžkými a téměř nestrávitelnými gore scénami, neboli také splatterech. Jelikož v každé kategorii nacházím něco co mě zajímá nebo cokoliv co si užívám, je pro mě celkem složité na tuhle morbidní věc nějak reagovat, jelikož bych mohla někoho pobouřit svými myšlenkami a názory. Ale rozhodně je tohle extrémní splatter horor, takže jestli máš rád horory jako jsou Braindead, Evil Dead nebo Grindhouse, jestli se chceš zasmát a máš rád prostě krváky, nevadí Ti uřezané ruce, nohy, hlavy (a jiné části těla :D) tak tohle v Tvém inventáři určitě nesmí chybět. Já tomuto uměleckému dílu s úsměvem naperu 4/5, protože prostě wtf, je to brutálně vtipné, také protože nejsem normální a smála jsem se fakt hodně, tak se budu smát i při hodnocení. Každopádně někdy znovu ráda sáhnu po něčem z tvorby Yoshihira Nishimury. (10.04.2023)

Tak tady je to GORE v názvu naprosto zaslouženě. Tolik gejzírů krve, usekaných končetin, rozčtvrcených těl a bizarních tělesných mutací jsem pohromadě ještě neviděl. A tvůrci se v nich vyloženě vyžívají v předlouhých záběrech na otevřené rány, oddělené části těl nebo krvetrysky z ran. Produkční hodnota je na takovýto typ filmu nebývale vysoká, efekty, výprava, kostýmy, vše na úrovni, na kterou fanoušek splatterů není zvyklý. Snímek navíc dokáže neustále přicházet s něčím novým a originálním. JENŽE (dvakrát podtrženo): Skoro chybí humor a nadsázka (nepočítaje parodické reklamy), bez kterých to v tomto žánru prostě nejde. Spousta situací je už daleko za hranicí úchylnosti a zvrácenosti. Děj je bohužel slaboučký a bez emocí, takže dvouhodinová délka je opravdu hodně. A o gore zde naprosto jednoznačně platí, že čeho je moc, toho je příliš. (15.02.2012)

HaHáá tak tohle byl fakt hardcore-Teda-Japonci jsou odjakživa ve vyprávění příběhu trošku jinde než zbytek světa ale tohle je dílo naférovku vyhrocené do naprostého extrému absurdity....Tohle prostě nemůže snést každý-nejde ale o míru krvavosti nebo tak něco-Film je vybudovaný naprosto svérázně a nepáře se vůbec s ničím-Z až umělecko-kýčovytých obrazů lehce klouže do vytříbené estetiky-obratem pak do naprostého braku z béčkových bažin odkud střihem přechází do galerie výborných fanaskněbyzardních scén-pak zase nasadí těžký kalibr ujetosti vedle které vypadá Jacksonovo Bad Taste jako ubohý přizdisráč--to celé je zabalené do příběhu děravého jak ementál,který drží pohromadě snad jen vlastní odvahou a nápaditostí utečenců z přísně střeženého blázince-přidejte kapku epičnosti a asi 10000 litrů pod vysokým tlakem tryskající krve a budete mít přibližný obraz téhle nevkusné a dementní podívané plné poctivého řemesla, obrazů ze kterých padá čelist, fantasie na čtyři hollywoodské trháky =Film s Koulema=.....80% (05.02.2011)

Nakonec se nejedná o takový zázrak, jak jsem myslel. Každopádně je to ultrakrvavé, cyberpunkové, fetišistické a neuvěřitelně bizardní splatter dílo. Tvůrčí tým se snažil, a skutečně se mu to povedlo, narvat do filmu snad všechna klasická japonská horrorová, explotation, samurajská, akční a cyberpunková témata. Takže se zde setkáme se scénami jako vystřiženými z klasik 70. let typu Lady Snowblood 1 (1973) a 2 (1974), dále klasického Tetsua (1988) a 964 Pinocchia (1991) až po různé klasické splatterové prvky, stříkance krve, rozšmelcovaná těla atd. Film do poloviny nemá ani výrazné tempo ani nějaký konkrétní děj, druhá část se pak zvrtne v ultrabrutální akční řežbu, která bohužel trpí špatnými a trapnými triky. Filmaři se také snažili o humor, zejména ve stylu Verhoevena či Fukasakova Battle Royale (2000), tedy neustálé brutální reklamy a spoty v TV, jak pro děti, tak celé rodiny apod. Jak vidíte, výše zmíněný výčet filmů a témat, která se v tomto filmu objevuje je tak vysoký, že člověk moc nechápe, co a jak z toho má vnímat... Prostě někdy méně znamená více a "Jak s pejskem a kočičkou vařili dort..." Každopádně - krásná hlavní herečka a perfektní hudební motiv! (13.01.2009)

Tuhletu japonskou šílenou bizarní uchylárnu mám moc rád a řadím ji k nejlepším japonským flákům v tomto zvráceně humorném nadhledu. Krev stříká plnými proudy, mutanty se to tu jen hemží a do toho příběh, kterej si dělá prdel z policajtů a všemožných reklamových ujetin největšího kalibru. Japoncům to zkrátka jde a s troškou nadsázky lze satiru na politický systém přiřadit k Verheovenovým snímkům Robocop nebo Starship troopers. Díky brněnskému kinu Scala jsem si projekci mohl vychutnat i na velkém plátně a ve výborném DTS zvuku. (04.11.2017)