Tokyo Gore Police

Over the top brutalita najväčšieho rázu + nechutnosti prvej triedy tvoria zábavné dielo, ktoré ale pobaví asi len pánske publikum. (no možno nie, ale schválne to skúste pustiť svojej priateľke/žene v piatkový večer) Dal by som 5 nebyť do očí bijúcich chýb. Film ktorý sa neoplatí pozerať sám. Dúfam že TGP 2 bude aspoň rovnako zábavné. (09.08.2009)

Opravdu GORE non plus ultra! Něco tak bizarního jsem snad ještě neviděl a to už je co říct. Stopáž je na můj vkus dost přepálená a místy jsem se už začínal nudit, na druhou stranu nelze tomuto snímku upřít celou řadu originálních (a dost odvážných) nápadů co se týče různých zrůdností a násilností a také svéráznou atmosféru, které jenom prospělo, že se ji tvůrci nesnažili příliš odlehčit (vyloženě veselé momenty obstarávají hlavně brutální reklamy), a naopak ji pojali v duchu stejně melancholickém jako je hlavní hrdinka, která s posmutnělou tváří kráčí za vykonáním osudové pomsty. Zajímavé komentáře: Cervenak, Shit, seeker23. (18.10.2009)

Tenhle film je vskutku specifický, chvíli na plné hodnocení, chvíli na odpad. Rozpočet na film musel byt nižší než cena piva v lidlu, ale krve je tam víc než ve všech tarantinovkách dohromady. Trochu říznuté Hvězdnou Pěchotou a to vše okořeněné japonskou zvrhlostí a nechutností a vznikne toto. Další do řady filmů, kde je třeba být hodně otrlý! (19.10.2009)

Esenciální splatterpunk, opravdu tu neustále stříká červená. Japonský tým přebírá vnějškovou inspiraci 80s cyberpunkem (Záblesky bladerunnerovské stylizace, verhoevenovské TV spoty ve stylu Robocopa či spíš Hvězdné pěchoty, Cronenbergovské biotechnologie...) a spojuje ji s opět jen povrchním přebíráním estetiky krve typické pro gore filmy a typicky béčkovou narací. Naprosto eklektické dílo, které záměrně klouže po mnoha površích a záměrně hraje nefér hru, protože pod těmi tunami bizarních, pečlivě designovaných tvorů a zbraní probleskují momenty typické hlavně pro italské gore filmy (či spíše giallo produkce), které bývají často něčím víc než jen tupou béčkovou zábavou. Tyto momenty se však nikdy nerozehrají dál, naopak se ukáže, jak tenká linka dělá větší hloubku od největšího klišé. Žádné jemné posuny, veškeré stylotvorné prvky jsou použity přespříliš okatě, ovšem je toho tu tolik až to vytváří dojem něčeho víc, byť jediným cílem je bavit a šokovat. Je to poměrně zneklidňující zkušenost. Ten film je mutant, tedy něco, co nespadá do žádné nám známé kategorie. A mezi infantilní nadsázkou a lyrizováním extrémního á la giallo se pohybuje bez jasného klíče. Nesedí srovnání s Tromou, protože (mimo další rozdíly) vše je mnohem pečlivěji uděláno, nesedí ovšem ani srovnání s propracovanými crossžánrovými hybridy typu např. korejského snímku Gwoemul AKA Mutant, protože zde je rozlišení mezi záměrným a nezáměrným téměř znemožněno, což ovšem nejspíš záměr byl. (02.01.2009)

Neuvěřitelné !! Japka jsou mistři splatterové komedie, tímto snímkem mě o tomto faktu 100% přesvědčili. Snad nikdo jiný nedokáže natočit sled nechutných a smysl nedávajících záběrů tak, aby nejen že smysl dávaly, ale navíc, aby se u nich člověk zeblil smíchy. Nishimura děj dotlačil (s patřičnou dávkoku násilí) k té nejvyšší možné absurditě, kdy nic není tak, jak by mělo být. Gravitační zákony nefungují, anatomie lidského těla neplatí, smrtelnost lidí je relativní, Ďábel miluje nebe, Bůh se klaní peklu. Nebyl jsem vědomě schopen vstřebat všechnu tu nehoráznost, kterou mi tenhle japonský usurpátor hodil do xichtu. Dopřeju si celé tohle krvavé divadlo smíchu a tělesných odřezků znova... a pak ještě.. a ještě (a kurva chci ten barevnej skalpel pro šetrnější a ekologičtější sebepoškozování) (04.10.2009)