Harry Potter a Dary smrti - 2.

Bavila jsem se víc než u předchozího dílu s pracovním názvem 'reklama na britské lesy'; za to ty tři hvězdy. To je ale asi tak začátek a konec kladné části mého komentáře, protože ono 'velkolepé finále' si v mnoha ohledech představuji naprosto jinak. Místo jakéhosi stupňovaného napětí tu máte akci, která neustále v průběhu filmu začíná a končí, místo inteligentních, byť možná lehce patetických promluv ze sebe postavy chrlí jen stokrát omleté fráze, místo emocionálně vypjatých úmrtí některých hrdinů se na konci 'jen mezi řečí' dozvíte, kdo vlastně zemřel. Spojte si to dohromady s milionem logických zádrhelů, kterými trpí již předloha (Pokud Harry slyší vitály, proč k němu nemluvil již deník nebo Brumbálův prsten? Pokud v bance Gringottových nefunguje magie, jak může Hermiona všechny zachránit vznášecím kouzlem?), desítku nevtipných hlášek a několik 'hollywoodských' scén (polibek uprostřed bitevní vřavy), které bych se styděla zařadit i do filmu béčkové kvality; a možná pochopíte, proč i tříhvězdičkové hodnocení je více než laskavé. První část Relikvie smrti měla pár slušných scén, celkově se v ní však nic nestalo a byla více než zdlouhavá. Druhý díl má více zápletek, díky kterým příběh pořád někam směřuje a vyvíjí se, jejich zvárnění mi ale kvalitou připomíná onen děsivý epilog s 'Albusem Severusem'. (14.07.2011)

Grandiózne finále. Prvá časť (Darov smrti) navnadila na veľkolepé ukončenie fenomenálnej ságy, ktorá možno zo začiatku nevyzerala z môjho pohľadu až tak vábne, každým pokračovaním sa môj interest o potterovskä sériu zvyšoval priamou úmerou. Vďačím najmä režisérom a sčasti aj vygradovanému scenáru, ktorý zakaždým pridal na atmosfére, všetko sa to pekne zatemňovalo až do epického vyvrcholenia, kde mágia a čary nadrali iný rozmer a s prvým filmom série to nemá takmer nič spoločné. A zároveň mnohé má. Dravosť a nekompromisnosť tvorcov si podáva ruky so stále neutíchajúcou hravosťou a infantilnosťou, ktorú som kedysi sérii vyčítal. Možno by som po opätovnom zhliadnutí všetkých častí nebol taký skeptik. Nič to ale nemení na fakte, že tento film dôstojne zavŕšil celú sériu a mne nezostáva nič iné, len nostalgicky zatlieskať a poďakovať celému štábu za roky driny a pani Rowlingovej za skvelú prácu a nekonečnú fantáziu. 90%. (19.11.2014)

Harry Potter je značně monotónní a natahovaná filmová série, jejímž předčasným vrcholem byl třetí díl, tedy Cuaronův Vězeň z Azkabanu - což není vůbec překvapivé. Pouze první čtyři knihy obstojí jako samostatná díla - každá má jednu určitou nosnou hlavní zápletku (pátrání po Kameni mudrců, legenda o Tajemné komnatě, nebezpečí plynoucí z uprchlého vězně, turnaj kouzelnických škol), zbylé tři knihy jsou pak značně natahovaným a dějově dohromady splývajícím maglajzem o "konečném boji dobra proti zlu". Připočte-li se k tomu fakt, že pouze třetí díl měl na starosti režisér, o němž se dá říct, že měl vyšší ambice než knihu nenápaditě rozpohybovat na plátně, je rozpačitost celé filmové ságy odkryta. Některým hardcore fanouškům to evidentně stačí, nic proti nim, nicméně je vtipné sledovat, jak snad každý z nich upřednostňuje (a současně odmítá) jinou epizodu. To by se dalo brát i jako důkaz o rozmanitosti jednotlivých epizod, já z toho však mám spíš pocit, že je to důkazem objektivní neuchopitelnosti celé ságy, takže v podstatě záleží jenom na tom, jak se jaký který fanoušek před jakým kterým filmem vyspal. No a k samotným Relikviím smrti 2 už jen krátce (protože dlouze to imho nemá význam). Snesu mdlé herectví v letních blockbusterech, snesu zkratkovitý a epizodní scénář, ale že je po vytoužené porážce Pána zla (na kterou všichni X let čekali) mezi lidmi v Bradavicích nálada, jako kdyby zdejší famfrpálový tým skončil na důležitém turnaji až třetí ze čtyř, a že důležité postavy umírají jen tak mimochodem mimo záběr bez jediné kapky emocí ... TO JE TEDA SÍLA! No a Epilog je stejně pitomej, jako ho napsala Rowlingová, takže zrovna kvůli němu si film nadávky nezaslouží :-D (20.07.2011)

Oh My Granger! To, co dělá z knižních Relikvií magické finále, umocňuje filmová adaptace na nejvyšší únosnou míru, z Nevilla dělá zaslouženého frajera, z Princova příběhu nejlepší scénu ságy a z Davida Yatese jednoho z nejlepších režisérů, co znám. Ve chvíli, kdy se tenhle kouzelnický svět uzavírá všem divákům, zůstává jen těžko ovladatelná chuť vidět a číst to všechno znovu. Zkrátka v těžké euforii po skončení snímku jasně stoprocentní podívaná a asi i nejlepší filmový díl celé bradavické série. Některé zážitky jsou nesmrtelné už v době, kdy se odehrávají. Děkuju, že jsem mohl být při tom. (21.07.2011)

Konec jedné ságy. Poslední díl je opět dost natahovaný, nic se v něm pořádně nestane, spíše než akční je Harry pouze efekt(iv)ní, vysvětlování je tu těžce zkratkovité a to nejhorší na závěr, divák se tu opět stává jen hloupým jedincem, který si musí část příběhu a různá propojení domýšlet. Tahle divácká nepřívětivost mě cca od půlky ságy hodně mrzí, ale když to Kloves lépe neumí, co s tím. Po stránce technické, režijní i hudební tady snad nic vytknout nejde, protože Yates aspol. dokážou některé scény vygradovat do hromady emocí (pochopení Snapea, tiché probíhání Bradavicemi) a v těch slabých prostě nemají z čeho vařit, když jim scénář, možná ani předloha, nedali jinou možnost (nebelvírský "konstrukt"). I ty vedlejší postavy hrané výjimečnými herci si zasloužily více, než umírat jen tak mimo obraz bez divákova. Yates dokončil, co Columbus započal a sága má konec, za který se rozhodně nemusí stydět. PS: já s Harrym nevyrůstal, takže žádný sentiment necítím a pohádkové "(mateřská) láska všechno zlo překoná" tuplem ne. Delší verze. (18.07.2011)