Verejní nepriatelia

Ďalší opus, v ktorom hrá Christian Bale prekvapivo druhé husle. To je zároveň jeden z dôvodov, prečo Michael Mann nedosiahol na dokonalosť jeho klasiky Heat, kde si protagonisti boli rovní. Hviezdou je tu Johnny Depp, respektíve jeho Dillinger - drsný bankový lupič so srdcom na dlani jeho milovanej Marion Cotillard. Neduhy digitálnej kamery (lacný home-made vizuál, šum) taktiež vnímam ako handicap - to, čo účelne fungovalo v Cloverfielde, pretože je to zrkadlom súčasného vývoja techniky a definíciou nového subžánru, nemôže fungovať v gangsterke z 30. rokov dvadsiateho storočia. Pozítiva: Režijne s gráciou servírované, chlapácky drsné retro krimi s geniálnym Deppom, ktorý je jeho alfou a omegou. Šťavnaté prestrelky, kvalitná výprava i kostýmy, skvelé dialógy medzi Deppom a Cotillard. Mann vykresľuje atmosféru doby brilantne, je správne film-noirovsky temný a nezabúda ani vzdať hold zlatému veku Hollywoodu. Public Enemies nie sú tak hlbokí ako Heat, ale ani tak prázdni ako Miami Vice. Držia sa niekde medzi a hoci som čakal o niečo viac, som spokojný. (01.07.2009)

Asi poldruha hodiny prázdne, povrchné, rozvláčne, roztrasené. Proste nuda na skapanie. Potom, asi tak 45 minút pred koncom, sa Mann prebudí a z filmu sa odrazu stane strhujúca záležitosť, ktorá sádza do diváka jednu päťhviezdičkovú scénu za druhou (prestrelka v lese, "návšteva" na policajnej stanici, výsluch Billie, kino). K tomu výborná dobová atmosféra (brilantne vystrúhaná aj napriek nesmierne otravnej ručno-digitálnej kamere) a skvelí herci (výborný Bale, ešte lepší Depp a úplne najlepšia a film valcujúca Cotillard). No a geniálne zvukové efekty, ktoré dávajú prestrelkám maximálnu šťavu. Škoda - keby bol celý film taký silný ako jeho finále, bol by to zápis do tohtoročnej TOP 5. 7/10 (15.07.2009)

Od Public Enemies som mala zbytočne veľké očakávania. Čakala som štipľavú gangsterku v Scorseseho duchu a s tarantinovskou brutalitou. Chvíľami je to rozvláčne, neisté a jednoduché a občas tento film priam kričí po decentnom sarkazme a obsahovej dynamike. Už v úvode som si predstavovala súčasné herecké esá Deppa a Balea popri sebe a zároveň som ich prirovnávala k legendárnemu stretu De Nira a Pacina, ktorých inteligentný rozhovor medzi mafiánom a policajtom plný nadnesenej irónie, považujem v rámci žánru za jeden z najlepších a pochádza paradoxne z filmu tohto režiséra. Medzi Deppom a Baleom sa však žiadne iskrenie nekoná a tak sa začína len stokrát obohratá naháňačka na mačku a myš, ktorá volá po švihu a ostrejšom scenári. Vždy sa mi však zdalo, že na rozpletenie hustejšej gangsterky je Michael Mann príliš veľký decenťák :-). Dobové vyobrazenie 20. storočia je úchvatné. 70% (20.07.2010)

"Chceš bejt mrtvej hrdina nebo živej srab?" Zamilovaný zbojník John Dillinger bohatým stylově bral a na chudé s přehledem sr*l. S tím mám trošku problém, protože rozhazovační zločinci jsou zde zobrazeni jako velcí sympaťáci a brutalitou hýřící policisté, tedy s čestnou vyjímkou Purvise, jsou prostě zmetci. Zkrátka mi vadí typický rys dnešní doby, kdy je člověk chodící denně do práce považován za debila a frajírek, který po nocích v barech rozfofruje nakradené finance, je brán za vzor. Kromě tohoto problému jsem si taky občas zívnul, ale Mann mě vždycky uměl vtáhnout do příběhu, takže nebudu Veřejné nepřátele splachovat do odpadu, nýbrž mu raději udělím silnější tři než slabší čtyři hvězdy. (28.11.2016)

Tak jsem byl zase jednou na jiném filmu než většina tady.. Jeden ze symbolů zločinu 20.století John Dillinger potvrdil starou známou pravdu, že kriminálníkem se člověk stane většinou až v kriminále a ačkoliv řádil se svou bandou bankovních lupičů jen něco málo přes rok, nesmazatelně se zapsal do americké historie. Mann si v rámci dramatizace několik věcí přikrášlil a pár lidi nechal zemřít o něco dříve než hlavního hrdinu, ale vše slouží pro dobro příběhu a já musím ocenit režisérův smysl pro perfekcionismus v detailech a taky ho definitivně korunovat na filmového Krále pouličních přestřelek. Digitální kamera mě normálně nechává chladným, ale tady se ten "home video look" snoubený se zvukem náramně vyjímal, především u zcela realistického gunfightu u lesní chaty. Zastanu se Balea, který jakožto cílevědomý agent přesvědčivě postupuje k cíli a svého partu se zhostil se ctí a potřebně chladnou nečitelností. Stejně zaujala i zelená guma z Avataru Stephen Lang v roli speciálního agenta Winsteada a hlavně - bylo hezké zase jednou vidět skvěle hrajícího Johnnyho bez nánosu bledých líčidel.. Některé ptáčky prostě nejde držet v klecích. Bye-bye, Blackbird… (03.03.2010)