Prekliaty ostrov

Vynikající pokus o restauraci amerického chápání filmu 50. let s úchvatnou formální stránkou, jak také jinak, když režisérem je Marty alias Martin Scorsese, pan Režisér. Strhující hudba, dokonalá kamera s těmi správně zvolenými filtry, všechny ty nájezdy a gradace (zvláště začátek filmu je dokonalý), úžasná střihová skladba, ohozy a atmosféra noir filmu, déšť, alkohol, temná minulost, deprese, bezvýchodnost... Osobně jsem měl ale trochu problém s obsahem a s přílišnou vykalkulovaností dějové linky, chápu, že závěrečná pointa je nutná pro zachování rámce, který byl běžný době a žánru, oceňuji dobové dozvuky nacistických hrůz, závodů ve zbrojení a zlomu spojeného s příchodem nových ,,overkill" zbraní a zvláště dobovým ohrožením komunismem, tou až hysterií, honem na čarodějnice, mccarthismem, praktikami senátního podvýboru pro vyšetřování tzv. neamerické činnosti, touhle temnou stránkou moderních amerických dějin, tu paranoiu a zvláštní pocit ohrožení, který na vlně protikomunistických nálad rozžehl senátor McCarthy a poté celý proces zvrhl v teror celé americké společnosti...to vše jsem jsem kvitoval s povděkem a vnitřní spokojeností, nemohl jsem se ale zbavit dojmu, že imitovaná béčkovost žánrových snímků 50. let je tu spíše na škodu, než ku prospěchu věci. Lituji, že Marty nenatočil něco více nadžánrového, ne jenom mistrnou repliku, ale moderní poklonu ctěnému žánru s reflexemi a rastrem 21. století... (24.03.2010)

Napodruhé se s tím, že Scorsese nenatočil nic většího nebo menšího než film, u kterého opakovaně jednou za čas s potěšením vypnu mozek a nechám se tupě jako dítě vést bludištěm, vyrovnávám podstatně lépe. Edit: a zhruba na podvacáté se z toho stává jedna z nejoblíbenějších scorseseovek. Na první zhlédnutí standardní detektivka, která se na to druhé zaměřuje na vyhledávání přehlédnutých vodítek, ale s každým dalším se pravé jádro filmu čím dál víc upevňuje, až se z Prokletého ostrova nakonec stane plnohodnotné drama o vině a sebeklamu, kterému může být nějaká detektivní zápletka upřímně u zadku. Jednorázovým hříčkám typu Šestý smysl se o něčem takovém může jen zdát. (19.08.2010)

Pan reziser Martin Scorsese narozdiel od Francisa F. Coppolu nestraca rokmi nic zo svojho umenia, hoci ja som nikdy nebola jeho velky fanusik. Shutter Island je ale pre mna ovela stravitelnejsi, ako jeho ostatne filmy, s vynimkou Departed. Zistila som, ze pokial Martin natoci pre mna zaujimavu temu, hned sa z toho stane majstrovske dielo, z ktoreho naskakuje husia koza. Skvela hudba, vynikajuca atmosfera 50-tych rokov, zdanliva "odtazitost a chladnost" postav, plus spravna davka sialenosti a mysterioznosti prekryju aj ten ocakavany koniec. (21.02.2010)

„V sobotu sa do školy nechodí.“ – „V mojej áno.“ Je to príliš dobré na len 60%. Snímka ponúka starostlivo budovanú atmosféru (síce na úkor tempa, ale to svojím spôsobom nemusí nutne byť zápor), zaujímavé herecké výkony (okrem sympaticky arogantného DiCapria stojí za zmienku i umiernený Mark Ruffalo alebo po dlhom čase konečne zasa kvalitný Ben Kingsley, no spomenúť musím aj Maxa von Sydowa, Michelle Williams, Emily Mortimer, Patriciu Clarkson, Jackieho Earla Haleyho, Teda Levina, Johna Carrolla Lyncha a určite i Eliasa Koteasa), pôsobivú vizuálnu stránku a, samozrejme, šokujúce záverečné rozuzlenie. Práve vďaka nemu si miestami možno až prehnane a zbytočne pomalú snímku pozriete druhýkrát (a začnete si všímať detaily, ktoré vám predtým unikli). Pritom pred-finálny twist je urobený tak šikovne, že nemáte šancu nájsť scénu, ktorá by vám definitívne potvrdila (alebo naopak vyvrátila) váš názor na to, kto bol v skutočnosti kto. Proste stále neviete, na čom ste. A to dokonca ani v scéne, ktorá sa na prvý pohľad javí ako "jasná". No pri detailnejšom preskúmaní pod mikroskopom ju zhodnotíte ako scénu, ktorá vôbec nič nevysvetľuje, iba to ešte viac komplikuje. Prekliaty ostrov je film, v ktorom existujú dve diametrálne odlišné možné roviny, alternatívy vedľa seba bez toho, aby si navzájom odporovali. (27.05.2011)

Nevim, čim to je, ale když Scorsese točí o mafiánech nebo o životě ve špinavejch ulicích velkoměsta, tak exceluje. Když se pustí do něčeho jinýho, obvykle z toho moc nadšenej nejsem. Zase jsem měl velký očekávání a zase se moje očekávání nenaplnilo. Řemeslně je to zvládnutý na jedničku. Dokonce i DiCaprio, kterýho od dob Titanicu nějak nemusim, zahrál dobře. Problém vidim v samotnym příběhu. Vyšetřování pacientů někde ve cvokárně neni zrovna nic, co by mě přikovalo k obrazovce a tak se tady sází hlavně na rádoby šokující pointu. Tu jsem navíc odhadnul asi tak v půlce filmu... Je to takovej nadprůměrně natočenej průměr. (21.06.2011)