Vicky Cristina Barcelona

Hmm, nechal sem se pěkně nachytat, prej že to má bejt komedie, hmm, buď má Woody Allen skrytej humor a musí se to někde zapnout jak skrytý titulky, nicméně hledal sem marně a nebo to je prostě jen další Allenova vztahová dramatická ukecaná vyprávěčka o ničem. Musí se ale Allenovi nechat, že vztahy umí nastínit fakt dobře, ale mě to prostě nic neřikalo, bylo to takový nijaký, bez jiskry a bez pořádnýho nápadu a já to jen sledoval aniž by mě to nudilo a nebo bavilo (15.01.2009)

Jsem velmi zklamaná. Takoví skvělí herci, tak atraktivní prostředí, a stejně se nudím jak bič celou dobu. Vše ve filmu je jaksi předvídatelné a plytké, není to ani tajemné, ani vzrušující, ani zábavné. Žádný z motivů není doveden do konce. Jedině svěží hudba mě dokázala jakž takž udržet mimo kóma, do kterého jsem se během sledování postupně dokázala. (08.02.2011)

O jednom zatraceném víkendu v Oviedu... (29.10.2008)

Na stará kolena Woody Allen nějak chytil novou uměleckou mízu a dokáže přinejmenším každým druhým filmem, které konec konců chrlí kulometným tempem, překvapovat. Po jeho Matchpointu jde v krátké době o druhý kousek, kde bych jeho typický styl hledal jen s obtížemi. Dlouhou dobu, v podstatě celou první polovinu stopáže, jsem se do snímku nějak nedokázal vnořit, ale s každou další minutou mě tenhle boccacciovský propletenec vztahů a milostných vášní chytal víc a víc. Na rozdíl od svých starších komedií ubral Allen na svých typických dialogových fórcích, vynechal postavu neurotického intelektuála a soustředil se na skupinu lidí, kteří mají problémy se svými city a touží po něčem, co je jim momentálně nedostupné. Ty nevěry, svádění, odmítání a trápení jsou podány přesvědčivě a mají svůj půvab, zvlášť když tvoří pozoruhodný mnohoúhelník. Nejde sice podle mého o vrchol Allenovy tvorby, ale Vicky Cristina Barcelona určitě patří k tomu lepšímu, co režisér stvořil. Celkový dojem: 80 %. (24.05.2010)

Z filmu přímo sálá letní, slunná, žhavá, vášnivá a příjemná atmosféra Barcelony (pro někoho, kdo ve Španělsku nebyl stejně jako já, velice lákavá reklama :-)). To vše navíc podporuje hravá hudba a také jemný, přesto chvílemi i lehce kořeněný humor; zvlášť společné soužití mezi Cristinou, Juanem Antoniem a Marií Elenou (krásná a temperamentní Penélope svoje španělské kořeny skutečně nezapře ;-)). Pohový film, který hodnotím 4* a nejspíš se (až si budu chtít přivolat trochu toho španělského tepla a slunce) na něj zase někdy podívám. (03.01.2009)

Romantická láska je jen ta, která nikdy nedojde naplnění.. Španělsko je země zaslíbená fotbalu, tak proč to nenapasovat na něj. Do katalánské metropole přijíždí na soustředění dva neznámé americké kluby - hezké dresy, kvalitní taktika, pohledná hra. V přátelských zápasech si s nimi párkrát pohraje Real Oviedo, předvádějící líbivý, taktikou nesvázaný styl, jenž dokáže obráncům (počestnosti) dovedně zamotat hlavy, ale pořád je to nic proti tomu, až proti nim na hřiště vyrukuje se zdrcující ofenzívou velkoklub Fatal Cruz Barcelona.. Allen si přijel ze stínů manhattanských mrakodrapů nachytat bronz do Evropy a naservíroval v podstatě banální story o střetu materialismu a puritánství Ameriky se smyslností a otevřenou myslí starého kontinentu. Konverzačně tradičně vyšperkované, postavy bez výjimky neurotické a já se už nedivím, že ten, kdo nemá ve Státech vlastního psychoanalytika, tak jako by nebyl. Mimochodem, mezi Javierem a Penélope to jiskří tak, že by ani nepotřebovali k rozdělání ohně sirky.. (Speak English!) (13.05.2010)

Allen je stále dobrý režisér, ale jako scenárista si opět podráží nohy. Tentokráte příběhem, jenž do puntíku přesně naplňuje škatulku velkého krásného nic, jež se neustále točí v kruhu a spěje k "pointě", jíž s trochou divácké praxe odhadnete ne po půl hodině, ale po půl minutě. A to je průšvih. Obzvláště když je většina postav až nechutně jedno (Scarlett, Bardem) či dvojrozměrná (Cruz) a jediná naděje v podobě Rebeccy Hall je po většinu času nepochopitelně zastrčená v pozadí. Přičtěte si k tomu i mdlou vedlejší linii s Patriciou Clarkson a Kevinem Dunnem, a vypadne vám čistě průměrný film, jenž sice místy pobaví, ale z hlavy se vykouří dřív než skončí závěrečné titulky. Ale pořád lepší než Sólokapr. To zase jo. (24.10.2008)

Allen se ani tentokrát nevyhnul morálním dilematům a řešením vztahům, jen vše tentokrát pojal trochu volněji a výsledek tak působí o mnoho svěžeji než většina jeho počinů z posledních let. Zpočátku otravný hlas vypravěče zajišťuje, že nemusíme na nic čekat a jsou nám předkládány jen důležité momenty (i když by mi nevadilo strávit u filmu více času a některé zmíněné myšlenkové pochody dvou hlavních postav si raději zažít), ale nejdůležitější je, že se celým filmem táhne pohodová atmosféra Barcelony, výborné herecké výkony a Allen bezchybně přepíná z humorného módu do dramatičtějšího. Po Bokovce druhý film, který mi přivodil chuť po víně a navodil mi tu správnou letní atmosféru i na podzim. (07.11.2008)

Woody se po krimi Match Point a veskrze průměrnému Sólokapru vrací pomalu ale jistě do starých kolejí (i když New York vystřídalo opět jiné město, tentokrát Barcelona), teď už jen zbývá obsadit se do jedné z hlavních rolí. Zde je však jeho absence jen ku prospěchu věci, nevím jak by roli Javiera zvládnul :P Ten samotný potvrzuje status jednoho z nejnadanějších evropských herců a když na plátně vybalí tu svou španělštinu, je radost jej poslouchat. Jeho roli jsem mu záviděl jako v poslední době nikomu jinému, být na plátně s trojicí tak nádherných žen, jakože Scarlett Jonahsson, Rebecca Hall a Penélope Cruz určitě jsou, je snem snad každého milovníka dobrého filmu a krásných žen, kór když jde o film tak naplněný romantikou a erotickým dusnem. Nevím zda šlo přímo o komedii, protože jsem se při sledování mnoho nenasmál, ale pokud to Woody myslel jako satiru na pohled člověka na život v katalánsku jako na bezproblémové relaxování v teple, jízdě v kabrioletu a každodennímu konzumování vína, dobrého jídla, společnosti krásných žen a free stylu života, tak se mu to povedlo na výbornou. PS: Nevím jak jiným, ale mě Penélope přišla příšerně hysterická a její výkon tentokrát zaváněl přehráváním, ale proti gustu... (09.02.2009)

Mia, Diane, Scarlett... Woody je mazanej starej lišák a my mu to všichni žerem, závidíme a přejem :o) Jakmile jsou Bardem, Scarlett a Penélope na plátně, jakoby se ten náboj a energie přenesly i na diváka. Tohle trio by mohlo být k vidění po hromadě častěji. (25.12.2008)

|| Scenár: Woody Allen | Hudba: Woody Allen | Produkcia: Letty Aronson, Jaume Roures, Stephen Tenenbaum, Gareth Wiley | Distribúcia: Metro-Goldwyn-Mayer, The Weinstein Company, Optimum Releasing | Štúdio: MediaPro, Wild Bunch | Rozpočet: 15 miliónov $ | Tržby: 96,408,652 $ || Veľmi som nad tým nepremýšľal, či to chcem vidiť alebo nie. Nakoniec som sa na to s kamarátom vybral. Trvalo asi tak 15 minút, kým som sa naladil na Woodyho štýl, a potom to už išlo samo. Scenár je o summer time vzťahoch, o extrémizme a o nenaplniteľných túžbach. Všetko je nám zdelované príjemným, jednoduchým vyprávačom, ktorý nás chce presvedčiť, že extrémizmus v našich túžbach nemôže chýbať, pretože ináč nemôžeme zažiť to naozajstné naplnenie vášne a lásky. PS: Sám som svojich najkrajších letných 14 dní zažil vedľa Barcelóny, a to predsa nemôže byť náhoda... :) Prostredie filmu prospelo, krajina je nádherná, Barcelona fascinujúca. Smial som sa alespoň s takou dobrou chuťou, ako krásna dáma s altovým hlasom vedľa mňa ;) |Videno v Světozor Praha, 15.12.2008| (15.12.2008)

Veľmi poddajná, erotikou nabitá, svieža a zmyselná romantická tragikomédia, ktorú by som od Woodyho najmä kvôli jeho veku, naozaj nečakal. Starký opäť prekvapil a dožičil divákom krásne načrtnutý a pohotovo napísaný, slastný vzťahový a milostný trojuholník, ktorý nejde neprežívať minimálne tak rovnako (a dokonale), ako herci prežívali svoje role. Film celkovo pôsobí ako rozprávanie mileneckej aférky a vzrušujúceho dobrodružstva z dovolenky, pričom má naviac. Menšie skresanie môjho potešenia sa dostavilo len na začiatku v pomalšom rozjazde. Na dokonalý zážitok to chcelo buď viac zapôsobiť na city, či pritlačiť vo vzťahoch, alebo to rozohrať na bránice a vytlačiť z toho viac komediálnych prvkov a scenár si dokonca pýtal na určitých miestach viac uvolnených vtipov. 85%. (29.01.2009)

I když tvorbu Woodyho Allena příliš nevyhledávám, rozhodl jsem se na tento jeho nejnovější počin podívat v očekávání něčeho nového, odlišného od jeho předchozích děl. A mé tušení dostálo pravdy. Vicky Cristina Barcelona na mě opravdu působilo velmi odlišně od jeho dalších filmů, ale výraznější nadšení se nedostavilo. Celý film, příběh mi jaksi protekl mezi prsty a téměř vyzněl do prázdna. Pokud to měla být komedie, nevšiml jsem si jediného vtipného momentu. Mělo-li to být drama, bylo příliš řídké. Jediné s čím se dá souhlasit, byl romantický film, ale ani ten nedosáhl možné kvality. Obyčejně mi nevadí filmy založené na dialozích, ba někdy jsou mnohem lepší než kupa nesmyslné akce, ale zde byly bohužel dialogy pro mě ze značné části nezajímavé a nudné. Stejně tak charaktery hlavních postav, které na mě působili krajně negativním dojmem (přece jen mě film nenechal úplně chladným… špatná reklama, taky reklama). Měl jsem pouze možnost sledovat něco přes devadesát minut omezené části určitého způsobu pohledu na život a to v jeho dvou odlišných podobách, které jak vidno nejsou slučitelné. Nechci tvrdit, že tento film je špatný, to rozhodně ne. Penélope mě opravdu dokázala o své roli přesvědčit bez nejmenších pochyb, ostatní odvedli "jen" standardně kvalitní výkony. (17.02.2009)

Woody mi imponuje. Je neuveriteľné, akým komickým spôsobom rozplieta citovú agitku hlavných postáv podobajúcu sa na trpkú telenovelu, ako bizarne na mňa pôsobila celá hlavná pätica s úmyselne kontrastnými charaktermi, aby sa divák v ich pomiešanej hlave náhodou nezamotal :) Racionálna Vicky spoliehajúca sa na svoj zdravý úsudok, ktorý absolútne ,,nič" ani sexuchtivý Javier nemôže rozbiť, povoľná Cristina hľadajúca večnosť v závane, temperamentná krása Penelope Cruz, voľnomyšlienkársky umelec Javier či nič netušiaci, v rozprávke žijúci partner Chris Messina + podmanivé španielske scenérie, ktoré musia nadchnúť úplne každého. Stáva sa pravidlom, že čím sú režiséri ( Clint Eastwood, Woody Allen,... ) starší, tým sú ich snímky ,,otvorenejšie"? (16.03.2010)

Příjemné drama a opět jak je zvykem u Woodyho Allena výborné dialogy s dobrým vyprávěním. Vůbec jsem se nenudil a příběh mě rychle vtáhnul, už kvůli odvážným dialogům Javiera Bardéma a jsem rád, že se každou minutou příběh posunoval dále. Film, který vcelku rychle odsejpá a má kvalitní hudbu, já hodnotím 4 hvězdičky… (19.01.2009)

Spíš slabší 4****, momentálně jsem lehce zklamaný, uvidim, jestli si to časem nerozmyslim. A skutečně nechápu, jak může tomuhle filmu dát někdo 5 hvězd! Připadá mi, jako by Woody Allen byl taková Cristina: neví, co chce - ví jen, co nechce. Objevují se tu některé podle mě typické "allenoviny", snímek totiž příjemně ubíhá a občas překvapí nepředvídatelnými zvraty, celkově se v něm moc vtipně konverzuje, herečky jsou krásné a všichni dobře hrají, jenomže to (mi) nestačí. Je tu až moc postav, které nejsou dostatečně vykreslené a působí jako by byly jen do počtu. Snímek vlastně nepřináší ani náznak nějaké myšlenky, přijde mi to možná až příliš plytké a nedotažené. Netoužím po kompletně uzavřeném příběhu, ale mohly tu vyvodit nějaké závěry a trošku víc "skončit" :) PS: Taky mě napadlo, že komentář měl řikat sám Allen! (25.10.2008)

Woody Allen ve své nové mozaice vypráví opět příběh o vztazích vystavěných z dobrých úmyslů ale držících pohromadě strachem ze samoty a stojících na základech tvořených ze lží. Jako již ve svých předešlých filmech se Allen snaží bourat stereotypní iluzi života cihlu po cihle a nutno podotknout, že opět na výbornou nebo alespoň na chvalitebnou. Každá z postav střídavě bojuje s rozumem a city. Napětím s nímž se tak těžce bojuje a poddání se vlastní touze nepřipadá v úvahu. Vicky Cristina Barcelona jakoby v hrubých obrysech parafrázovala Allenův předešlý snímek Match Point z nějž si vzal ty nejlepší ingredience a natočil tuhle zvláštně komedii s nádechem dramatu. Načrtnutý trojúhelník se střídavě proměňuje ve čtyřúhelník a naopak. Některé hrany se otupí zatímco jiné zůstanou. Pokud má být Vicky Cristina Barcelona tečkou za Allenovou tvorbou v Evropě je jí bezesporu velmi důstojnou. 8/10 (16.03.2009)

Woody Allen opět sonduje partnerský život, tentokrát v panenské Barcelóně, obklopen krásnou Scarlett, Rebeccou a Penélope. Narozdíl od vynikajícího Match Pointu, kde šel příběh opravdu do hloubku vztahů a zaobíral se jimi ze všech úhlů pohledu, se ve Vicky Cristina Barcelona jedná pouze o povrchní story dvou slečen, jenž ztrávili prázdniny v daleké zemi, kde každá z nich propadla lásce stejného muže a každé to přineslo něco jiného. I přes gradování děje plného zvratů a nevěr, se ve finále nic (jako v reálném životě) nevyřeší a nezmění. Tato souhra romantický hříček nakonec vede k naprosto logickému a přesto nezajímavému konci, kde se naše dvojička vrátí do starých kolejí a svoje láskyplné prázdniny nechává za sebou. Režisér opět typicky nezklamal, ale také nepřinesl nic nového a proto stále platí jeho "Hra Osudu" za nejlepší film posledních let. (06.02.2009)

Dvě moje nejneoblíbenější herečky,jeden nejneoblíbenější režisér a všechno v jednom filmu.Pro mě z toho koukal průser,ale člověk nemá dát na první dojem,protože se leckdy může splést.Nakonec se na to vážně dalo koukat,jen si už nějak nepamatuju,o co šlo:) (18.03.2011)

Nejprve jsem se zamilovala do plakátu a po té mi k rozhodnutí zda koupit nebo nekoupit stačila jediná fotka. Skutečně, je to tak, znám svůj vkus :) Ne, že by to bylo podstatné, ale někteří zdejší miláčkové dodnes žijí z nepochopení toho, že člověk může znát sám sebe a to mu upírají. Takže se jděte znovu bodnout, vážení. A já si jdu vybrat další filmový dortík a místo ztráty času s vámi, bez vlastní identity, můžu s klidem pokračovat v krasojízdě :) Volný překlad pro zájemce o skutečný komentář k Vicky Cristina Barcelona zní takto: Už jsem si zvykla, že mnou velice neoblíbená Scarlett Johansson hraje ve filmech, které bych si nechtěla nechat ujít, takže mi její hraní už tolik nenahání husí kůži. Mnohokrát jsem si potvrdila, že Penélope Cruz raději vyhledávám mimo současnost ve filmech z jakékoli doby minulé a Javier Bardem na mě udělal dojem v Goyových přízracích a Lásce za časů cholery. Kombinace těchto tří ovšem vyvolala v mých očích bezchybnou chemii a letní nálada prosycená sexuální energií milostného trojúhelníku slibovala přesně takový příběh, jaký film vypráví. Láká vás to? Poddejte se tomu. (18.04.2010)