Ohlédni se v hněvu
Look Back in Anger
Réžia:
Tony RichardsonKamera:
Oswald MorrisHrajú:
Richard Burton, Claire Bloom, Mary Ure, Edith Evans, Gary Raymond, Donald Pleasence, Walter Hudd, John Dearth, Nigel Davenport, Alfred Lynch, Toke Townley (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1958 Tony Richardson a dramatik John Osborne založili novou produkční společnost Woodfall. Chtěli svému okolí dokázat, že i dobré filmy, tedy takové, které ukazují život v Británii jako skutečnou realitu, mohou být natáčeny velmi levně. Nejprve zfilmovali Osbornovu hru Ohlédni se v hněvu, v roce 1960 následoval Komik a posléze se vrhli na díla mladých rozhněvaných mužů a režijně nebo producentsky realizovali Pokoj nahoře (1960) a filmy V sobotu večer, v neděli ráno (1960) a Hrozivé ticho (1960). Na filmovém scénáři jejich prvního společného projektu spolupracoval John Osborne s dramatikem a scenáristou Nigelem Knealem. Původní literární předlohu citlivě upravili, její kritické ostří částečně obrousili a některá z nechvalně známých protitřídních promluv vypustili. I přesto film v celkovém vyznění i dnes velmi ostře vypovídá o nespokojenosti mladého rozhněvaného muže... Hrdinou filmu je Jimmy Porter (Richard Burton), nový a ve své době zatím ojedinělý typ antihrdiny věčně protestujícího proti všemu oficiálnímu. Vysokoškolsky vzdělaný hrdina dělnického původu má malý cukrářský stánek na pouličním trhu a žije se svou ženou Alison, kterou neustále zahrnuje svými kritickými výpady vůči společnosti, politice, církvi, šlechtě. Vlastně vůči všemu, co považuje za pokrytecké. Nejčastějším terčem Jimmyho útoků je právě Alison. Jejich vztah osciluje mezi láskou a trápením, Jimmy svou ženu sice miluje, nicméně neustále ji zasypává urážkami, které pramení z jeho pohrdáním střední společenskou vrstvou, z níž Alison pochází. Po příjezdu nejlepší přítelkyně Heleny se ale situace alespoň nakrátko změní... Richardson se snažil filmařsky vyrovnat s Osbornovou převážně monologicky laděnou hrou, která se už ve své podstatě sama vzpouzela filmovému zpracování. Akčnost je ovšem i zde potlačena do pozadí, hlavní síla zpracování tkví v dokonale propracované psychologii postav a zároveň i v podtržení společenského protestu. Adaptaci tak dominují především herecké výkony, v hlavní roli se představil excelentní Richard Burton. Ačkoli byl již poněkud starý na roli pětadvacetiletého Jimmyho, vžil se do jeho postavy velmi důkladně. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
..., za oteklými doteky. Jinak, zcela zpitý, sám, z moku amoku, neoddálíš pád, nevyhneš se zhroucení zlého muže, s nožem i na marách. ()
Richard Burton opět vynikající, ale film celkově nedosahuje ani po kotníky například snímku "Kdo se bojí Virginie Wolfové". Tam jsou postavy sice ujeté a chvílemi nesympatické, ale pořád jim a jejich "hnutím mysli" rozumíte - tady mne Burton chvílemi úplně fascinoval, ale jeho postava chlapa, který kvůli tomu, že je sám nešťastný, kope kolem sebe nalevo, napravo, mě nepřestala iritovat celý film a moc jsem mu nerozumněla - upřímně řečeno, myslím si, že dnes už by se podobný film natočit nedal. ()
Jeden rozhnevaný muž veľa kričí, strpčuje život ostatným spolubývajúcim a veľa sa vo filme bezcieľne debatuje. Mne tieto existenciálne drámy nikdy nevyhovovali. ()
Příběh o týpkovi, kterej byl furt nasranej, a divák vlastně ani pořádně netušil proč... Okej, já to asi trochu tušila. Protože ho ale hrál démonický Richard Burton, velmi dobře se na to dívalo. ()
Další klasický film, co šel absolutně mimo mě. Přitom Ohlédni se v hněvu má úžasnou atmosféru skutečného života konce 50. let, je skvěle zahraný a má i výbornou jazzovou hudbu. Jen ten příběh a tady si zaSPOILuju. Bohémský trumpetista a stánkař žije s kamarádem a nádhernou ženu, kterou ale stále více a více deptá. V průběhu filmu na ni rozpoutá takový psychický teror, že bych ho musel v reálném životě zabít, tím že se ke své přítelkyni podobně choval jeden exkamarád. V příběhu se objeví kamarádka manželky, která se s hrdinou nesnese, málem se pozabíjí a nakonec ji díky bohu donutí aby od něj odešla. Potud OK. A pak se scénárista zblázní a nechá "hrdinu" a kamarádku se do sebe zamilovat a já nestačil žasnout. Ke konci se rozejdou a terorizovaná manželka se k němu vrátí... KONEC SPOILERů. Prostě na hlavu padlý, z prstu vycucaný příběh i postavy a něco podobného nevytáhne nad 2* ani hudba, atmosféra či herecké výkony. PS: V menší roli potěšil relativně mladý a už velmi plešatý Pleasance, kterého jsem takhle mladého nikdy neviděl. ()
Lhurgoyf: rozumím tomu tedy tak, žes nebyl v kondici sledovat náročný film. Za to ovšem film nemůže, tak nevím, proč jednu hvězdičku... ()
Trochu taková "light verze" filmu Kdo se bojí Virgine Woolfové - obojí ji příběh o soužití manželského páru a v obojím hraje (a skvěle) Richard Burton. Jenom si tak říkám - proč scénárista, který evidentně dokáže napsat silný a na divadelní hru celkem věrohodný dialog v prvních dvou třetinách filmu, nedokáže totéž na konci? Protože ty bláboly v závěru, to bylo tedy něco. Dobré, ale bez Burtona by to byly hvězdy tři. ()
Problém rozhnevaných je ten, že aj keby možno mali čo povedať, nikto ich nepočúva, lebo sú rozhnevaní. A takí rozhnevaní ako Jimmy sú najhorší. Už knižná verzia podľa mňa nebola nič moc, čiže ani neviem, čo som čakala od filmovej. Vyklubala sa z toho nuda pretkaná znechutením z toho paka. Navyše ma strašne iritujú také tie utláčané jemné krásky. ()
Příběh jednoho takového ubožáka, chápu, že to ve své době oslovilo levičáky. Richard Burton výborný, ale např. lehce psychologicky podobná Tramvaj do stanice Touha to není... ()
tzv. herecký koncert Burtona, který bych ale nemusel znovu vidět, tak mi tento "rozhněvaný mladý muž" neuvěřitelně nesympatický, možná by bylo lepší promítat tento film v psychiatrických léčebnách jako nějakou zvláštní terapii, po které by se ale málokomu z terapovaných jakkoliv ulevilo...(moje hodnocení se týká jenom toho, s jakým úspěchem a sugestivností byla tato postava převedena na plátno) ()
Za pár let se nejspíš nebudu příliš lišit od Jimmyho Portera. ()
Richard Burton byl excelentní. Ovšem příběh byl poněkud nahuštěn, a místama mi přišlo že už toho bylo moc. Celý příběh vlastně stojí a padá na hereckých výkonech, protože jinak je to film o jednom nešťastným nesympatickým chlapovi, který měl kolem sebe neschopné ženské. Neříkám že to není ze života, nebo že je to nudné, ale nevím jestli je to přesně to, co z filmu měli diváci získat. Navíc mě osobně dost štvali sentimentální scény kde si Jimmy a Alison hráli na medvídka a veverku, a já jsem si jenom říkala "No to snad ani ne...". Tyhle ty sondy do složitých vztahů složitých lidí dokážou brnkat na nervy. Don't look back in anger I heard you say... ()
...you don't need the key, you'll break in... ()
Na filmu je znát inspirace divadelní hrou, což ale nevnímám jako nedostatek, spíš naopak. Dýchla na mě z toho atmosféra i našich 60. let v dramatické tvorbě, např. her Josefa Topola, i když Ohlédni se v hněvu je o poznání drsnější a syrovější. V podstatě mapuje v psychologické rovině sociální rozervanost hlavního hrdiny, projevující se v dost nesympatických neurvalých pózách především vůči své vlastní ženě, na níž si vylévá svou nespokojenost. Uvědomil jsem si také to, jak převratným vývojem prošla nejen britská společnost od 50. let a že nejspíš 60. léta byla ta přelomová, kdy se svět začal rychle vyvíjet směrem ke konzumní společnosti a kdy masové povznesení chudých a středních vrstev znamenalo zároveň i otupení sociálních pnutí. ()
Rozhněvaný mladý cholerik... ()
Víc nesympatického protagonistu už jsem hodně dlouho neviděl. Je to absolutní kretén, kterého prostě nelze mít rád, kterého nelze litovat a který dělá, co může, aby ničil své manželce život. Z nějakého důvodu i přes své univerzitní vzdělání prodává v krámku na tržišti, z nějakého důvodu s nimi žije jeho kamarád a z nějakého důvodu se do toho absolutního kreténa zamiluje manželčina kamarádka, přestože vidí, jaký je to naprostý píčus. Nemůžu říct, že by mi to něco dalo, ani že bych si našel důvod, proč jakýmkoli způsobem sympatizovat s Burtonovou postavou. A v podstatě s kýmkoliv jiným. Jen té manželky mi bylo líto. Všechno to dění ke konci filmu mi přišlo padlé na hlavu. ()
Ťažký film. Patrím medzi tých, ktorých tento snímok neoslovil, nebavil a možno by aj ublížil. ()
Příjemné překvapení. Osborne nová vlna britského dramatu. Jimmy ( R. Burton) táhne celý film a exceluje- výkon na oscara. Na jeho honorář padla půlka rozpočtu, ale vyplatilo se. G. Raymond slušně sekunduje. Na to , že je to prvotina T. Richardsona je to super výkon. 4**** ()
Dráma priam shakespearovská s rebelom bez príčiny v hlavnej úlohe. Príčinu síce možno má ale režisérovi sa ju nepodarilo celkom pochopiteľne preniesť na plátno. Vzťah Jimmyho a Alison je zmesou lásky a nenávisti ale z môjho pohľadu je jej situácia neudržateľná. Jimmy akoby trpel bipolárnou poruchou ale z jeho lásky vidíme málo a Alison len znáša jeho urážky. Jej odchod je logický čo sa už nedá povedať o rošáde, ktorú v tomto prípade urobí Helen a nahradí vo vzťahu odchádzajúcu Alison. Jimmyho kliatba sa naplní a Alison prichádza o dieťa. Všetko nakoniec smeruje k uzmiereniu až nepochopiteľnému. Postavy jednajú veľmi umelo a majú veľmi krátku pamäť 70% ()
Gemini to napsal zcela výstižně... ()