Na západní frontě klid

„O pár týždňov budeme v Paríži,” alebo teda i priebeh [už vo svojej väčšej, druhej polovici; a to konkrétne od roku 1917, pozn. recenzenta] I. svetovej vojny očami, resp. mimoriadne sugestívnou, »vizuálnou optikou« nemeckého rádového vojaka: Paula Bäumera, ako jednoznačne ústredného protagonistu, ktorý ma bude následne sprevádzať snáď nielen len v priamom dohľade od špinavých «francúzskych zákopov», ale zároveň aj po úplne iných miestach naprieč francúzskym vojnovým prostredím, i keď si zase musím prosto priznať, že obidva znepriatelené tábory sa sotva hýbali dopredu o niekoľko stoviek metrov, a práve preto sa nazývala, ako povedzme zrovna »zákopová vojna«, a k tomu i so všetkým, čo k nej azda už automaticky prislúcha: naprosto tvrdé boje zblízka vojak proti vojakovi, ohnivé plameňomety, jedové plyny, ťažké tanky a svižné lietadlá, vrátane i neustále svištiacich smrtonosných guliek - neustále sa objavujúcich všade navôkol v tesnej blízkosti takmer na centimetre od bojujúcich vojakov; alebo ešte poprípade i množstvo nelogických rozhodnutí od vrchných veliteľských štábov + neúrekom ťažkých strát na obidvoch stranách, a to vlastne ani nehovoriac, koľko civilistov prišlo o holé životy; skrátka ľudský život nemal žiadnu váhu! • Čisto hollywoodskú verziu z roku 1930: All Quiet on the Western Front; a mimochodom sa zrejme asi jedná o vôbec najlepšie spracovaný [proti]vojnový titul podľa románovej predlohy spisovateľa: E. M. Remarquea z troch ponúkajúcich sa, sa ani o rovných 92 rokov neskôr, vskutku nepodarilo znovu prekonať už i predtým extrémne vysoko nastavenú látku, aj keď si treba na druhej strane zase uvedomiť predovšetkým i to, že v americkej verzii, ústredné postavy stelesnili americkí predstavitelia [Lew Ayres ako Paul a Louis Wolheim ako Katczinsky], zatiaľ čo teraz dostávajú najväčší [a kľúčový] priestor zväčša iba nemecko-rakúski herci: Felix Kammerer & Albrecht Schuch, čo rozhodne kvitujem, pretože mi to nakoniec príde i oveľa realistickejšie, ako keď sa dajme tomu Američan «hrá» na Nemca! A to je podľa mňa i značné mínus, čo sa celkovo týka pôvodnej verzie. • V technickej rovine som zaznamenal i tieto inšpiračné vzory: niečo medzi kubrickovým Paths of Glory a mendesovým ["účelovým, jednozáberovým"] projektom v podobe 1917, obalenej v akejsi »revenantsko-ryanovskej atmosfére«, čo u mňa vyvolávalo akýsi naturalistický zážitok. • Miestami sa asi už prílišne tlačilo na pílu s istým, predvídateľnejším účinkom, no i napriek tomu daný počin u mňa obstál na výbornú, ktorý by sa dal inštinktívne rozdeliť i na akési kapitoly s čoraz údernejším obsahom v rámci celku. • O režisérovi E. Bergerovi som doposiaľ akosi ani nijako extra zvlášť totižto netušil, no odteraz si už dám na tohto šikovného Švajčiara podstatnejšie väčší pozor, keďže mi má do budúcna i čo ponúknuť? Uvidíme, necháme sa v podstate i [ne]príjemne prekvapiť, s čím príde totiž nabudúce... (28.01.2024)

Adaptace, která se nebojí naprosto zásadním způsobem sáhnout na samotné základy toho, na čem stojí právem nadčasová předloha a... A přesto je tou nejvěrnější možnou adaptací. Učiněný etalon jak adaptovat psané slovo do filmového jazyka (neříkat a ukazovat), zachovat sdělení a přesto "obstát a nebýt pouhou ilustrací". Vše je podřízeno sugestivnímu pojetí "jste tam s nimi". Absurdnost a zbytečnost válečné mašinérie skrze každodenní zákopový existenciální horror, který však krom hrůzných výjevů (tu skrze válečný výjev, tu prostým přežíváním bez naděje na budoucnost, tu ukázkou člověk člověku vlkem), umí dát do kontrastu lidskost i nečekané průsvity normálnosti všemu (tu nadřízeným, tu bezčasí, tu lidstvu) navzdory. Mnohdy beze slov; čistě pohledem, zvukem, naznačeným, hudbou. Ano, dalo by se vyčíst, že to negraduje, ale prostě tak nějak plyne během posledních (tý)dnů na frontě. Což není zcela divácké, ale je to záměr, který zrovna sem sedne. Není to však to samé na sto a jeden způsob. Ano, nedá se popřít, že mnohé z hrůz již zpracovala neméně působivě jiná díla (stěží však adaptaci klasice všech klasik, ze které všichni vycházejí, vyčíst "že je poněkud ohraná"). Snímek, který nevyhnutelně rozděluje... Jedni nevydýchají "šáhli mi na milovanou předlohu", druzí "to už jsme viděli a nemusíme znovu", třetí budou žehrat "na neexistující tempo". A pak tu budou ti, kteří z toho nebudou mít klidné spaní. Nikoli pro explicitní výjevy válečných zvěrstev či aktuálnost "navzdory století", ale pro celkový pocit zmaru toho všeho, kdy si to vystačí s málem; třeba pouhou poutí uniformy z fronty. (29.10.2022)

Zrovna nedávno som narazil na starší kúsok tejto adaptácie, ale keď som videl trailer na novú adaptáciu už som si počkal na "HD" verziu. Neviem aké ma kvality strašia adaptácia, ale tato nová ma dosť bavila. Je tu niekoľko silných scén. Scén, ktoré dokážu prekvapiť, či vyraziť dych, no taktiež je to miestami moc pomalé, čo je trošku škoda. Príbeh moc toho neponúkne kedže prevažne sedíme len zákopoch, no je tu aj druhá strana, na ktorej sedí (aspoň jedna známa tvár) Daniel Bruhl, ktorý sa usiluje u ukončenie tejto brutálnej vojny. Som rád, že po dlhšom čase sme sa dočkali ďalšieho kúsku, ktorý mapuje svetovú vojnu. Lacných kúskov a slabých odvarov je tu veľa, no kvalitnejších ako tento po menej a o to viac som si ho užil. 80% - 4* (06.11.2022)

Remarque bol moja ročníková práca na strednej škole, mám ho načítaného. Mám ho rada, píše dobre. Film na knihu nemá, ale myslím, že toto je celkom slušná adaptácia, ktorá sa na nič nehrá. Vojna je naozaj úplná zbytočnosť, knihy a filmy o nej nie. Ak sú dobré, povedia totiž presne to, čo povedať majú. A toto je dobrý film. (24.02.2023)

Repetitivní střídání válečného horka a chladu vyčkávání, návratné motivy pro nedůvtipné hňupy, knižní předloha vybrakovaná o všechny působivé scény, které film nahrazuje jednoduchým (a občas nerealistickým) válečným pornem a vycpávkovou politickou linií, která je naprosto dutá. Film se nedokáže naléhavému humanismu Remarqua přiblížit jinak než doslovným ilustrováním konfliktu malých a velkých dějin, který příliš nedává smysl (hrůza Velké války opravdu nespočívala v tom, že Foch chtěl příměří až za 6 dnů a Němci si to potřebovali celé promyslet). Jako adaptace je to katastrofální, bez psychologie, vyprofilovaných figur, jako film rozvleklé, průhledné a na první signální. Verze z roku 1930 i 1979 tomu dávají parník, ale selhává to i jako samostatné dílo. Problémem Netflixu fakt není obsazování barevných herců, ale to, že jejich projekty nemají dramaturgii a hlavu ani patu. (01.11.2022)