Réžia:
Brian De PalmaKamera:
John A. AlonzoHudba:
Giorgio MoroderHrajú:
Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio, Robert Loggia, Miriam Colon, F. Murray Abraham, Paul Shenar, Harris Yulin (viac)Obsahy(2)
V máji 1980 otvoril Fidel Castro kubánsky prístav Mariel so zámerom nechať niektorých občanov odísť za príbuznými do Spojených štátov. Skoro sa však ukázalo, že Castro prinútil majiteľov lodí, aby odviezli z krajiny nielen príbuzných, ale aj nebezpečných väzňov.
V lete roku 1980 emigrovalo z kubánskeho prístavu Mariel so súhlasom Fidela Castra 125 tisíc ľudí. Zhruba pätina z nich mala kriminálny záznam, pretože Castro sa potreboval zbaviť „nežiaducich" osôb. Asi polovica utečencov sa usídlila v Miami a jeho okolí. Jeden z emigrantov - Tony Montana - sa veľmi rýchlo adaptuje v nových podmienkach slobodného sveta. So svojím priateľom Mannym vykonáva príležitostné práce v miestnom podsvetí a pri jednej výmene drog skončia v jeho rukách ukradnuté peniaze, za ktoré Montana vybuduje vlastné drogové impérium. S mocou a bohatstvom však rastie aj jeho ego a predovšetkým paranoja, že o jeho výdobytky ho už čoskoro niekto pripraví rovnakým spôsobom, ako on okradol iných...
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (1 228)
Ultimátní film o vzestupu jednotlivce a jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, v USA kult největší. Už od první scény s Tonyho výslechem je zřejmé mistrovství jak de Palmy, tak Stonea a Pacina, podávajícího tu nejlepší herecký výkon své kariéry. Nepatřím mezi lidi, co u každého druhého filmu žehrají na dabing, ale konkrétně tenhle film se MUSÍ vidět v originále kvůli rozkošnému znásilňování angličtiny a Alovu přízvuku. Parádně napsané postavy i děj, parádně natočené. Brutální, krvavý a paranoidní rauš s famózními dobovými songy, vrcholící památným masakrem, který se nachází v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. Zlatá osmdesátá. ()
Zjizvenou tvář jsem viděl už před lety, ale i když si zcela běžně vybavuji detailně mnoho snímků ze vzdálené minulosti, neodvážil jsem se tenhle film hodnotit, protože u mě nějak zapadl. Nyní jsem ho viděl podruhé a přiznám se, že vzhledem k vysokému hodnocení fanoušků mi přinesl velké zklamání. V podstatě bych se mohl podepsat pod Limův komentář. Brian De Palma má na svědomí jednu z mých nejoblíbenějších gangsterek Carlitovu cestu, ale tentokrát mě jím vyprávěný příběh kubánského zločince přišel hrozně zdlouhavý, hlavní hrdina necharismatický a závěr filmu, jak to jen říct, prostě a jednoduše hloupý. Celá závěrečná bitva o luxusní vilu je jak z nějakého hodně špatného akčního filmu. Michelle Pfeiffer je sice krásná, ale prostor ke hraní velký nemá, Al Pacino se sice snaží, ale tentokrát spíš přehrává, a především platí, že ve filmu je docela slušná spousta vaty. Snad jedině střetnutí s kolumbijským gangem v úvodní části mi udělalo radost. Po emocionální stránce mě hrdinové i antihrdinové snímku nechali úplně v klidu. Celkový dojem: 45%. ()
Zatímco ve stupňovaném rozjezdu jsem byl nadšený (scéna s motorovou pilou nepostrádá napětí ani akci), v nevýrazně gradujícím konci se mi začal silně zajídat De Palmův režijní styl plný statických záběrů na pozadí "hučící" hudby. Pacino byl samozřejmě úžasný, věřil jsem mu první i poslední gesto (ačkoli mě iritovalo, že se s jeho grázlovskou postavou nelze pořádně ztotožnit) a asi ho neumím neobdivovat, ale ostatní herci včetně Michelle Pfeiffer nestojí upřímně řečeno za nic. Závěrečné pocity po zhlédnutí jsou vzhledem k očekávání nezapomenutelné pecky téměř až negativní, protože slavná Scarface je jenom dějově předvídatelným solidnějším průměrem. ()
Nikdy bych nevěřil, že budu zklamaný z filmu od De Palmy s Al Pacinem v hlavní roli. Příběh mně celkově moc nezaujal, to samé jsem viděl již mnohokrát v lepším provedení (díky pane Scorsese). Mělo to sice slušný rozjezd, ale potom mně téměř tříhodinová sonda do života mafiána přestala bavit a bylo mi úplně jedno, co se stane s hlavními představiteli. Emočně prázdné, možnost aspoň malého ztotožnění žádná a vše zazdil podivný závěrečný masakr. Výsledným dojmem je jedna velká deprese a jistota, že podruhý už si to nepustím, navzdory skvělému Al Pacinovi a jeho bezvadnému španělskému přízvuku. ()
Hodně, hodně zvláštní gangsterka, pro mě osobně absolutní vrchol žánru. Přesto pro řadu jiných lidí jeho naprostý propad, hodně jich vám řekne, že se s tím filmem nedokáže ztotožnit, protože jim ta syrovost, chladnost, brutalita a naprosté vynechání emocí celkem vadí. A tím rozpory ohledně toho, o čem a jaká vlastně je Zjizvená tvář, rozhodně nekončí. V roce 1983 za ni byl Brian De Palma nominován na post nejhoršího režiséra (Maliny), dnes se najdou tací, včetně mě, kteří by nejradši udělili filmu několik Oscarů. Stejně tak se najdou lidé, kteří budou pořád dokola omílat, jak by se měla Zjizvená tvář zkrátit, stejně tak tu bude jiná skupina, kam patřím i já, která by film klidně ještě o půl hodinky prodloužila. A rozpory se nevyhnuly ani jejímu pochopení. Zatímco scénárista Oliver Stone kontakty s podsvětím sice měl, celý film považoval jen za pouhou satiru na život gangstera a tím pro něj zůstává i dodnes. A pak se zeptáte na názor kriminalisty a ti vám dosvědčí, že je to jeden z nejrealističtějších snímků o amerických gangsterech 80. let, dokonce i v hierarchii vysoce postavení kriminálnící dnešní doby si hlavní postavu Zjizvené tváře - Tonyho Montanu - často berou za vzor. A to jsem se ještě nezmínila, že Tony mimo celé kultury Ameriky 80. let (a tím myslím skutečně vše; od hudební scény až po módu) zaujal i Saddama Husajna. Takže, víte co, vykašlete se na to, jak někdo tenhle film vnímá. Ačkoliv na jedné věci se často shodnou všichni: Al Pacino je ve Zjizvené tváři naprosto bezkonkurenční a snad nikdo by jeho postavu nedokázal zahrát líp. ()
Galéria (236)
Zaujímavosti (109)
- Steven Spielberg navštívil natáčení a podílel se na realizaci jednoho ze závěrečných záběrů. (don corleone)
- Oliver Stone záměrně přesunul děj z Chicaga na Floridu. Otevřel tak problematiku kubánských imigrantů i téma pašování drog. Při psaní scénáře často mluvil s policisty a několikrát i odcestoval do Jižní Ameriky, kde se setkal s opravdovými drogovými barony, což mu v práci ohromně pomohlo. (duklak2)
- Na Floridě se proti filmařům postavila místní kubánská komunita. Nelíbilo se jí, že Kubánce líčí jako prospěchářské parchanty, kteří s chutí sklouznou na šikmou plochu, jen aby se měli lépe než ostatní. (Karlos80)
Reklama