Borgiovci

Rodina Borgiů je zde vylíčena obvyklým stereotypním pojetím a děj se překotně hrne sem a tam zahalen do obšírných mýtů. Pohlédneme-li na defilé osudů skutečných historických postav, které zvolily autokratický styl vládnutí za použití těžko uvěřitelných zločinů a extremních intrik, tak vše nebylo asi tak černobílé jak líčí film. Snad pouhý fakt je důkazem, že hmatatelný život třeba Francisco Borgia, který taktéž vyšel z jejich rodu, byl úplně jiný. Ale zpět ke zpracování filmu, který dějově nepřináší nic nového ani objevného. O to větší bylo moje zklamání, že jsem se zajímavějšího modernějšího pohledu na Borgie nedočkal. Co říci závěrem? Na druhou stranu chápu, že tvůrci neměli snadný úkol vtěsnat do dvouhodinového filmu vše. Ještě dodám, že německý režisér Oliver Hirschbiegel připravuje nový seriál pod názvem Borgia, který možná prolomí zavedené stereotypy. No co, počkáme a uvidíme, čím nás německý tvůrce překvapí. (01.01.2011)

Kulantně vykreslené lapálie nejotravnější italské famílie. Má to vše, co má správný romantický doják mít - vraždy, loupeže, krvesmilstvo, požadování manželek bližního svého, pohrdání rodiči a snad jedině Boha měli furt toho samého (Ten už má holt asi definitivu). Rodrigo Borghia ukázal, jak zábavně se dá přistupovat k Desateru, když je jeden Oberkudlanka a ostatní papežové jsou proti němu jen nudní zástupci Ředitele. Jen ta dvouapůlhodinová stopáž způsobila, že jsem byl ke konci trochu otrávený. (23.11.2010)

Scéna, kostýmy a výtvarná réžia sú celkom dobré a myslím si, že sa hodia k dobe. Režisér Antonio Hernandez sa snažil, aby bol film historicky čo najpresnejší. Napriek tomu, že film má viac ako 2 hodiny, mal som pocit, že mu niečo chýba. Postavy nie sú správne vyvinuté. Cítil som, že spisovateľ mohol urobiť viac, aby sa ponoril do psychiky Rodriga a Cesara. Ďalej po technickej stránke je kinematografia nekonzistentná a zvuková stopa je veľmi štandardná. Predstavenia niekedy pôsobia až divadelné. 5/10 (21.12.2021)

Borgiové a zase Borgiové, poslední roky mě to jméno stále odněkud znělo v uších a stále proklouzávalo skrze prsty. Seriál jsem nějak míjel, ale z mysli mě to úplně nezmizelo. Chtělo to nějakou filmovou verzi a já zkusil tuhle a i když vzhledem k hodnocení jsem byl lehce skeptický o to víc jsem spokojen. Mělo to tu správnou atmosféru, výborné reálie a člověk se v kostce dozvěděl to nejdůležitější z období, kdy byl tento rod na vrcholu. Nic víc, nic míň. Precizně zpracovaný historický film a ty já rád. A tak trošku mě to přece jen navnadilo i na seriálovou verzi. Jen ten čas..... (10.08.2014)

Velebení i proklínaní Borgiové. V počátcích bývali jen bezvýznamným španělským šlechtickým rodem. Avšak ta „bezvýznamnost“ byla zcela zapomenuta… Rod Borgiů měl chrabré a cílevědomé muže, okouzlující ženy, které vychovány úctě k mužům, nebyly pouze loutkami svých pánů, brali svůj osud se vztyčenou hlavou a hrdě se hlásily ke svému rodovému jménu. To nejdůležitější, co jim bylo dáno do vínku byla „touha“, toto magické slovo měnící tužby ve skutky. I když je to cesta vykoupena: záludností, intrikami a krutostí. Dosažená moc, tak sladce opojná, kterou si rytíři meče skryti rouchem církevním vychutnávají plnými doušky. Prolitá krev bližních, je jen nízká cena; a nepřátelé ať se smaží na hranici. Po jejich boku chtiví odpůrci číhající na chybný krok(je tak únavné být stále ve střehu), jehož využijí; a bez skrupulí skoncují s chamtivými vládci, aby si i oni mohli dopřát ten slastný pocit „nesmrtelnosti“. Jen rod Borgiů si však může říci: „dobyli jsme Itálii“. (23.09.2010)