Tunelové krysy

Ain´t Boll hell? Naturalismus se marně snaží překrýt režijní chaos, neexistence scénáře není viditelná jen v tunelech (protože je v nich tma) a posledních pět minut zoufalého kopání subjektivně trvá hodinu. Paré si celkem úspěšně hraje na Berengera, ale ten film je stejně dobrý, jako nápad postavit vojenský tábor uprostřed vietnamské džungle. Filmový kritik Jeffrey M.Anderson napsal, že kdyby Boll natočil tenhle film v 86‘, možná by vyhrál Oscara a stal se dalším Oliverem Stonem. Chápu třeba vojáky, že berou drogy, aby potlačili strach nebo zmírnili stres, ale žurnalisté by neměli.. (14.02.2020)

Nadprůměrný Boll. Určitě si zaslouží uznání za celkem originální námět a tunelové scény, které mají skutečně něco do sebe a pro klaustrofobiky musí mít tenhle film příchuť hororu. Na druhou stranu je to pořád Boll, takže je tu řada blábolů typu "Viděl jsem tři Američany, jak znásilňují viuetnamskou ženu. Nic jsem neudělal. Bojuji za tu ženu." atd. nebo šílená choreografie nepodzemních bojových scén, kdy ve válečné vřavě v několika záběrech voják jen stojí a tupě čumí, aby mohl být vzápětí efektně zabit. Nehledě na to, že jednoho herce tam krouhli rovnou dvakrát. Nicméně na německého Ed Wooda je to nadprůměr. 35% (16.10.2009)

Jednotka má za úkol zlikvidovat Tunely , které si buduje Vietkong jako obranu proti leteckým útokům a jako možnost napadat nepřítele ze zálohy. Nádherný začátek a krásný záběr na letící helikoptéru nad hnědou řekou, útlum hudby, pohled na vojáky v džungli, kamera se spouští až k zemi a dále pokračuje pod povrch, záběr do jednoho tunelu a na plazícího se vojáka, pohled na krysu a kamera opouští podzemí a povrch džungle a vrací se k pohledu na helikoptéru. To vše při songu In The Year 2525. Pak se hudba změní a nahradí ji ponurý song, který potrvá až do konce filmu. Seznámení z nováčkama, naložení mrtvol a oznámení velícího důstojníka poručíka Hollowborna...co jste dělali předtím je mi u prdele.V téhle četě je to jedno, zítra otevřeme první tunel. Pak přijde patnáct minut patriotství (dřevěná deska z nápisem Little Bighorn) a vzpomínka na příbuzné a známé...Armáda pošuků a hajzlů a na druhé straně čongové, co to sakra asi je...válka? Americký sen? Pak se ještě podíváme na hada, mravence, pavouka a vše může začít. Rozpoutá se peklo jak na povrchu, tak i pod ním, slovo Fuck je slyšet za každou větou. Výbuchy v podzemí i na povrchu přinesou mnoho mrtvých i raněných. Krev a beznaděj je prolnuta s osudy všech vojáků. Dovolím si jednu otázku: Úzký tunel, z obou stran máte nepřítele, toho u nohou zastřelíte a pak spacifikujete i toho druhého, jenže nemůžete okolo nich prolézt, co uděláte? Odpověď -SPOILER- Podíváte se na film - KONEC SPOILERU. Vzduchu už je málo, zhasíná poslední svíčka, nedá..se..dý..chat...A já rozsvítím pět hvězd a snad uvidím světlo v tunelu. (14.02.2009)

Další do sbírky bollovin, jejíž stupidita je zákeřně maskovaná atmosférou džungle i stísněných podzemních tunelů. Filmu velice pomáhá fakt, že Boll konečně jednou nenatáčel podle hry a nechoval se jako retardovaný generátor prapodivných scén všeho druhu. Všeobecnou debilitu ovšem nelze přehlížet jen proto, že je celek vyjímečně drobátko lepší. Dialogy vytahají uši až na zem; charaktery i jejich citové pohnutky jsou buď na nule či vystřelují v náhlých záchvatech do nahodilých a nevěrohodných ždímaček; akce, choreografie a kamera nestojí skoro za nic. Obsah - neexistuje a pokud jde o vykreslení hnusu vietnamské války, má film smůlu, že stojí na poli, kde už léta existuje příliš silná konkurence. Boll může zvolit libovolnou látku a je mu to k ničemu, jelikož postrádá talent i na té nejelementárnější úrovni. Tunelové krysy povylezly výše pouze díky atmosféře, kterou nicméně obstarává prostředí de facto samo; zbytek je dobrý jen do té míry, do jaké jeho tvůrce dokáže držet kormidlo v rovině filmařské rutiny. Jakkoliv budou nad touhle záležitostí tradiční hateři i všichni ostatní mhouřit oči, nikdy nemůžou popřít fakt, že viděli bezvýznamné válečné béčko. Co na tom, že v rámci filmografie Uwe Bolla tvoří bezmála Ben Hura. (: (15.02.2009)

Všechno, co jsem o Tunnel Rats slyšel, je nakonec pravda. Uwe Boll natočil čistě vážný film, válka je v něm zobrazena přesně tak, jak od akční podívané z Vietnamu čekáme a scény z tunelů umí pořádně pocuchat nervy. Snad jen to, že jde o režisérův nejlepší film, není pravda, protože u mě stále vede akčně neovladatelný Far Cry. Na co jsem ale nebyl připraven, to je Bollův přístup k postavám a vlastně celé jednotce. Příběh totiž postupuje tak, že se dá chvílemi zaměnit s vyvražďovacím horrorem. Dostanu se sice postavám pod kůži, ale co je mi to platné, když začnou (občas až černohumorným způsobem) jeden po druhém rychlým tempem umírat. Proto sice snímek považuji snad i za fajn průměr, ale spokojený bych byl jedině v případě, kdyby ona jedovatá ironie zmizela. (26.06.2010)