Antikrist

Hoří tvé tělo, nebo země, po které chodíš? Je nějaké "nebo"? Je lepší věřit, že ano? ___ Člověk je rovnovážné zařízení, má neustálou tendenci k homeostázi. Leckdy se dá tato velmi silná niterná potřeba duševní rovnováhy uspokojit jen (sebez)ničením. Ať jste žena, nebo muž. Je možné, že Trier je veden touto perspektivou, nikoli nesmyslně poukazovanou kritikou ženství (tím, kdo, ač neúmyslně, ublížil nepřijetím, kdo se neprofesionálně schoval do "profesionální" pozice "terapeuta", byl Muž). Pokud ani nejbližší člověk nedokáže přijmout druhého v jeho bolesti, nelze donekonečna tlouci na zavřená vrata ... vydáte se dál, zašlapán(a) do prachu a se tmou v očích. ___ Film se dotýká otázek zdrojů viny, souzení se a odsouzení se. Nevěřím v chaos existující sám o sobě jakožto něco "zlého"; je možná jen mnohovrstevnatou skládankou vznikajících, proměnlivých a zanikajících řádů. Je iluzí myšlení, poznáním nepoznatelnosti. Chaos je v hlavě člověka. ... V této souvislosti si dovoluji ocenit komentář type_B, který upozorňuje na to, že tento film vlastně zobrazuje zlo jako "metafyzický princip vládnoucí ve světě", kterýžto přístup je přinejmenším velmi diskutabilní. ___ Symboly ve filmu užité vnímám především jako nadstavbu, ilustraci děje, kde účelem jejich použití je vyzdvižení příběhu na ne zcela rozumem uchopitelnou, tudíž "mystickou" úroveň (kteréžto pak může být oprávněně vnímáno jako laciné). Tušenou srozumitelností obého (tj. děje i symbolů) a zároveň nemožností jednoznačného výkladu se pak Antichrist stává vznešeným zrcadlem širokého diváctva. ... Pět hvězd se leskne na mé svatozáři. :) (02.10.2009)

Nuda. Nechapu, ze tohle Trierovi nekdo jeste zere. Co o to, on tocit umi, ale je to uz takovej egoista, ze zkousi, jak velky ulety jsou mu schopni divaci sezrat a jeste opevovat jeho genialitu. Herecky vykony nadprumerny a krasne natoceny prolog, ale jinak Never more! (30.11.2009)

Nejlepší antikoncepce. (02.04.2021)

Antichrist je výborný, pokud nejste z těch, co si u filmů rádi odpočinou. Larsovi démoni vás budou trápit, né tolik při sledování jako poté. Tolik otázek a žádné odpovědi. Nečekejte, že pochopíte a nečekejte ani, že vám bude ukázána byť jen cesta, po které kráčet k pochopení. Jak je možné pochopit něco, co nebylo stvořeno rukou boží? Oni démoni nezůstanou pouze na obrazovce, hranice filmu jsou jim cizí. Ví o vás, ví o vás déle než byl dlouhý váš život, najdou si vás a budou vás trýznit. Jste vězněm, otrokem, pouhou loutkou sloužící u nastolení nového řádu. Váš život už nikdy nebude jako dřív, na spánek zapomeňte, svědomí? K čemu?! Je to posedlost, mánie, chorobný strach a stále žádné odpovědi? Budete přemýšlet, víte, že ony nepřijdou, jen oddalujete nevyhnutelné. A i kdyby přišly? S panickou hrůzou, bojíte se jim pohlédnout do očí, již znáte pravdu, i zpěv stromů napovídá, chaos vládne, někdo musí zemřít. Nechcete vědět, to co cítíte není smutek či strach, oni ovládají vás. Bez emocí, bez výčitek. Je to povinnost, přeurčení, osud. Nejde o svět, o lásku či spravedlnost. Jsou to pouze tři poutníci, apoštolové nového řádu. Tak bylo dáno a tak musí být, někdo musí zemřít, chaos vládne a stále žádné odpovědi.. (31.08.2009)

Statické detailní záběry lesa doprovázené hrůzným hučením svým pojetím evokují Království. A právě tenhle až hororový nádech spolu s vynikajícím hereckým výkonem obou obětí smutku zasažených šílenstvím vytváří další perlu v tvorbě dánského démona. Jen musím dodat, že jsem občas trochu tápal v některých scénách prodchnutých symbolikou, při sledování je třeba mít hlavu otevřenou. A nebát se interpretací. Chaos vládne! (23.11.2009)

Slabé! Film měl nesmírný potenciál stát se skvostem, jenže režisér se v nejlepším zalekl své vlastní odvážnosti a namísto toho vznikl občas nesrozumitelný zmatek. Snímek byl věnovám Andreji Tarkovskému. (28.11.2009)

Využitím prvků symbolismu, romantismu, realismu a především naturalismu dosáhl Lars von Trier až magické atmosféry, která mi společně s herectvím obou protagonistů přichystala vskutku nevšední, dechberoucí a mnohdy i tepzrychlující zážitek, jaký jsem v kině doposud neviděl. Při vrcholných scénách, kdy moji společníci a ostatní osazenstvo útulného kinosálu odvraceli pohledy nebo si potichu šeptali nejrůznější slova, jsem u sebe vnímal "pouze" zrychlený tep a kapky potu na čele, ale každou vteřinu jsem velmi bedlivě sledoval, protože mě von Trierova šílená otevřenost naprosto uchvátila... Prolog s překrásným hudebním doprovodem střídá studie charakterů, která poměrně podrobně zkoumá psychiku Ženy a zachycuje snahu Muže určit démony, kterými je duše Ženy týrána a kteří jí brání se přenést přes onu pro oba osudnou událost. V momentě, kdy démoni a zlo v podobě bouřící se přírody Ženu zcela pohltí, stává se nepříčetnou a chladnokrevnou sadistkou, která je v tu chvíli vedena pouze vlastním utrpením a strašlivou bolestí uvnitř svého srdce. Antikrista nelze označit jen za šokující a kontroverzní film, je to totiž naprosto jedinečné lyricko-epické umělecké dílo, balada s prvky romance, atypická báseň odtajňující nejtemnější a nejděsivější stránky lidské povahy či zoufale přesná a neúprosná výpověď o následcích jedné lidské tragédie, jakou je v tomto případě ztráta potomka. I když si bude zatím poslední von Trierův počin hledat širší základnu příznivců jen velmi těžko (jako ostatně asi všechny jeho snímky), pro mě zůstane na dlouhou dobu klenotem, kterého si budu i po mnohých letech nesmírně vážit. A že je to samoúčelné, úchylné, nemravné či odporné? Ze strohého a nechápajícího pohledu ano. Takový Emil Zola nebo Karel Josef Šlejhar by byli potěšeni.) --- NATURE IS SATAN´S CHURCH --- (16.01.2010)

Nepovažuji se za znalce umění, ale mám ho rád, i když mu možná nerozumím. Tento film je maximálně podmanivý a překrásný. Každá scéna, každý záběr je jako by už měl být vrcholem celého dění, vše je natočeno s obrovskou precizností. Příběh tu pochopitelně nehraje hlavní roli, důležité jsou předsudky, náznaky, symboly, rozklad lidské psychiky a začlenění náboženských teorií a to vše má dopomoci pozvednout výsostně nádhernou atmosféru a specifickou chut' snímku. Pro mě nebývale nevšední a ohromující zážitek. (23.07.2011)

Řeknu to rovnou: tohle je prostě dokonalý filmový horror. Dobrých 70 minut se kromě pomalých dialogů vlastně nic neděje, a přesto jsem měl srdce až v krku z narůstajícího tísnivého tušení nedefinovatelného Zla. Jeho odhalení, vlastně pointa celého příběhu, je neskutečně silné. A závěrečné akční rozuzlení je sice zařazeno (jinak to asi nejde), ale je naprosto netypické, originální. Pornografické záběry nejsou ani v nejmenším samoúčelné. Úžasná kamera, atmosféra, detaily, herecké výkony, všechno dokonale promyšlené a provedené. Mimořádný zážitek. --- Dodatek: Až následně jsem se zajímal o recepci tohoto díla. Jakkoli jsem filmem nadšený, všeliké úvahy o jeho dalekosáhlém symbolickém a filosofickém přesahu mi k věci nepasují a zdají se mi - odpusťte - pseudointelektuální a snobské. Vyzývá k tomu epilog a název filmu; osobně obojí pokládám za Trierovu provokativní kalkulaci. (03.10.2011)

Komentář jsem smazal snad 3x a stále nevím, co přesně napsat. Jak vlastně definovat to, co sem právě dodíval. Trier je démon. Zvrhlý démon, který má pokřivený náhled. Antikrist je určitě po technické stránce výborným filmem. Stejně jako hereckými výkony (snad jen do té doby, než došlo k samoúčelnému sadismu). Dafoea jsem nikdy moc nemusel a teď si jsem 100% jistý, že ho už v žádném filmu vidět vážně nepotřebuju. Stejně jako Gainsbourgovou. Přijde mi, že jde o samoúčelný film, o výplod Trierovi zvrhlé fantazie, který potřeboval ven. Trier ho prskl na papír a řekl si, že ho rovnou zfilmuje. v Antikristovi, nikdy nepochopím jeho smysl, jeho myšlenku, poselství a upřímně, je mi to fuk. Nestydím se za to, že jsem párkrát odvrátil pohled, protože takové bizarnosti, které Trier předváděl ve filmu by nikoho nenapadli, ani v té nejzvrhlejší představě. Antikrist rozhodně není dobrým filmem. Možná vám přijde, že z filmu mám rozporuplné pocity, z toho, jak ho místy chválím a pak převážně neguju. Moc dobře vím, co si o filmu myslím. Dle mě jde o bezpáteřní, zvrhlou epizodu, která je v mém životě lehce smazatelná a nepotřebná. Stoprocentní je, že Antikrist kraluje těm nejdivnějším z divných filmů. Škoda času. (09.01.2016)

Téměř nehodnotitelný film. Nechutné, zvrácené, ale místy i geniální. Já osobně se přikláním k prvním dvoum pojmům. Podruhé to vidět nechci a Lars von Trier mě nezajímá... (13.09.2009)

Odporné, odpudivé, naturalistické, perverzní, ale i krásné, dechberoucí, přitažlivé a fascinující. (25.09.2009)

Trier ovládá diváky jako loutky, zkouší jejich trpělivost i únosnost toho, kam až se jím nechají zavézt. Po geniálně zfilmovaném prologu následuje lehce nudná část, která si však sebou nese příslib něčeho neobyčejného, což se také dostaví (sice to nějakou dobu trvá, ale přece). Na plátně se pak začnou dít věci, které rozhodně nejsou pro každého. Triera více než psychický dopad, zajímá ten fyzický, čemuž je podřízeno prakticky všechno (výběr herců, vzhled filmu, explicitní scény...). Analýzu snímku přenechám fundovanějším a sám si vystačím pouze se slovy jedná moudré lišky: "Chaos vládne" ;) 8/10 (04.11.2009)

Akurát sa zamýšľam, pre koho je film určený. Milovníkom hororov či silných drám? Obávam sa, že tí prví budú sklamaní a tí druhí znechutení. Nie je to film, je to polemika a pocity prenesené na plátno/obrazovku. Hra s divákom, ale nemyslím, že nefér. Návrat muža a ženy k prirodzenej podstate existencie, keď sa prejavuje diferenčnosť týchto dvoch pohlaví. Fyzicky sa priťahujú, emocionálne nie. To že fungovanie či nefungovanie vzťahov ide cez myšlienkové pochody dvoch existencií, možno chápať z biblického ale aj naturálneho hľadiska. Z pohľadu antikrista sme len zvieratá prahnúce po pudovosti, líšiace sa od ostatku zvieracieho ansáblu jedným. Rozumom. Tragédia rozdeľuje stav duše aj mysle a otvára dušu k temným silám a slabnutiu osobnosti. Žena a muž, emocionalita a racionálnosť. Niečo také fungovať nemôže. Nemyslím, že Trier neznáša ženy či nimi opovrhuje. Je nimi posadnutý. Tri základné prvky, príroda, muž a žena. Miesto - Raj. Príroda - telo/zdroj/počiatok, žena - ruka/médium, muž - nástroj/vykonávateľ. Nie prvýkrát som si všimol, že Trier ženy vykresľuje ako silné a dôležité bytosti, ako základný kameň fungovania života, ako skrytú odpoveď na všetko podstatné, čo hýbalo dejinami ľudstva - lásku, smrť, nenávisť, pomstu, obetu. Muž, tu figuruje ako egoista, racionálny neschopák zahľadený do seba aj v najvypätejších chvíľach. Silná osobnosť a či len emocionálny chlad? Žena vo svojej duševnej frustrácii riadená pudmi, sexuálnou nenásytnosťou, muž ješitne odhodlaný pomôcť za každých okolností. Obaja hrajú vzájomne svoje hry. Výsledok nemôže byť dobrý. Z tohoto možno chápať Triera dvojsečne. Chce ženy pochopiť alebo nenávidieť? Alebo len načrtáva myšlienku, že muž je bez ženy zablúdilým zvieratkom a odsúdený na neúspech. Wildovsky dekadentná predstava a nutná na rozmýšľanie. V každom prípade je to ponuré, pomalé, temné, depresívne a atmosferické. Po zhliadnutí Antikrista už nechcem ísť do lesa si kaziť romantické chvíle, lebo slovami klasika, z frustrovaného romantika sa stáva iba cynik. A to Lars rozhodne je a zakryť to tu ani nechce a všetko čo chcel povedať, mi povedal v skeptickom epilógu. A preto by mal vytrúbiť svetu, čo sa mu skutočne stalo. (25.12.2009)

Ne! Adam zabil Evu a odešel z ráje. / Čekala jsem, že mě to psychicky rozseká, podmaní příběhem. Ne! Prostě dostatečně nezasáhlo. Je to krásná ukázka postmoderny doplněná o brilantní herecké výkony obou hlavních představitelů. Místy zhnusení, místy uchvácení obrazem. Ale tam to končí. Larsi, Larsi. Chaos v tobě vládne. / Ale... Neberte mě vážně, možná se jen bráním tomu, že jsem ve skutečnosti zlá žena. (13.03.2012)

Jdu přemejšlet. (21.11.2015)

Trier nám v prvej tretine filmu dáva návod, ako prežiť tú poslednú - nádych, raz, dva, tri štyri, päť, výdych. Lenže príroda - Satanov chrám - je vo filme preexponovaná tak, že lesná hmla dokáže znemožniť divákovi nádych a v konečnom dôsledku tak umocniť jeho zážitok. Navzdory podsunutej myšlienke o vláde chaosu si autor vytvoril prísne pravidlá, na ktorých vystaval príbeh ústrednej dvojice. Diváka nemätie neprehľadnou formou, s víziami, snami a predstavami postáv pracuje veľmi opatrne... Ale prečo? Aby (SPOJLER!) odstrihnutý klitoris v rámci kontrastu viac šokoval? Explicitné fyzické násilie je v Antikristovi účelné a možno práve preto sa mi žiadalo, aby mu kontext tvorila okrem psychickej deštrukcie postáv aj deštrukcia formálna. Netvorila. Nevadí. Triera si vážim práve preto, že moje želania neplní. (15.11.2009)

Dlouho jsem váhal, jestli se na ten film kouknout, nechtělo se mi do něj. Nakonec jsem se přemohl a podíval se. Prolog, který je technicky i režijně precizní, mě poměrně dobře naladil. Pak ale začla jakási Trierova symbolická terapie, která ne vždy slavila úspěch. Celý ten film je skutečně režijně a technicky brilantní a po týhle stránce mu není co vytknout. Navíc Dafoe i Gainsbourg jsou oba naprosto vynikající a projevili hodně odvahy, že do toho šli. Zejména křehká Gainsbourg zahrála ženu na pomezí šílenství naprosto dokonale. Celý film je hodně symbolický a Trier tu uvažuje o dobru a zlu v nás, o tom, jak se s tím každý srovnáváme. Antichrist je film, který se musí vidět. I když je jeho sledování mnohdy fyzický zážitek a z některých scén vám nemusí být dobře, stojí za vidění. Dle mého názoru se i přes velké množství otevřených sexuálních scén a někdy možná až příliš prvoplánových scén brutálních jedná o režisérův divácky nejstravitelnější film. Pochopit asi zcela nejde, ale dojem ve vás určitě zanechá, já si ho sice podruhý s největší pravděpodobností nepustím, ale hned tak na něj nezapomenu. Jedná se o velmi těžký film, na který by se asi měl koukat každý sám, na rande ve dvou to teda neni. Je to prostě formálně, režijně a technicky precizní film s neuvěřitelnými hereckými výkony. Dávám tomu čtyři hvězdy, procentuálně vyjádřeno 70%. (07.01.2010)

Bolest, zoufalství a žal. A také deprese, kterou jakoby chtěl von Trier ze sebe dostat prostřednictvím tohoto svého filmu plného krásných obrazů ale také samoúčeného extrému. Každopádně "Antichrist" mě stačilo vidět jednou a dost. (12.03.2011)

asi nie som klenotník, lebo som tomuto kvázi skvostu kinemotagrafie neprišiel na chuť ... ale nie sa čomu čudovať sexovanie v sprche zatiaľ im dieťa vypadne z okna, sexovanie na chate v horách k tomu hlúpe dialogy, hlúpe pohľady ... trápnosť nad trápnosť ala kecy - prdy - beďary, už sa ani nepamätám kedy som videl dačo takéto ... odporúčam sa najprv ožrať, nafetovať, a ešte neviem čo ... (29.12.2012)