Odboj: Bielski partizáni

Další z řady příběhů o neznámých hrdinech během druhé světové války. Nicholas Winton, Oskar Schindler a tentokrát bratři Bielski. Občas mi příjde, že filmy podle skutečné události automaticky dostávají lepší hodnocení. Ale nemůžu si pomoc. Z předchozí tvorby Edwarda Zwicka vím, co mě čekalo a tak se v tomhle směru překvapení nekonalo. Dokonce v některých pasažích jsem měl pocit deja vu, že už jsem někde něco podobného viděl. Herci nějak nepřekvapili a konečně jsem mohl vidět Craiga jinde než v Bondovce. Filmu hodně pomohla skvělá hudba Jamese Newton Howarda. (18.01.2009)

E.Zwick vždy odvedie poctivú robotu, ale tentoraz som mal pocit, že sa snažil zájsť ešte ďalej. Porovnávaniu s Schindlerovým zoznamom sa nevyhne, či už kvôli záchrane židov alebo podobnému hudobnému motívu od J.N.Howarda. Samozrejme tento príbeh je o niečom inom, Zwick si dal na atmosfére záležať. Veľkým plusom je, že takmer v štvrtine filmu počujeme ruštinu, dokonca aj z úst D.Craiga a L.Schreibera. A musím dodať, že celkom slušnú. Príbehom sa mihne aj téma antisemitizmu medzi partizánmi, čo mi pripomenulo slovenský Nedodržaný sľub. Film nenudí ani v scénach keď sa v podstate nič nedeje a to je veľká pochvala. Príbeh rozhádaných bratov je asi najsilnejšou linkou filmu, ale treba pochváliť aj to málo akčných scén, pretože sú zručne zrežírované a prehľadné. Dvd bez bonusov,čo je hanba. Film 80%. (08.10.2009)

Filmy z druhé světové války si svojí síň slávy už dávno odbyly, vždyť není už pořádně o čem točit, každá zásadní nebo absolutně bezvýznamná bitva byla natočená, snad každý životní příběh, který se ve válkách udál byl zdokumentován, snad všecko co se týká první a druhé světové války bylo tak moc zaznamenáno, že už to diváka ani nemůže bavit, i když ten pravdivý příběh se vždycky z nějakého toho koutu země vždycky vyloupne a tenhle je zrovna z Běloruska a proč koneckonců ne. Tři bratři kolem kterých se příběh točí se hodně povedli a natáčel to režisér, který natáčet umí, ale který v sobě má ještě hodně Hollywoodského a jeho filmy nekončí jinak, než nadějí, viz třeba takový Poslední samuraj. Přesto ta atmosféra těch běloruských lesů je dokonalá, výborně se na to kouká, a ještě líp se těm židům fandí, protože tohle je přesně to, co ve světě válečné kinematografie nebylo ztvárněno. Partizánský odpor, který se brání zuby nechty, který má ve svém jádru problémy a ty se snaží řešit pokud možno co nejjednodušejc, do toho se promítá válka jako taková, která by Vám vlastně mohla být ukradená, protože ty běloruské lesy jsou okolní válkou absolutně nepoznamenány, tady se řeší jen jeden příběh a ten se snaží vypadat co nejvěrohodněji. Jediné co mi na tom vadilo, tak to byl konec samotný, který si prostě pan režisér nemohl odpustit, a ještě tam chybělo víc emocionálních scén, které by mě dokázaly posadit na zadek, i když to film samotný už dost dokázal, respektive natočil se film, kterého si asi už moc lidí všímat nebude jako tenkrát Spielbergova eposu o Dnu D, ale na druhou stranu ti, kteří chtějí si ho všimnou a rozhodně za něj budou rádi, protože tenhle film si to zaslouží, minimálně ze strany těch, kteří se o to zajímají. Atmosféra je dokonalé, herecké výkony obdivuhodné a příběh je neokoukaný a hlavně v dnešní době originální, a to je co říct na látku, která byla přepracovaná na tisíckrát. To všecko se nakonec promítá do filmu, který čeští distributoři pojmenovali Odpor, debilnějc fakt nemohli, snad to ostatní diváky neodradí, protože to by bylo to nejhorší, co by se tomuto filmu mohlo stát. (11.03.2009)

Typický Zwick. V tomto případě bohužel. Hrdinná story o neskutečném partyzánském dobrodružství s biblickou paralelou v druhém plánu, vystavěná na několik let dávno obnošeném modelu ze sekáče ‚based on true story‘, totiž potřebovala pořádnou dávku syrovosti a nikoliv kýčovité obrázky běloruského lesa. Zwickovi unikají postavy, což za předpokladu, že na nich příběh stojí, je zásadní problém, ze kterého jej nevyhrabou ani špičkoví herci. Chybí tomu jakákoliv osudovost při těžkém rozhodování (a že jich scénář nabízí požehnaně), která je nahrazena skládáním klišovitého puzzle z dílků dávno ohmataných jinde. Že se tak (zřejmě) dělo doopravdy mi bylo jedno, protože je to servírováno formou standardního bijáku na ukojení sentimentálních diváků. První půlku mě to strašně sralo, v té druhé už mi to bylo úplně volné. Věřím ale, že v závěrečném zúčtování na louce museli někteří fandit ve stoje. Já chtěl Zwicka nakopat do koulí. (21.01.2009)

Novodobý Mojžíš v podání herce, který by tabulkám na vzhled ideálního Árijce vyhovoval na stodeset procent, chodí dvě a čtvrt hodiny po lesích a šprechtí při tom tuze směšnou "východní" angličtinou. A někdy po těch lesích chvilkama brouzdá tak vycházkovým krokem, až se jednomu chce to vypnout a jít se raději projít do lesa v reálu. Ovšem jeden klad to má, až se bude hledat hlavní představitel do remaku Ramba, tak Liev Schreiber se přímo nabízí. Ten chlapík roste každým filmem. (06.07.2009)