4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Veškeré thrillery jsou proti tomuhle rumunskému dramatu povídačky pro děti. Film je v některých momentech natolik intenzivní, že nenechá člověka ani nadechnout. Ponaučení, že být trochu sobecký a starat se jen sám o sebe, není v některých případech tak úplně k zahození. Otilia ukázala vůči usmrkanci Gabitě neuvěřitelnou obětavost. Díky výborné režiii jsem to spolu s ní celé prožil a věřte, že to nebylo nic hezkého. (21.12.2007)

Už po včerajšej „skúške dospelosti” som sľúbil, že si dám „pod zub” opätovne rumunského provokatéra Cristiana Mungiuho, a jeho kontroverzné : 4 mesiace, 3 týždne a 2 dni, kde už do najmenších detailov, viem, čo znamená tento názov, ktorý je sám o sebe, extrémny !!! Už brilantná, ručná kamera Olega Mutuho, ktorá je neustále v pätách „hlavnej hrdinke” Otílii, v Rumunsku pred rokom 1989, predznamenáva, že nepôjdem cez záhradu s krásnymi tulipánmi. Skôr som sa cítil, ako v nejakých zarastených močariskách, čiže nie je vôbec ťažké usúdiť, ako sa tu dotyčný cíti byť ? Vskutku, normálne radosť žiť ! Jej herecká predstaviteľka - Anamaria Marinca je aj veľmi pekná, ale to ide na samý, samučičký okraj, pretože na pekné veci, tu nie je čas, akurát na jednej z hotelových izieb budú prebiehať činy a skutky, ktoré nemožno vziať späť, a nie sa zaoberať prechádzkami zamilovaných párov, kde taký sa tu aj rysoval, s Otíliou na čele. Som v totálnom nemom úžase, aký výnimočný snímok sa v roku 2007 - nakrútil, a ja som ho doteraz ešte nevidel. Naozaj, pred rovnou dekádou, vznikli pozoruhodné filmové diela, kde jeden taký som konečne videl. A nikdy by som nepovedal, že sa budem venovať „nezaujímavým” filmom „zaostalých krajín” ... (29.10.2017)

Nepotřebný zastávky. Ptáci nezpívaj, protože nemaj pro koho. Lidi chodí po betonový louce připitomělé rumunské metropole, netušíc, že zejtra bude novej den. Lidi - trvanlivý zboží, který nechce přiznat barvu. Jsou jako kachličky v koupelnách. Strohé, studené a hovno říkající. Pak mezi umíráním a nefilozofováním dojde k chybě. Holky jsou ve stresu. Nikdo jim nepomůže, nevysvětlí, že mez byla překročena. V zoufalství odevzdají svá těla chlápkovi, kterýho nikdy neviděli. A Rumunsko - celá totalitní éra - mlčí. Film ne! Záběry bez konce, holky bez budoucnosti, skvělý scénář a atmosféra na špičkách hor - vrcholem všeho. Já se do toho ponořil. Do těch změťourů, ulic, náměstí a nevynořil se. Což je dobře. Dobu jsem nezažil - děkuju - stejně jsem ale cítil, že ten film je pro mě. Pro mou generaci. Abychom se nedostali do lesa kontejnerů, svrabu a paneláků. (06.03.2010)

Vítěz Zlaté palmy na festivalu Cannes za rok 2007 a také držitel několika dalších prestižních ocenění na různých filmových festivalech. Zástupce rumunské filmografie 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny není výhercem nejen Zlaté palmy jen tak a jedná se o skutečný filmový zážitek i přesto, že není pro každého a především není pro odpůrce depresivních filmových zážitků. Artové drama pojednává především o zkoušce vzájemného přátelství skrz morální test. Mezi nejlepší kamarádkami vzniká otřesená důvěra, která se krom velmi vážného tématu o interrupci odehrává na pozadí těžké doby, které se též na hlavních hrdinkách podepisuje. Jedná se o silný zážitek, který není pro slabé povahy a může též fungovat jako velmi silná sexuální prevence. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny mají své kouzlo především v naprosto silném vizuálním pojetí a velmi často sázejí na dlouhé záběry, které ještě více dopomáhají silné atmosféře. Především je ale cítit, že jsou 4M, 3T a 2D velmi autentické a věrohodné, především pokud se člověk po zhlédnutí trochu dočte o životě v Rumunsku roce 1987 do kterého je příběh zasazen. Je tam především i znát silná režijní ruka Cristiana Mungie, u toho se ale především musí ocenit již zmíněný silný scénář, který funguje především v tom, že má přirozené a uvěřitelné dialogy, které je ale schopen vyhrotit do totálního emocionálního pekla. Už samotné téma potratů je velmi silné, zasazení do totalitního Rumunska ale filmu dává ještě větší sílu a ve finále je teror hlavních hrdinek zcela očividný a uvěřitelný. Nikdo mě asi jinak nedonutí zapamatovat si jakéhokoliv rumunského herce z tohoto filmu, herecké výkony ale také dávají výslednému zážitku hodně a to především obě hlavní hrdinky v podání Anamarie Marincy a Laury Vasiliuové. I díky ním je tenhle příběh odvyprávěný v průběhu jednoho velmi špatného dne tak silný a funkční. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny vlastně nikdy z vrcholu totální deprese neslezou a můžou opravdu přihodit po svém konci depresivní stav, který ale jenom potvrzuje sílu tohoto snímku. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny jsou silnou psychologickou sondou, která je vizuálně překrásná, zároveň ale i silná i v oblasti scénáře a tvůrčího uchopení. A jde především o důkaz toho aby se divák automaticky nebal jen proto, že je film z Rumunska. Dobrý až přímo výborný film se totiž dá i na místě kde by ho člověk skutečně nečekal..... (06.08.2020)

Najsilnejší, najautentickejší a miestami doslova neznesiteľný až nechutný zážitok. Takto má vyzerať stopercentný film s odporne reálnou hlbokosiahlou výpovednou hodnotou. Klobúk dole pred prácou ľudí okolo Cristiana Mungiua. Dve hodiny som prakticky nedýchal a teraz ma čaká niekoľkodňová depka. Do Rumunska putuje môj obdiv. 110% alebo ak chcete, šesť hviezdičiek z päťstupňovej škály. (23.01.2008)