4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Ve filmu nejde ani tak o rovinu totalitního života, ve kterém se obě hlavní protagonistky zmítají. Jde spíše o realistické vykreslení a zachycení průběhu jednoho dne ať už se děje cokoliv. Důležitá je stejně tak samotná událost potratu, tak i bezcestný rozhovor při oslavě. Především je však snímek geniálním zobrazením vnitřních pocitů dívek a tvrdé konfrontace s realitou. Pokud jsem zmínil slovo REALISTICKÝ, tak mluvím opravdu o pojetí filmu, jako věrném zachycení reality - všechny technické aspekty tomu odpovídají: kamera tiše sleduje beze střihů co se děje (platí, co jeden obraz - to jeden záběr) a dopomáhá tím celému vyznění filmu; světlo je téměř přirozené - když má být tma, je opravdu tma... Dodávají tím filmu onu vypovídající hodnotu a intenzivní divácký zážitek. (27.01.2008)

Až příliš minimalistické drama, kde jasně vítězí forma nad obsahem. Ukázka toho, že ani bravurní herecké výkony a situačně skvěle napsaný scénář neumějí dělat zázraky tam, kde chybí silný příběh. Výborně vykreslená atmosféra života za železnou oponou vám, právě díky ploše zpracovanému příběhu o problémech při realizaci nelegálního potratu, zcela vyšumí z hlavy. Zejména mi vadil nedostatek kontroverze. Inu, prostě potřebuju potrat a za něj je třeba zaplatit. A ona část s "placením" byla na celém filmu nakonec tím nejsilnějším. Divný priority, a to nejsem fanatickým zastáncem ani odpůrcem interrupce. A závěrečný pohled hlavní protagonistky do kamery (tak končíme ne?) mne jen utvrdil v názoru, že mám před sebou prachobyčejné filmové cvičení na předem zadaný úkol. Trochu zklamaná trojka. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (06.06.2015)

Depka až na půdu... aneb neveselé připomenutí dob temna. Snímek, který musíte sledovat téměř bez vydechnutí a v stupňovaném napětí, obdivovat nevídanou obětavost Otilie a zatínat pěsti nad nehoráznou lehkomyslností Gábiny. Nejhutnější složkou je zde však atmosféra, ponurá, bez hudby - jen s tíživými zvuky socialismu. (14.03.2012)

Veškeré thrillery jsou proti tomuhle rumunskému dramatu povídačky pro děti. Film je v některých momentech natolik intenzivní, že nenechá člověka ani nadechnout. Ponaučení, že být trochu sobecký a starat se jen sám o sebe, není v některých případech tak úplně k zahození. Otilia ukázala vůči usmrkanci Gabitě neuvěřitelnou obětavost. Díky výborné režiii jsem to spolu s ní celé prožil a věřte, že to nebylo nic hezkého. (21.12.2007)

V prvej časti filmu som si pripomenul doby, v ktorých sa viac zháňalo, ako nakupovalo a znovu obdivoval vynaliezavosť a úsilie ľudí pri obstarávaní si vecí, ktoré im nedokázal zabezpečiť socializmus Ceausescovho razenia. V takýchto podmienkach organizovať ilegálny potrat a kopiť pritom jednu chybu za druhou je námetom na solídnu drámu. Ale to by som sa musel vcítiť do problémov niektorej z postáv, čo sa mi nepodarilo. Tak som to nezúčastnene dosledoval a nenašiel tam nič kontroverzného, výnimočného, či prehnane drsného. To sa tak javí iba pri pohľade zvonku. Preto na záver parafráza známeho výroku: V Rumunsku to bolo tak. (19.10.2010)