Klub poslednej nádeje

Kdyby Metjú McQueer nebyl žabař a přizdisráč, nýbrž skutečný ctitel Stanislavského metody, sundal by těch padesát kilo nikoliv pár měsíci osvětimského menu, ale střihl by si třeba nechráněnou stonožku s Medžikem Džonsnem. Vypadal by přirozeněji, dokonale naplnil frázi "životní role" a navíc by ušetřili za maskérku na leze a krví podlitý pohled. Ale i tak šprcku dolů! Jeho kreace slizkého, jižanského hochštaplera a náruživého heteropíchala, před kterým se třesou i bowlingové koule, protože mají díry a jsou ženského rodu, a co si nevšimne, že jedna z fen štěká "hiv, hiv", je v letošních nominacích snad jediná, jenž si to opravdu zasouloží. Dalšího protěžovaného, teplého kandidáta, Zužu Žareda, bych zrovna dvakrát nevyzdvihoval, protože konečně dostal roli, ve které může být přirozený a určitě se cítil jako ryba v vodě. Pardon, chtěl jsem říct tranďák v travestišou, ryby, jak známo, homo nebývají. Překvapením rozhodně je, že se nejedná o plačtivou, kýčovitou filadelfskou melancholii Povislého Tomáše, ale o poměrně záživné obchodování s vitamíny proti AIDS na předpis ponikelské báby kořenářky, kvůli němuž musela Zentiva rychle vyvinout nějaké silně závislostní antidepresivum proti ušlým ziskům. (18.01.2014)

Vynikající film, přinášející něco navíc nejen o boomu viru HIV, ale i Americe 80. let, etice zisku, duchu koncernového kapitalismu, nutnosti boje proti elitám a autoritám, stejně jako třeba jižanském geniu loci. Zprvu to vypadá jako mírně modifikovaný konkurenční Vlk z Dallasu s AIDS (svým zjevným antihrdinstvím) postavený na poetice Půlnočního kovboje, postupně se ovšem charakteristika hlavního hrdiny změní tak trochu na Elektrického jezdce, což celé je pak korunováno přerodem v soudní drama a klasickým finále á la hollywoodský životopisný film - oslava občanského aktivismu (Tleská se s patosem ve tvářích, i když hlavní hrdina má blíže spíše k Larry Flyntovi, než k Erin Brockovich). Pomineme-li tedy konec, překvapí syrové zpracování, originální forma (nepřisvěcování scény, práce s kamerou atd.), hodně civilní projev a hlavně bravurní herecké výkony. Takový přerod z hollywoodského idolu v jižanskou macho-trosku, jaký předvedl Matthew McConaughey, se opravdu hned tak nevidí. Opravdový herecký koncert, do čehož ale nutno zahrnout i další herce. Hlavně ale oceňuji celkový koncept a přístup tvůrců - místo snímku sentimentálního, slzopudného, emocionálně vydírajícího či téma odlehčujícího rastrem černého humoru jdou na věc přímo, bez konceptuálního balastu, což je největší deviza Klubu poslední naděje. (28.02.2014)

|| Scenár: Craig Borten, Melisa Wallack | Produkcia: Robbie Brenner, Nathan Ross, Rachel Rothman | Distribúcia: Focus Features | Štúdio: Truth Entertainment, Voltage Pictures | Rozpočet: 5 miliónov $ | Tržby: 29,848,515 $ || McConaughey-ho herecký koncert, vo filme, kde hraje hlavé husle premena osobnosti a s tým súvisiace životné hodnoty. Napriek háklivej téme morálne omnoho korektnejšie, než Wolf of Wall Street a historicky neporovnateľne dôležitejšie. Jared Leto je až k neuvereniu ženou, možno až príliž - priestoru vo filme však nemá priveľa, takže jeho postava neirituje, no ani neohúri. Je to film prakticky bez hudby, a nakoľko kinematografické dielo pre mňa nemôže byť plnohodnotné bez hudobnej stránky, neni ním ani moje hodnotenie. Ps: Oscara môže zhrábnuť Matthew, aj napriek tomu, že som bol presvedčený, že medzi Bale-a a DiCapria sa už nikto na môj zoznam favoritov nedostane. 84% | HD, THX, EN DTS | (15.02.2014)

Čekala jsem vzorného otce od rodiny, který byl nedopatřením infikován při krevní transfuzi, následně srdceryvný příběh o jeho umírání a hnusnou pachuť na patře. Kanaďan v americké produkci mohl natočit citově vydírající snímek, ale on řekl ne a natočil fakt dobrý film, kterému lze vyčíst jen sklouzávání do stereotypu. Bez opakování některých scén by mohl být snímek o půl hodiny kratší a tudíž dynamičtější. Jinak skutečně nelze vytknout nic. (04.03.2014)

"Promiňte, slečno, ale radši umřu obutej." Krémová hnedá s prímesou béžovej. Matthew MacConaughey po rokoch romantických komédií/ komédií/ thrillerov nevalnej kvality opäť HRÁ. Dva razy zvýrazňujem a podtrhávam slovo z predchádzajúcej vety, a i keď tým iba budem nosiť drevo do lesa, odvolám sa na otrepanú frázu, že podáva jeden z najvýraznejších výkonov jeho hereckej kariéry, a toho Oscara mu skutočne prajem. Ron Woodroof je v istom zmysle akoby nadviazaním, resp. voľným pokračovaním Matthewovej postavy Marka Hannu z Vlka z Wall Street po tom, čo nadobro skrachoval a utiahol sa do Dallasu, kde pracuje ako elektrikár, holduje pravidelným pohárikom (rozumej fľaškám) whisky a nechránenému sexu s náhodnými dievčatami a prostitútkami. To však trvá len do chvíle, keď mu oznámia, že trpí AIDS... Priznávam, že som sa veľmi bál skĺznutia na parketu rozoberania homofóbie a útrpného vykresľovania spoločenskej nespravodlivosti, sprevádzaného srdcervúcimi výkonmi a melancholickou emocionálnou hudbou, ktorá vás prinúti uroniť slzičku za nejakého toho homosexuála, transku či "hetera", ktorý je v tom nevinne - a ono nie. Miesto toho sa hrdý Kanaďan Jean-Marc Vallée a scenáristická dvojica Wallack-Borten zamerali na vecnú (i keď stále zreteľne hollywoodsky "poupravenú") rekonštrukciu poslednej životnej etapy symbolického "rebela proti svojej vôli", ktorému je jednoducho povedané, koľko dní mu ešte zostáva. Ron sa so situáciou hodlá vyrovnať svojsky, a púšťa sa do boja proti notorickým veľkým zlým vlkom v podaní amerických byrokratov a farmaceutických firiem, a, div sa svete, dosahuje malé, bezvýznamné víťazstvo, aké v dejinách pravdepodobne nemá obdoby. Aby nie, keď má McConaughey k ruke takých skvelých hereckých pomocníkov ako Jared Leto (rovnako zaslúžený Oscar) a Jennifer "ja nie som Elektra" Garner. Ten jeho malý business stál za to a scéna s "kňazom" je na nezaplatenie. Len trochu škoda toho klasického gýčového happyendu v štýle "a žili šťastne, až kým nezomreli". Možno by som šiel aj na plný počet. 85% (11.03.2014)