Křižovatka osudu

Pokud chcete vidět, jak vypadá filmové vydírání, Křižovatka osudu je tím nejlepším příkladem, který se v poslední době objevil. Má to přesně všechno na co může tak naivní divák naletět. Tuny emocí, příběh, který je tak strašně vážný, herci, kteří mají neustále mokré oči nebo jemné tóny piána neustále hrající patetickou, straaaašně smutnou hudbu, plnou procítění a já nevím čeho všeho ještě... Jenže za tím vším prostě nic není. A nic nového vám ten film nedá. Jen to, že se dokážete krásně dojmout sami nad sebou z toho, že jste k takovému tématu citliví, což je přesná charakteristika fimového kýče. That´s all. Pokud na to chcete opravdu koukat, dobře přemýšlejte co a jak vám to film ukazuje. A možná budete stejně znechuceni jako já... (Film zastaven po 20ti minutách, už jsem to nevydržel.) (31.10.2008)

Připravte se na to, že ve filmu se hodně brečí. Každá z hlavních postav brečí hned několikrát a pár z nich občas předvede i slušný záchvat vzteku. Ve vážně pojatém filmu o smrti a umírání nejde čekat třeskutou komiku. Snímek je takový úhledný, emoce jsou sice vypjaté, ale umírání je podáno s melancholickou elegancí a od druhé půlky snímku se objeví i naděje. /můj komentář č. 5500/ (04.09.2015)

Na korejské dramata lidských vztahů a osudů to pořád ještě nemá, ale překvapilo mne, že i tento film mne donutil přemýšlet, jak je život křehký..."Nebojím se smrti. Ale myšlenka, že jsem nedokázala žít? Ta mne děsí!!"...Plně se ztotožňuji s touto větou a opravdu většina lidí se frajersky smrti nebojí, ale když už taková tragédie či nemoc příjde do naších životů, večer si každý před spaním, pokládáme otázku: "Co po smrti?Proč žiju?Žil jsem vůbec?..Když pak člověk neví, tak smrt je pak naším bububu... (20.08.2008)

Prednedávnom som s Kevinom videl a hodnotil "Death Sentence", kde hral akčného drsňáka a pomstiteľa. Moc som mu ho nežral. Ale citovo vyhorený týpek, ktorému umiera manželka a jemu sa to v práci posiera, to je trošku iná parketa. Celkovo dobre odvedená, ničím neurážajúca dráma, bohužiaľ len málinko vyčnievajúca z priemeru. (16.10.2008)

Tohle místo zrovna nepatří mezi ty nejšťastnější pod sluncem.. A právě tady je jedno manželství už dlouho zkoušeno osudem, který promluví zcela nečekaným směrem. Nemocná Megan se totiž dozvídá, že proti její rakovině už nelze bojovat, zatímco její muž Tom, zarytý strojvůdce, musí na kolejích přihlížet sebevražedné akci mladé matky. Ta tu zanechá jedenáctiletého chlapce, který se nehodlá podřídit sociálním pravidlům. Paradoxně to bude právě on, jenž stmelí jedno na první pohled beznadějné manželství, které léta přehlíželo bolavé skutečnosti. Dcera žijící legendy amerického filmu si vybrala poutavý příběh, který naštěstí lacině nevydírá, jen karty rozdá až příliš jednoznačně. Od samého začátku víme, jak se věci mají a kam podle všeho směřují, takže tím hlavním, co nás dokáže uspokojit, jsou herci. I přesto, že jsme ve vodách melodramatu, tak (jinde výtečně slizký) Kevin Bacon, stejně jako Marcia Gay Harden dokázali své postavy udržet v civilních polohách. Režijní debutantka bohužel v už tak provařeném balíku témat nepoužila nějaký osobitější přístup, jen komorní cestou natočila komorní drama. Tudíž nakonec je to zážitek jen zpola uspokojivý.. (18.11.2009)