Křižovatka osudu

Tohle místo zrovna nepatří mezi ty nejšťastnější pod sluncem.. A právě tady je jedno manželství už dlouho zkoušeno osudem, který promluví zcela nečekaným směrem. Nemocná Megan se totiž dozvídá, že proti její rakovině už nelze bojovat, zatímco její muž Tom, zarytý strojvůdce, musí na kolejích přihlížet sebevražedné akci mladé matky. Ta tu zanechá jedenáctiletého chlapce, který se nehodlá podřídit sociálním pravidlům. Paradoxně to bude právě on, jenž stmelí jedno na první pohled beznadějné manželství, které léta přehlíželo bolavé skutečnosti. Dcera žijící legendy amerického filmu si vybrala poutavý příběh, který naštěstí lacině nevydírá, jen karty rozdá až příliš jednoznačně. Od samého začátku víme, jak se věci mají a kam podle všeho směřují, takže tím hlavním, co nás dokáže uspokojit, jsou herci. I přesto, že jsme ve vodách melodramatu, tak (jinde výtečně slizký) Kevin Bacon, stejně jako Marcia Gay Harden dokázali své postavy udržet v civilních polohách. Režijní debutantka bohužel v už tak provařeném balíku témat nepoužila nějaký osobitější přístup, jen komorní cestou natočila komorní drama. Tudíž nakonec je to zážitek jen zpola uspokojivý.. (18.11.2009)

Pokud chcete vidět, jak vypadá filmové vydírání, Křižovatka osudu je tím nejlepším příkladem, který se v poslední době objevil. Má to přesně všechno na co může tak naivní divák naletět. Tuny emocí, příběh, který je tak strašně vážný, herci, kteří mají neustále mokré oči nebo jemné tóny piána neustále hrající patetickou, straaaašně smutnou hudbu, plnou procítění a já nevím čeho všeho ještě... Jenže za tím vším prostě nic není. A nic nového vám ten film nedá. Jen to, že se dokážete krásně dojmout sami nad sebou z toho, že jste k takovému tématu citliví, což je přesná charakteristika fimového kýče. That´s all. Pokud na to chcete opravdu koukat, dobře přemýšlejte co a jak vám to film ukazuje. A možná budete stejně znechuceni jako já... (Film zastaven po 20ti minutách, už jsem to nevydržel.) (31.10.2008)

Na korejské dramata lidských vztahů a osudů to pořád ještě nemá, ale překvapilo mne, že i tento film mne donutil přemýšlet, jak je život křehký..."Nebojím se smrti. Ale myšlenka, že jsem nedokázala žít? Ta mne děsí!!"...Plně se ztotožňuji s touto větou a opravdu většina lidí se frajersky smrti nebojí, ale když už taková tragédie či nemoc příjde do naších životů, večer si každý před spaním, pokládáme otázku: "Co po smrti?Proč žiju?Žil jsem vůbec?..Když pak člověk neví, tak smrt je pak naším bububu... (20.08.2008)

Dojemný a citlivě natočený příběh o bolesti, ztrátě a naději, o tom jak je život křehký a plný neobvyklostí. Díky výborným hereckým výkonům, zejména Kevina Bacona, dobře napsaným dialogům, a také díky citlivé režii, která se nesnažila vydírat ani exhibovat, ale spíš nenápadně vést emocemi jednotlivých postav, jsem se v každý moment dokázal nejen do kterékoli postavy vcítit, ale současně také o jejích pocitech s odstupem uvažovat. Když se vyšetřovatel ptá Toma: "Kdybyste to celé mohl udělat znovu, udělal byste to jinak?" a on po chvilce váhání odpoví "Znovu to udělat nemůžu." není to jen o kontrétní situaci na kolejích, je to o celém jeho životě, je to o životě nás všech, je to o tom, co mnozí pochopí až příliš pozdě. Pokud někdo tomuto filmu, plnému drobných a nenápadně roztroušených myšlenek nejen o životě, smrti a vztazích, vyčítá předvídatelnost nebo nedostatek překvapivých zvratů, pak je poněkud mimo a zjevně nepochopil co a proč se před ním odehrává. (09.03.2010)

Přesto, že je hra na city sprostě prvoplánovitá a celý film nezadržitelně směřuje k prachsprostému ždímání emocí, tak jsem se dojetí na konci neubránil. Rails & Ties jsou povedeným dramatem s kvalitními herci. Už jen samotný Kevin Bacon je zárukou dobré podívané, navíc mu brilantně asistuje Marcia Gay Harden. Někomu může "příběh" připadat šíleně uslzený, někdo se může pozastavit nad mnoha děrami ve scénáři a nereálným chováním charakterů... Já jsem snímku vyčítal všechny tři věci, a přesto jsem po jeho skončení nelitoval příjemně strávené hodiny a půl. Bacon by se měl soustředit na dramata, ne se každý rok nepochopitelně zahazovat s průměrnými komediemi. (14.03.2010)