Ozveny mŕtvych

Čistě televizní záležitost. Duch v zrcadle, duch na sedačce, promlouvání k duchovi ve tmě, nějaká ta záhadná vražda, pološílený otec, hypnotizace, jemná klavírní hudba na podbarvení atmosféry, starý jednopodlažní byt v klidné čtvrti a další a další typické a notně okoukané atributy na nás chrlí nikterak známý David Koepp. Eso v rukávu sice má a tím je výtečný Kevin Bacon, ovšem jinak se tenhle kousek řadí spíše do průměru. Se Šestým smyslem kvalitativně vcelku neporovnatelné, neboť přesně z toho Ozvěny mrtvých těží. Situací, které jsme už určitě někde viděli je tu jako cikánů na Kladně. Čili přehršel. A ani ta závěrečná pointa mi nepřijde originální. Pokud je na obalu ve videopůjčovně vrstva prachu, není se vůbec čemu divit. (28.02.2007)

Prvky hororu se mísí s thrillerem a vzniká tak solidní atmosféra. Skvělý Kevin Bacon i ostatní hlavní představitelé odvádí perfektní herecké výkony. Srovnání se The Sixth Sense se však nelze vyhnout. Shyamalanův film možná o chlup vede, ale jen na první shlédnutí. Stir of Echoes totiž i na podruhé (s jistým odstupem samozřejmě) dokáže narozdíl od Šestého smyslu zaujmout. (06.07.2008)

Není to vůbec špatné, asi spíš byla chyba ve mě, že mě unikalo v první polovině filmu spousty souvislostí a nějak mě to neoslovovalo... Samozřejmě je to už v dněšní době po patnácti letech vzniku filmu v některých pasážích směšné, ale co lze určitě vynést do nebes, je výkon Kevina Bacona! Když by neexistoval jeho Rozsudek smrti, tak bych tohle považoval za jeho životní roli! 65% (27.03.2014)

V komentářích se jako refrén vrací Šestý smysl, což je nesmysl. Richard Matheson, jeden z předních horrorových autorů 20. století, vydal svou novelu Stir of Echoes v roce 1958. A už tenkrát ji kritika nepovažovala za nějak zvlášť originální. Přirovnávání tohoto snímku se sympatickým Kevinem Baconem k Šestému smyslu může pak pramenit snad jen z toho, že v obou případech jde o ghost story a že se oba filmy objevily ve stejném roce. (24.11.2013)

Dnes už skôr mierny nadpriemer, ktorý nemá súčasného diváka po všetkých tých duchárskych hororoch posledných dekád čím prekvapiť. Všetko je ale prehľadné, nečaká nás žiaden mindfuck, čo môže ale práve pre mnohých predstavovať problém. Čiže nie, žiaden Šiesty zmysel nás nečaká. Skôr mi film pripomenul istým spôsobom Blízke stretnutia tretieho druhu, kto videl, chápe. Zaujme polemika o povahe pomsty, tunajší duch totiž vlastne vôbec nestraší, ide mu o večný pokoj a načo sa zbytočne po smrti rozčuľovať. Jasný cieľ ale má. No a v jadre sa rieši zase kríza blížiaceho sa stredného veku u chlapa, ktorý sa môže tešiť na ďalšieho potomka a jeho následné chovanie môžeme chápať ako metaforu vlastnej neistoty. (21.03.2021)