Pevné puto

Když jsem byl malý, chtěl jsem být ovocem do Jogobelly. To Peter Jackson měl větší ambice - vyprávět dojemné příběhy skrze film. Pevné pouto se ale zaseklo tak nějak na půli cesty. Vše sice krásně vypadá, dobře se na to kouká a herecky nejednou překvapí (ahoj Marku). To ale nic nemění na tom, že příběh jedné epizody CSI tady režisér roztáhl na dvouhodinovou stopáž a ještě se do toho neustále snaží naplácat rádoby filozofické či artové momentky. S předlohou nemám zkušenosti, takže nemohu posoudit, jak moc se od své adaptace liší. Tuhle verzi ale Jacksonovi fakt nežeru. Chybí tomu duše. (03.01.2010)

Peter Jackson pouští divákům dvě různá představení. Nezajímavý příběh zdrcené rodiny a velice nudný pohled na život sériového vraha, s pár zajímavými momenty (vloupání a), tak vlastně jen s jedním zajímavým momentem. Druhé představení je snad ještě horší. Na každém záběru minimálně dva kýčovité obrázky a hraní si s vizuálními efekty. Může mi někdo vysvětlit, co na takové taškařici stálo TOLIK peněz? Se stejným rozpočtem se dají dělat sakra divy (Danny Boyle se svou cestou ke Slunci) a letos v tomhle směru Jacksona zadupal do země dokonce jeho samotný chráněnec s "invazí" vetřelců a zvládl to s polovičním! rozpočtem. Z výsledného díla jsem byl hodně zklamaný. Více na etparadise. (05.03.2010)

Silný zážitek. Přestože jsem to nečekal, Peter Jackson ve mě vyvolal hodně emocí, především kladných a po celou dobu si se mnou pohrával přesně, jak by režisér s divákem měl. K ruce měl skvěle vybrané a kvalitní herecké obsazení (Tucci to tedy rozjel, ale všichni se mu snaží stačit), opravdu hodně peněz, dobrou předlohu, ale k úplnému uspokojení mi chybí ještě kousek. Možná to trochu laciné využití (pro mě slavné) Song to the Siren, možná opravdu hodně efektů, které v určitou chvíli jsou spíše ke škodě, ale v druhé chvíli mě totálně odrovnají (viz. přechod z obávaného domu do bažin apod.). Hudba mi chvílemi trochu připomínala soundtrack k Sunshine, takže tu bych pomlčel. Největší problém mám však asi s koncem, který prostě... pro film neustále se pohybující na pomezí temna a světla takový ... zvláštní (spoiler:happyend s vrahem byl laciný a pointa o smyslu pout také). Ty velké peníze jsou tu dost vidět, ale i bez nich by to byl opravdu silný film, skvěle natočený a podtrhující status Jacksona jako velkého režiséra, který nechce zůstat jen u slavné LOTR trilogie. Přes výše zmíněné je však Pevné pouto jedním z mála filmů o posmrtném životě, který opravdu stojí za vidění a jejich představa světa po smrti je... úchvatná. Opravdu silný zážitek hnedka z počátku roku 2010...PS: Jak přicházejí sny i přes nižší rozpočet, jinak laděné efekty a příběh, byl pro mě emočně i příběhově silnější... (08.01.2010)

Kýč jak prase. Jsem opravdu zhnusen. Zatímco knihu jsem dvakrát odložil už u vraždy kvůli přílišné depresivitě a intenzitě líčení, Jackson si vytváří kýčovité krajinky a kašle na vyprávění. Fuj. Esoteričtěji založení jedinci se slabostí pro kýč, kteří slintali třeba u Fontány, si to asi užijí. Dobře jim tak. (03.01.2010)

Tak tohle Jacksonovi fakt nevyslo, cekal jsem vic, daleko daleko vic. Co z toho, ze po rezijni strance to ma Jackson pevne v rukou, kdyz nema poradne co tocit. Dve tretiny filmu jsme nuceny sledovat, jak se vsichni desne trapi, jsou smutny a smirujou se se smrti. Obcas to akorat ozivi nejakej fantasy vyjev z vymysleny Zeme nebo jak to nazvat, ktery jsou sice obcas napadity, ale vetsinou pouze barevne silne prepaleny a trikove absolutne nezvladnuty, kde je v kazdym zaberu videt, jak postava Susie proste v tom svete neni a je za ni jen zeleny pozadi. Treba s paradnim vizualem Jak prichazeji sny se to neda vubec srovnat. Dalsi problem je, ze cela ta myslenka na holku v ocistci, sledujici zivot rodiny, pratel a vraha po jeji smrti, se vetsinu casu tvari, ze da celymu filmu nejakej vetsi smysl, ale nakonec vysumi do prazdna a vlastne by se vubec nic nestalo, kdyby tu ta fantasy linie nebyla a sledovali jsme jen pocinani vraha a rodiny. Sice by jsme byly ochuzeny o ty trikovy zabery, ale ty za moc nestoji no. Dalsi problem filmu je desne prepalena delka, sledovat dve hodiny zapady slunce a brecici postavy zacne bejt postupem casu fakt dost otravny. Obzvlast kdyz, ackoliv je videt, ze se o to Jackson strasne snazi, se proste nedostavuje takova ta magicka atmosfera. No a posledni problem jsou nektery sceny, ktery vyznivaj skoro az smesne (vrah slysi sustit papir z druhyho patra, kdyz veze hodit trezor na skladku, nemuze zastavit u ni, ale hezky ho tahne z asi tak pulkilometrovy vzdalenosti, abysme mohli sledovat stopadesat spomalovacek, vylozene trapackej konec a spousta dalsiho). Co se tyce hercu, Sarandon me sice prekvapila, necekal jsem, ze ma takovej komedialni talent, ale jeji postava naprosto zbytecna. Wahlberg, no, nehraje tak hrozne, rozhodne aspon v porovnani z jeho poslednima filmama, jenze problem je, ze nema moc co hrat, furt se smutne xichti a ma blbeckovskej uces. Film tak stoji hlavne na dvouch hercich. Paradnim uchylackovi Tuccim a hlavne genialni Ronan, ktera me zaujala uz v Pokani a tady vsechny herce o tridu prevysuje. Takle to vypada, ze je film hrozna sracka, ale to zase ne, hudba je paradni, rezie taky, par solidnich napadu a sem tam nejaka ta napinavejsi nebo stylova scena. Ale to proste na vic nez 3* nestaci, obzvlast, kdyz si vezmu, co umi Jackson natocit za pecky a ne, ted nemyslim Pana prstenu. Tak po druhym skouknuti, kdy uz jsem tolik necekal, jsem si film docela uzil, takze pridavam hvezdicku. (07.01.2010)