Persepolis

"Jichael Mackson." Myšlenkově jsem se úplně neztotožnila a ten styl mi po delší době začal spíš vadit. Nejvíc se mi líbily ty části z dětství, po odjezdu do Vídně už mě film jako diváka-hltače začal ztrácet. (02.02.2010)

Persepolis jsem možnost shlédnout krátce po zahájení třeboňského AniFestu a hned mi bylo jasné, že se dívám na vítězný snímek ročníku 2008. Mimořádně emotivní autorský počin natočený podle světově proslulého komiksu Marjane Satrapi mě nadchl svou atmosférou, grafickým pojetím a tím, že se velmi zřetelně odlišuje od drtivé většiny současné komerční animované produkce. Je to prostě úplně jiná liga. Film, který od mainstreamu hluboká propast. Nedává divákovi nic zadarmo a není typickou rodinnou podívanou. Jde o dílo z artových vod pro zralého diváka. Jeden z absolutních vrcholů animované produkce. Celkový dojem: 100 %. Považuji ho za velmi zdařilé rozvinutí komiksu, je výtvarně bohatší a obohacené o typicky filmový rozměr. Vážné téma je přitom podané odlehčeně, s řadou drobných vtípků a gagů (punkové heslo na bundě, nákup nahrávek na černém trhu, vyrovnávání se s nevěrou partnera). Úsměvná idyla se jediným střihem změní v minové pole, kterým běží zfanatizované děti pro štěstí ve slibovaném ráji...Snímek o dospívání ve složité politické situaci v nesvobodné zemi, kde se řada banálních situací může změnit v kruté drama, o střetávání kultur a hodnotových žebříčků, o hledání vlastní identity, lásky a zázemí. Film je dobré vidět s určitou dávkou znalostí o íránské historii, ale i bez ní je to skvělá jízda. Podle nálady hrdinky se řídí i barvy ve filmu - v převážné většině je vyroben v černobílém provedení. (16.05.2008)

Nemůžu říct, že by mě film zaujal na 100%, ale hloubkou a zpracováním filmu musím dát 5*. O Iránu jsem toho do dnešní doby moc nevěděl, tento film mně aspoň částečně přiblížil jeho minulost. A teda, nebylo o co stát... (06.11.2009)

Což o to, animace se mi líbila, ale v porovnání třeba s filmy Valčík s Bašírem, Renesance či naším Aloisem Nebelem mi příjde, co do její bohatosti, chudší. Jinak líčení života v Íránu (a částečně v Rakousku) je zajímavé (i z historického hlediska), přesto jsem čekal trochu větší nadhled a více humoru, film občas sklouzával do docela depresivního dramatu a když už v něm byl, tak ho zase brzdilo určité "zjemňování", takže žánrově mi Persepolis moc vyrovnaný nepřišel. Jinak z filmu docela dost vyzařuje ženský pohled na věc, vůči kterému rozhodně nic nemám, ostatně hlavní postavou je žena, ale dost skutečností v něm to podle mě ovlivňuje. Jen je škoda, že si tvůrci trochu více nevyhráli s jazykovou složkou, slyšet skoro neustále francouzštinu i v nefrancouzských prostředích trochu ubralo na autentičnosti. Možná jsem trochu sklouzl do kritiky, což nebylo úplně mým záměrem, každopádně Persepolis rozhodně stojí za zhlédnutí, i přes těch několik much, a za sebe to vidím na slabší 4*. (17.12.2011)

Momentálne určite najtvrdší animák na trhu. Kedže je film animovaný, súťažil vo svojej kategórii s (viac-menej) detskými filmami ako 'Ratatouille' a 'Surf's Up', čo nie je primerané a adekvátne, ale budiš. Tvrdý kriticizmus doby a protichodných svetov je zrejmý a súčasne žiadny. Nesnaží sa moralizovať ani ukazovať vinu, rozpráva. Neviem čím, ale moje myslenie to nikam neposunulo. Ani s vedomím, že je príbeh asi do istej miery autentický. 75%. (21.04.2008)

Prehustenosť. Do 95 minút totiž ťažko napcháte dejiny Iránu a životopis, ktoré by mali problém pri 4-násobnej stopáži. Film je pozliepaný ako keby z vrcholných okamihov pôvodného comixu (ktorý som nečítal). Všetky najlepšie ingrediencie nahádzané do jedného poháru a podávané len z najnutnejšími väzbami. Koktejl, ktorému aj cez príliš výrazné chute dám 5*. 90% (23.04.2008)

BAFTA Awards - 2 nominacie: Najlepsi animovany film / Najlepsi cudzojazycny film ________ Michael Jackson, Bee Gees, Abba a dalsi interpreti ako upadok zapadnej civilizacie z pohladu fanatickych moslimskych extremistov, vecne iranske demonstracie, ktore nic nepriniesli, striedanie jedneho diktatora s dalsim, napriklad utok Saddama Husajna na Iran a podobne. Mozno sa to zda, ako politicky film pre dospelych, ale v hlavnej ulohe je v prvej polovici filmu mala Marjane, ktora toto vsetko musela zazit, aby nakoniec musela odist do bezpecnej Europy a tam i vyrast. Priznam sa, ze pri prvom pozreti tohto animaku na mna tvorcovia vysypali tolko informacii a postav naraz a rychlo hned na zaciatku, ze som to vobec nestihal vstrebat a nejako som sa v tom stracal, ale po druhom pozreti to uz bolo o nieco lepsie a preto ma pri prvom pozreti prave ta druha polovica filmu bavila trosku viac. Boli tam miestami aj humorne vsuvky, co som v tomto animaku len privital, takze myslim si, ze nominacia na Oscara za najlepsi animak je na mieste. Pod produkciou je podpisana aj Kathleen Kennedy, ktora casto spolu s manzelom Frankom Marshallom produkuje aj Spielbergove filmy. _______ Francúzska / anglická verzia hlasov: Chiara Mastroianni - (Marjane Satrapi ako tínedžerka a žena) +++ Catherine Deneuve - (Marjanina matka) +++ Danielle Darrieux / Gena Rowlands - (Marjanina stará mama) +++ Simon Abkarian / Sean Penn - (Marjanin otec) +++ Gabrielle Lopes Benites - (Marjane ako dieťa) +++ Francois Jerosme / Iggy Pop - (Strýko Anouche) +++ Produkcia: Kathleen Kennedy +++ Hudba: Olivier Bernet +++ (21.09.2010)

Původní komiks je ve filmu hodně smrsknutý a koncetrovaný, což se pomocí filmový prostředků daří vykompenzovat jen částečně (a ne, nebudu tu nosit Eye of the Tiger do lesa). (02.03.2010)

Persepolis, alebo stručné dejiny moderného Iránu. Na postave Marjane autorky zobrazujú život v Iráne, kde sa s každou zmenou režimu očakávalo niečo lepšie. Vždy však prišlo len to horšie. Náboženský islamský fantizmus, donucujúci ženy zahaľovať sa a idealistický boj ľavičiarov a komunistov proti diktatúre. Poctivá ručná, jednoduchá, ale o to údernejšia animácia ukázala, že aj v dnešnej dobe futuristických počítačových 3D animácií má jednoduchá kresba soje miesto. (28.01.2010)

Originální, plné nápadů, skvělého humoru i dramatických situací. Je až k nevíře jak ta humorná stránka v tomhle vážném tématu funguje a že jsem měl většinu času úsměv na tváři. A styl animace se taky povedl. Škoda že ke konci už začínalo být trochu nudnější, ale i tak veliká spokojenost. (06.11.2009)

U tohoto filmu mě zajímal tvůrce. Že má Marjane Satrapi nevšední talent a schopnosti o tom nemůže být ani pochyb. Když o tom člověk přemýšlí v jistém smyslu, tak jen málokteré ženě ze Středního východu bylo dopřáno dosáhnout takového štěstí, aby se prosadila v komiksové nebo filmové branži s vyprávěním svého života. Cením si toho, že měla takovou odvahu pustit se do celovečerního kresleného filmu, který byl v její rodné zemi předem odsouzen k zákazu. Vraťme se však k ději, v něm běhají cizokrajné kreslené obrázky, s kterými film částečně stojí a padá. Marjane Satrapi sděluje vzpomínky a myšlenky prostě a bez okázalostí. Pokud se někdo alespoň maličko zajímá o problematiku islámu a historii, tak zde není také nic převratného, co by vyloženě překvapilo. Největší kvalitou příběhu je emocionální působivost, která je nejsilnější stránkou filmu. Sluší se dodat, že na filmu je pozoruhodné i to, že animovaný film pro dospělé dokáže tak hluboce zaujmout. (05.08.2010)

Jak tento film charakterizovat? Je to příběh o tom, že svoboda něco stojí a ten, kdo opustí vlast se už nikdy nemůže cíti celý. Natočen podle veleúspěšného komiksu režisérky, který zas zachycoval zážitky z jejího dětství a dospívání. Ukazuje nám Irán, jak ho většinou neznáme, protože ho většinou známe jen z televizních zpráv. - A dodala bych: 1)Vůbec to není jen rozpohybovaný komiks - políčko popolíčku, jak jsem dopředu slyšela. Mnohé scény ubyly, to se dalo čekat, celé se to do filmu nemohlo vejít, ale mnohé zas na oplátku přibyly. Dozvěděla jsem se tak o věci zas o něco víc. Forma není zásadně odlišná od komiku, ale z možnostmi filmu se tu , zdá se mi, pracuje velice pěkně. 2) Svoboda tu není, jak tu kdosi napsal spjatá z Leninem nebo komunismem. To že dva členové Marjaniny rodiny byli komunisté je prostě součástí historie. Sama Marjane nikdy nikde nanaznačovala, že by, po krátkém období v děství, uvažovala o světě z pozic marxismu -leninismu. Marxistkou byla přesně po té co se cítila být prorokem :) a to cosi vypovídá. PS: Pro mně je plus i to, že ve filmu více vynikla má oblíbená postava z komiksu, totiž Marjanina babička. Zkrátka, já tomuto filmu nemám, co vytknout. Udělal mi opravdu radost. (15.12.2007)

Bezskrupulózní slovník spolu s několika drsnými a upřímnými scénami (není těch upřímných filmů poslední dobou nějak hodně? - naštěstí); to jsou dvě věci, které si v souvislosti s Persepolis zapamatuji. Hlavně zpovědi a rady hrdinčiny babičky patří k tomu nejvýraznějšímu, co snímek nabídne. Dále mne překvapilo, že jsem čekal mnohem hlubší politický podtext a temnější atmosféru - místo toho je tento svěží černobílý animák jen obyčejným životním příběhem "holky z Íránu". A je to poctivý příběh se vším všudy, tj. první zklamání, první láska, první rozchod, první hořké pravdy, setkání s realitou... Když se na to podívám zpětně, tak mě pouze trochu mrzí, že barvičky byly použity jen na konci a na začátku filmu, jenže s nimi by pravděpodobně celá stopáž získala zcela jiný rozměr (více candy) a dopad na diváka by nebyl tak silný. A to tvůrci (komiksu) nechtěli. (27.01.2010)

Poetický "Waltz" Marjane Satrapi. (30.01.2010)

jedno z děl, které se nebojí kontroverze a ať už si o Íránu myslím cokoli (domnívám se že snímek je poměrně hodně antiislamistický, není tam snad jediná kladná postava muslima), musím uznat, že snímek je velice kvalitní a to především proto, že zobrazuje myšlenkový, emocionální a názorový vývoj z holčičky v mladou ženu. Aláh akbar (15.07.2012)

Populismus atakuj se zaťatými zuby přímo na solar a s nadhledem. Bude to bolet, né že né. Chce to ale udržet si svojí vnitřní integritu. Můžeš se zbláznit, můžeš bejt prodejná děvka, můžeš se nechat zabít. Buď to ale Ty, proboha. ___ Hodně silný, upřímný a hořkosladký výlet životem holky výjimečné, ale příjemně pozemským způsobem. Chytrá hra obrazu beze slov. Zábavná spratkovská nasranost. Rezignovaný nadhled i neskrývané slzy tam, kam patří. Černobílé provedení silně kontrastuje se všemi odstíny šedi, které nabízí obsah (Ikdyž subjektivní pohled na věc převažuje. Aby taky ne). Miluju schopnost některých lidí vypíchnout titěrný (=nejdůležitější) blbůstky života a jakoby nic je zakomponovat. Krása. (21.04.2011)

Tragikomické dětství v revolučních dobách Iráku bylo zajímavou sondou do nedávné historie jednoho národa. Překvapilo mě zjištění, že tam ženské nechodily zašité v černých pytlích odjakživa a náboženský fanatismus s tamními muslimy rovněž tříská teprve pár desetiletí. Následující dospívání v Evropě na mě bohužel mělo stejný účinek jako hypnotika, takže jsem se posledních zhruba 20-ti minut nedočkala. Vizuální stránka se krásně hodila k Marjině rozjívenému, zmatenému dětství, ovšem k té rozumnější, nudnější fázi by imho kromě barvy neškodilo přidat i poněkud dospělejší animaci. Dobrý, jen někdy budu muset dokoukat nebo přečíst v komiksu ten závěr. (20.12.2011)

Tento film pro mě byl velmi příjemným překvapením - animací, příběhem, vyobrazením hlavní hrdinky i historických souvislostí Iránské revoluce a následné íránsko-irácké války. Dvojrozměrná po většinu filmu černobílá animace působí v teď už rigidním a nenápaditém světě počítačových 3D trháků velmi osvěžujícím dojmem a navíc je podpořena velmi silnou osobní zkušeností autorky a současně hlavní hrdinky znepokojivého příběhu. Zážitek je o to silnější, že navzdory černobílému zpracování, vidění tehdejšího světa je podáno velmi komplexně - nic nemá rub a líc. Ani hlavní hrdinka, jakkoli je nám sympatická, není prototypem bezvadného nadčlověka. Má své vlastní chyby, které občas způsobí nepříjemnosti i náhodnému nevinnému přihlížejícímu. Persepolis je vynikající reflexí politických změn v Íránu, které vpodstatě trvají dodnes. Šáha Pahlavího nahradil Chomejní, autokratickou diktaturu nahradila další, tentokrát teokratická, jež i v dnešním Ahmadínedžánovském Íránu má k idylce daleko.. P.S.: Neznal jsem původní komiksovou předlohu, ale i kdyby, srovnávání filmu s tištěným médiem mi bylo vždycky proti srsti... (13.01.2008)

Temer vse, co me pri tomto snimku napadalo, popsal Radek99 ve svem komentari. Ano vyzniva to lenossky a mozna az i lacine, odkazovat na komentar jineho. Jenze po dlouhe dobe nekdo vystihl presne me pocity a zbyle kontury tech mych bych stejne nedokazal osvetlit pomoci abecedy a pismen. Takto velky zazitek tenhle majstrstyk pro mne byl. Takto uzasne popsat detskou naivitu, pubertalni narazy do "zdi zivota" a dospele procitnuti, jdouci ruku v ruce se smirenosti a ostrouhanim hran vlastni osobnosti na pozadi toliko tizive politicke a nabozenske zvracenosti... Opravdu brilantni zalezitost, tleskam! (06.11.2009)

Kvalitní animo dílko z kontroverzní islámské republiky Írán o mladé dívce, která se nehodlá podřizovat příkazům ustálené muslimské společnosti, je svá a chce být Ženou .. pěkné. :-) (06.11.2009)