Všichni moji blízcí
Wszyscy moi bliscy
All My Loved Ones
Réžia:
Matej MináčScenár:
Jiří HubačKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Janusz StokłosaHrajú:
Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Jiří Bartoška, Ondřej Vetchý, Braňo Holiček, Lucia Cúlková, Tereza Brodská, Marián Labuda st., Krzysztof Kolberger (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Príbeh sa odohráva rok pred vypuknutím druhej svetovej vojny, bezprostredne po podpísaní Mníchovskej dohody v roku 1938. Na pozadí historických udalostí sleduje osud židovskej rodiny, ktorá sa po svojom vyrovnáva s prichádzajúcimi udalosťami. Sila príbehu je umocnená kontrastným stvárnením, kedy sa na naznačenom tragickom pozadí vstupujúceho do filmu v podobe historických týždenníkov a rozhlasových správ, odohráva poetický príbeh ľudí. Film si kladie za úlohu priblížiť dnešnému divákovi historickú postavu pána Nicholasa Wintona, ktorého veľký čin vo fiktívnom príbehu o rodine Silbersteinových znovu ožíva. Tento statočný Angličan prišiel koncom roka 1938 do Prahy, aby uskutočnil svoj plán na záchranu 669 židovských detí, ktoré by určite neunikli tragickému osudu, ktorý pre nich pripravila nacistická ideológia. (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (288)
Popis idylického života rozvětvené židovské rodiny sice nemusí úplně zaujmout (a malilinko nudí), ale poslední třetina filmu zážitek bohatě znásobí a závěrečná dokumentární pětiminutovka mě až dohnala k slzám. Pan Winton byl zkrátka kabrňák a Mináčovi budiž ke cti, že se tomuto opravdovému hrdinovi ve svých dílech tolik věnuje. Výborní Bartoška, Abrhám a Labuda. ()
Téma, jakožto hodnocení i věnování siru N. Wintonovi ve mně vyvolalo přesvědčení, že tento film patří mezi zapomenuté klenoty naší kinematografie. Bohužel již během první půl hodiny jsem prozřel. Jakkoliv může být radost sledovat ansámbl prominentních herců, nevyžehlí to poněkud nudné zpracování. Ono místy až poetické vykreslení jedné židovské rodinky, která se s příchozí okupací vyrovnává po svém, mne zkrátka nedokázalo zaujmout. O to víc jsem však byl překvapen, jak na mne zapůsobila poslední třetina, která je jedním slovem strhující. Velmi emotivní a s patrnou výpovědní hodnotou. ()
Vadila mi „televizní forma“ a první hodina se rozhodně nedá označit za drama. Připadá mi, že tu mnozí hodnotili námět a nikoliv film, mezi tím je rozdíl, i když občas to někdo zakamufluje tak, že to může splývat. Dost mě zklamali i herci, na tolik známých jmen jsem s výjimkou Jiřího Bartošky nezaznamenal výraznější nebo zapamatování hodné herecké výkony. Dvojnásob to platí o dětských rolích. Nedávno jsem viděl skvělé dětské herecké výkony v Božských dětech, tady se jednalo o starší děti, ale jejich výkony byly daleko matnější a často nepřirozené. ()
Ke konci už toto typické české depresivní drama nabírá točky, bohužel dabing mi kroutil nehty na nohách a první půle jako z reklamy na Židy mě dovolila jednou zaspat. Nechápejte mne jako antisemitu, já pohrdám všema náboženstvíma stejně, takže snad pochopíte moje antipatie k omáčkovitému úvodu filmu. Wintonův příběh si představuju odvyprávěný úplně jinak. 65% ()
Obidva Mináčove dokumenty o Wintonovi som videl pred týmto filmom a urobili na mňa veľký dojem. Neviem prečo som tento film prehliadal, ale že je aj o Wintonovi som sa dozvedel len nedávno. Veľká škoda, že sa film jemu a jeho neoceniteľnému dobrému skutku venuje len okrajovo a až v poslednej tretine filmu. Záver je dojímavý, ale problém vidím v trochu chladnej a rozvláčnej prvej tretine. Keď sa zoznámite s postavami, začína to byť zaujímavé. Okrem záveru by som rád vyzdvihol scénu, kde J. Bartoška žiada o ruku svojej milej. Odpoveď akú dostal od jej otca (F. Nemec) možno bola krutá, ale bohužiaľ úplne pravdivá. Veľký potenciál som videl v roli M. Labudu, škoda, že sa viac nepritlačilo. Napriek tomu spokojnosť. 70%. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (19)
- Na film měl navazovat snímek „Anglická rapsodie“ stejného tvůrčího tandemu. V roce 2010 se už mělo začít točit, ale přehnané finanční požadavky režiséra stran exteriérů, které se měly točit jen v Anglii, producenti neutáhli a de facto snímek pohřbili. (sator)
- Autentické záběry ze setkání s dětmi, které Sir Winton zachránil, se posléze objevily i v dokumentu Síla lidskosti z roku 2002. (bohhous22)
- U všech záběrů na pražském Hlavním nádraží si je možné všimnout novodobého trakčního vedení, které vzhledem k ději filmu nedává smysl. Nádraží sice bylo elektrifikováno v průběhu 20. a 30. let 20. století, ale jeho vzhled musel být zcela jiný. (tommahol)
Reklama