Kanon

Příjemně civilní, neukřičené romantické anime rozebíhá své příběhy pozvolna a vždy po důkladném prokreslení milých, přirozených postav, z nichž si každou snadno oblíbíte („Ahaha!“) – pokud vás tedy neodradí ty abnormálně veliké oči přes půl hlavy („Ughú!“). Důmyslně tím zastírá fakt, že se v podstatě jedná o další "harémovku" jednoho kamarádsky jízlivého středoškoláka obeskakovaného, pardon, přátelícího se s půltuctem různorodých dívčin. Na nadšení z vyváženého mixu humoru a dojemnosti mi nicméně mysteriózní pointy vztahů přišly příliš, jak to říct, "holčičí", resp. banální (zamilovaná lištička). (20.10.2020)

Hledala jsem odlehčené, humorné, možná trochu romantické anime. Toho se mi dostalo, minimálně zpočátku. Navrch jsem však obdržela zbytek série, který jsem probrečela skoro celý (uguuu). Příběh je skutečně moc krásný, ačkoliv nepatří k těm nejsložitějším. I přesto si charaktery oblíbíte a příběh obzvláštní i lehké nadpřirozeno. Rozhodně vás tohle anime donutí zamyslet se nad smrtí a tím, jak důležité je být s vašimi blízkými. (11.11.2014)

Anime podle VN od tvůrců Clannadu zadaptováno opět Kyoto animation? Zní to naprosto skvěle, ale také to znamená, že jsem prostě musel neustále Kanon přirovnávat ke Clannadu, takže to samé udělám tady. Celá tahle série je Clannadu, hlavně tedy první sérii velmi podobná, takže se jedná o ze začátku velice pozvolné vyprávění, ale později, jelikož tu máme sérii jenom jednu, se dostaneme k těm smutnějším momentům, které mi zde přišli oproti Clannadu trochu méně intenzivní, ale zase jich bylo daleko více a po přibližně polovině se budou objevovat častěji a častěji a už si ani nenajdete moc času na oddych (oproti druhé poloviny After story, kde nemáte vteřinu na to se zastavit to je ale vlastně pořád celkem v pohodě). Konec, o kterém už tu někdo psal, že byl takový... Ne úplně sedící k stylu série mi přišel naprosto perfektní, bez spoilerů k tomu ale nemůžu říct víc. Menší mínus u mě má hlavní postava, která mě nějakým způsobem začala zajímat až někdy v poslední třetině. To ale vynahradí ostatní ženské postavy, protože Makoto a Ayu si prostě nemůžete nezamilovat. V celku to byl fajn smutný zážitek, ale až si příště budu chtít vybrat něco v takovém stylu, bude to asi stále Clannad. 8,5/10. (04.04.2021)

Příběh se zpočátku tváří jako nenáročná středoškolská romantická komedie, časem se však vyvine v slušné drama s lehkou příměsí nadpřirozených elementů. Je na něm však znát, že autoři museli do jednoho příběhu vměstnat pět možných dějových linií ze hry, na druhou stranu o moc lépe to asi zpracovat nešlo. Po animační stránce se jedná o to nejlepší, co může současná televizní produkce nabídnout. (05.04.2007)

Krásný, smutný příběh s koncem, který mi tak trochu zabraňuje dát plný počet. Asi jsem tak trochu masochista. Ne, že by bylo něco špatného na tom, jak to končí, to chraň Bůh, ale nesedlo mi to. Avšak věřím, že spoustě ostatních se takový závěr zamlouvat bude. Opening jsem si vychutnala až u posledního (předposledního) dílu, předtím na mě moc nepůsobil. Ending mě nezaujal vůbec, slyšet jednou a zahodit, není špatný, ale můj vkus mu neholduje. Dívky, vyskytující se zde, kolem hlavního hrdiny, mi přišly všechny tak trochu stejné, jasně, každá měla své klady a zápory, každá měla svůj citoslovec, ale něco měly společného, co to je, nepovím, protože si to sama nedokážu uvědomit, snad až to blikne... Ale největším kladem tohoto anime je především ten, co zapomněl, co se před 7 lety stalo - Aizawa Yuuichi. Nadmíru se mi líbil jeho smysl pro humor, jeho frky, pošklebování, pošťuchování ostatních, to bylo prostě úžasný. Držel se dlouho, opravdu dlouho, dokud nezačal až moc trpět a vtípky vymizely, naštěstí, to bylo jen na pár posledních dílů, takže vše ok. Navíc by se jeho poznámky asi nehodily (Mně jo, scénáři ne -_^ ). Jinak když se ještě vrátím k holkám - všechny byly fajn, ani jedna mi nelezla na nervy, ani jedna neukázala kalhotky, ani jedna netrpěla komplexem "mám-moc-malá-prsa-co-teď?". Rozhodně je to nadprůměrné anime z prostředí školáků okořeněné nadpřirozenem. (24.07.2009)