Ostrov
Ostrov
The Island
Réžia:
Pavel LunginScenár:
Dmitrij SoboljevKamera:
Andrej ŽegalovHudba:
Vladimir MartynovHrajú:
Pjotr Mamonov, Viktor Suchorukov, Viktorija Isakova, Dmitrij Ďužev, Jana Jesipovič, Nina Usatova, Timofej Tribuncev, Jurij Kuzněcov, Sergej Burunov (viac)Obsahy(1)
Počas 2. svetovej vojny zajali Nemci v Severnom mori vlečný čln a jedného z jeho námorníkov prinútili pod hrozbou smrti zastreliť svojho kapitána. Loď potom vyhodili do vzduchu. Námorník sa akoby zázrakom zachráni a zasvätí svoj život Bohu a pokániu v ostrovnom kláštore, aby odčinil svoj hriech. Po rokoch sa dokáže vcítiť do ľudských duší a preslávi sa ako liečiteľ. jedného dňa však jeho pokojne plynúce dni naruší nečakaná návšteva... (STV)
(viac)Recenzie (102)
Ako človek, čo podporuje slovanskú kultúru som čakal, že toto bude extra zážitok, potom, čo som videl tieto hodnotenia a komentáre ešte predtým, než som ten film videl. Prvá polovica bola extra nudná, v podstate hlavná postava vozila uhlie a v tej druhej bolo zopár dialógov a činov. Som veriaci a videl som filmy o napríklad Jánovi Pavlovi II., či Pátrovi Piovi a tu som čakal film o významnej postave pravoslávnej cirkvi, namiesto toho som sa dočkal príbehu o mníchovi, ktorí bol za mlada naivný divoký hlupák a po tom ako si myslel, že zavraždil priateľa sa mal scvoknúť, avšak on v podstate len po väčšine nabral divný humor a stal sa mníchom, čo chce pokáním odčiniť svoje hriechy. Robil rôzne vtípky, podivné veci, z filmu vyplýva, že mal dar na vniknutia, vcítenia a liečenia, ale on sa považoval za hriešneho hlupáka. Na konci filmu zistí, že nikoho nezabil, ale cíti koniec svojho života, ten cítili viacerí veľkí ľudia, ale že až takto presne to mi je divné a naozaj filmové, lebo podľa Biblie človek, čo predpovedal svoju smrť sa narodil ešte za tých biblických čias, takže mi to nejde do kontextu s náboženským filmom. Ten záver s dvojkrížom, vlastne pravoslávnym trojkrížom mi prišiel taký slovanský a pekná drsná krajina ma tiež zaujala, ale film sa vliekol ako sopeľ z nosa a tie scény ma až tak nedojali a silný duchovný zážitok som z toho tiež nemal, narozdiel od iných náboženských filmov. Obyčajný priemerný film. ()
Kdybych byla režisérem, chtěla bych natočit jeden jediný film, takový jako je film Ostrov. Nádherný film o pokání, pokoře a bázni před Bohem. Ostatně i po umělecké stránce je to krásný film: scénář, hudba, kamera - všechno je tak, jak má být, všechno je "na svém místě" a spoluvytváří dokonalé dílo! - - - PS. Miluju Rusko a vidím v něm velikou naději! https://www.youtube.com/watch?v=bTA680TmZ-s&fbclid=IwAR2Bxmt6gH9CUs04kLHnSgI0NZ5YEX-L2C62wlDeBnxdOwM0I0nqAIVQnk8&ab_channel=Je%C5%BEi%C5%A1M%C3%A1riamilujemV%C3%A1s%2FJesusMaryIloveYou ()
Počas 2. svetovej vojny Nemci v Severnom mori zadržali parník sovietskej severnej flotily. Pod hrozbou smrti, mladý námorník Anatolij zastrelí svojho kapitána. Sám ťažko zranený sa dostane do kláštora kde žijú pravoslávni mnísi. Stáva sa kuričom a jedným z nich s bremenom viny z vraždy, získa povesť zázračného liečiteľa. Pomôže vyliečiť aj ženu, kde vysvitne, že je to dcéra práve toho kapitána dnes už admirála), ktorého mal zabiť. Nakoniec ho zachránili jeho vojaci iba s prestrelenou rukou. Film sa odohráva na svätých ostrovoch Valaam a Soloveckom súostroví. Tento film sa nikdy nestane trhákom, ale je to film, ktorý nie je ľahké pochopiť, ale svojim spôsobom sa radí medzi výborné filmy. Nie je to film o robotoch a mutantov z iných planét, ale je to film pre každého kto chce o svojom živote a pokore premýšľať, dokázal majstrovský spracovať náboženský náhľad na také veci, ako je životná cesta, hriech a pokánie. ()
Po shlédnutí filmu mi bylo tak nějak divně. Tělem se rozléval pokoj a teplo a přitom jsem si nebyla jista, zda jsem filmu porozuměla. Pustý ostrov, na něm pár mnichů a jedna kotelna s kotelníkem. Moc zábavně to nevypadá, že? A přesto tam měl jeden člověk naplněný život jako málokdo z nás. Nezištně pomáhal lidem, nic neměl ani nechtěl, čekal jen na své očištění. A toho se mu nakonec dostalo, svým způsobem si ho přivolal. Poezie, pokora a odpuštění, to se vine celým filmem, který hodnotím jako krásný. ()
O vině a pokání. 1) Pratchett používal pojem lehké fantastično, zde bych to označil jako lehké duchovno._____ 2) Zaujalo mě vyhánění démonů. ()
Má to dobrú hlavnú myšlienku, za ktorú dávam 4 hviezdy, lebo takýchto filmov je dnes málo. Je to vizuálne pekné, ale hrozne zdĺhavé, Chcelo by to polovičnú minutáž a snáď aspoň jeden dejový zvrat, o ktorom by divák nevedel už na začiatku filmu. ()
Takovýhle filmy jsou vlastně mimo kategorie. To je umělecký dílo s hlubokým dotekem ducha. ()
Dal jsem hned pět hvězd, protože po komentáři bych stejně jednu přidal... A proč? Protože tu opět máme nejfrekventovanější ruské téma "osud člověka", ne již pod tímto titulem ani válečným tématem (i když přece je zasazeno alespoň do úvodu... Dialektické řešení tézí a antitézí: hrdina - zbabělec, zločin - trest, svatost - svévole (používáno v českých titulcích). Syntézou je pochopitelně smrt (a likvidace mrtvoly, u nás vzněšeně pohřeb). A je jedno či v bedně s rybářskými sítěmi nebo v nádherně sroubené rakvi nebo prostě v ničem - záleží na době, která nazrála k rozhodnutí, že "rakev je už důležitější než kredenc". ()
Ťažké hodnotiť pre človeka, ktorý je v téme duchovne zainteresovaný. Bezosporu krásny film - krásny svojim duchovným poslaním (hriešnik > pokánie > pôsobenie na okolie > zmierenie). Ale tak isto aj film veľmi priamočiari, používajúci mnohé formálne "barličky" spirituálnych-náboženských-metafyzických filmov (jemnosť vody, drevo ako symbol života aj smrti, hrejúci aj spalujúci oheň, drsná "špinavosť", blatistosť ako výraz pokory, "metafyzické" zábery krajiny). Hlavná postava je vskutku veľmi krásna, idúca ku svätosti "nechtiac", s veľkou pokorou a sebaspytovaním. Spomedzi riadnych mníchov v maličkej ostrovnej kolónii však vytŕča svojou odviazanosťou od klasického rítu, bezprostrednosťou a šibalskými priekmi (napr. kolomaž na kľučke) až podpichovaním, ktoré však nikdy nie sú samoúčelné, ale skôr majú za cieľ zbaviť ľudí pýchy. Jeho modlitby sú čisté a svieže ako voda okolo jeho príbytku a zároveň horúce ako oheň v jeho peci. Nikoho nesúdi a nezatracuje, pretože na mysli má iba svoje hriechy a hanbu pred sebou samým. Viaceré dialógy majú v sebe aj zvláštny, skrytý humor, milostivý, jemný, ľudský, pomáhajúci prekonávať trápenia. Opakujem, veľmi pekný film, ale z filmárskeho hľadiska musím niečo rozhodne ubrať, pretože v konečnom vyznení to bolo (z môjho pohľadu) ... hanbím sa to povedať ... trochu "ploché", jednoznačné :-/ Ako sa hovorí - "priamy ťah na bránu", čo v kategórii duchovných filmov nie je príliš na osoh samotnej duchovnosti. Slabšie, ale o to zaslúženejšie 4* ()
Pokora fascinuje... Veľkí ľudia sú pokorní... ()
Film o muži, který o druhé světové při jedné události musel udělat něco hrozného, jenže se mu povedlo přežit a stal se mnichem. Stále si však nemůže odpustit svůj čin. Musím říct, že Ostrov je hodně dobrý film, který vyniká především svojí silnou poeticko-spirituální atmosférou a skvělým výběrem místa, protože tohle zasněžené prostředí tam neskutečně sedí a vytváří právě tu poetiku. Právě díky tomu mě ten film ani na minutu nenudil, a to tam jsou pasáže, kdy se "nic neděje", ovšem ale jen zdánlivě. Mělo to i dobré herecké výkony, zajímavě se to vyvíjelo a líbila se mi i ta celková myšlenka. Je tu i dost silných scén, především ty scény, kde se snaží ostatní vyléčit a taky se mi hodně líbila ta scéna, kde vymýtá z těla ženy démona, ta byla mnohem působivější, než ta vymýtání v amerických hororech, a to myslím vážně. Dostal mě i samotný závěr, který celý ten film perfektně uzavřel. Tohle je opravdu hodně povedený film, který bych sám označil jako Meditativní s velkým M. Kéž by takových filmů bylo víc. 5* ()
Zaciatok filmu je za 5 hviezd. Horsie ale, ze zvysok je uz len rozjimanie, obcas zaber na krasnu prirodu Severneho Ruska a opat rozjimanie. Skoda, takto len 50 % ()
Ostrov mnohi prirovnavaju k inemu sucasnemu ruskemu filmu Navrat. Necudo, ruskych filmov v nasich kinach/festivalov nie je az tak vela a maloktory tak prvoplanovo spracovava vychodnu pravoslavnu spiritualitu, ktora nasmu zapadnemu (aj ked krestanskemu, ale skor katolickemu) svetu tak chyba. Na rozdiel od Navratu, ktory bol malym filmom bez velkeho rozruchu v Rusku a velkym sa stal az vdaka svetovym festivalom, je Ostrov relativne velkym filmom (rozpocet 1 a pol miliona dolarov, zarobky v rusku 2,5 mil. dolarov, proste jeden z najzarabajucejsich ruskych filmov minuleho roka). Je to velky film a vidno to na sposobe prace s kamerou, na nutenej na hrane gyca umeleckosti skrz schvalne znizeny farebny kontrast az na takmer cienro bielu s jemne presaturovanou cervenou, vidno to na akoze umelckom temnom nasvieteni interierovych scen, tak modnym v dnesnej fotografii. skoda. pretoze inac ma film co povedat. ale porovnavat to s tarkovskym je skutocne mimo. dnesny divak si ziada moderny umelecky film a zabuda ze modernost je niekedy na skoda umeniu. ()
Zvláštní, filozofické, skvěle zahrané umělecké drama, které by v této podobě rozhodně nemohlo vzniknout v továrně na sny zvané Hollywood. Důvod je prostý: nejedná se o film určený pro široké masy, ale spíše pro intelektuálně zaměřené publikum, kterému nevadí teologické podtexty či jiné myšlenkové kontexty, kterými je tento příběh doslova přeplněný. I proto chápu řadu negativních komentářů, nicméně já se mezi tyto lidi řadit nebudu. Příběh o kontroverzním léčiteli mě až moc zasáhl natolik, abych mu udělil méně jak čtyři hvězdy. 80% ()
Verdikt: Panebože, odpusť mi, ale kde se na tom ostrůvku vzalo tolik podělaného uhlí? No neva, já ho rozvezu. ()
Zaujímavý príbeh. Až som sa divil, že sa toho Rusi chytili a natočili. V tom filme hralo všetko dohromady .. staré mokré prachovo kusové uhlie, hrdzavá dokrivená lopata, „večný oheň“ v nenásytných kachliach kotla, závidiaci mních aj malý oportunistický opát čoby sám pokušiteľ, a v takom prostredí človek sám spytujúci si svedomie hľadajúc Boha. Hm. Nielen veriaci diváci si zaslúžia, aby aj takéto filmy na verejnosti boli. :) Dávam 4b ()
Takovy srozumitelnejsi Tarkovskij. Vyborna atmosfera, nadherne scenerie a pekna hudba. Zajimavy pocin. ()
V životě nic není jednoznačné, stejně jako v tomhle příběhu. A odpovědi většinou plodí zase jen další otázky. Pokud to nejsou povrchní odpovědi povrchního náboženského nebo jakéhokoli jiného systému. ()
Proč jsem si tak dlouho myslela, že jsem tento skvělý film už ohodnotila a napsala k němu hodnotný hodnotící komentář, abych pak zjistila, že žiji chimérou... Film je třeba vidět... Trochu na mě dýchl dávnou atmosférou Tarkovského Andreje Rubljova... ()
Silně bigotně zaměřený film, který není opravdu pro každého diváka. Není ani o válce ani o zázracích. Je o celoživotním utrpení jednoho člověka, který svou vinu bere velice vážně, trápí se jí a sám u sebe nenalézá odpuštění. Jeho nekonečné duševní trápení asi nejlépe znázorňuje otrocké vození koleček s uhlím do kotelny. Toto je ve filmu ukázáno několikrát. Pro představu: Jsou lidé, kteří by svou vinu hodili za hlavu, zkusili dokonale zapomenout a v novém životě by žili, dejme tomu, i spokojeně. Tento člověk svou vinu přijímá se vším všudy a o tom tento nádherný snímek, doprovázený výbornou hudbou, je. Na konci filmu jsou dva silné vrcholy, z nichž ten druhý u rakve je velice silný. PS: Někdy si také říkám, že bych zbytek života prožil v nějakém klášteře odevzdajíc se Bohu, modlitbám a meditaci. Život potom člověk vnímá naprosto jinak. A i o tom tento unikátní film je. ()