Ostrov

Silně bigotně zaměřený film, který není opravdu pro každého diváka. Není ani o válce ani o zázracích. Je o celoživotním utrpení jednoho člověka, který svou vinu bere velice vážně, trápí se jí a sám u sebe nenalézá odpuštění. Jeho nekonečné duševní trápení asi nejlépe znázorňuje otrocké vození koleček s uhlím do kotelny. Toto je ve filmu ukázáno několikrát. Pro představu: Jsou lidé, kteří by svou vinu hodili za hlavu, zkusili dokonale zapomenout a v novém životě by žili, dejme tomu, i spokojeně. Tento člověk svou vinu přijímá se vším všudy a o tom tento nádherný snímek, doprovázený výbornou hudbou, je. Na konci filmu jsou dva silné vrcholy, z nichž ten druhý u rakve je velice silný. PS: Někdy si také říkám, že bych zbytek života prožil v nějakém klášteře odevzdajíc se Bohu, modlitbám a meditaci. Život potom člověk vnímá naprosto jinak. A i o tom tento unikátní film je. (01.06.2012)

Nepatřím k těm, co potřebují dupnout bosou nohou na rezavý hřebík, aby si vyzkoušeli imunitní reakci na tetanus, a pranic mě neláká mapování cimrmanovských slepých cest. Proč jsem si tedy myslel, že bych já, sekulárně orientovaný jedinec, mohl bez následků shlédnout snímek, jehož cca třetinu vyplňují modlitby, je vážně záhadou. V britské minisérii Čas řeší hrdina příběhu stejné dilema jako Anatolij - jak se vyrovnat sám se sebou a s okolním světem, když mám na svědomí lidský život? Britský učitel prochází očistnou zkouškou se ctí, Anatolij zůstává uvnitř přerostlým dítětem, kterého stěny kláštera a bůh chrání před složitostí světa a který až do svého konce nepochopí, co je odpovědnost za sebe, své činy a své bližní. Smutný pohled. Celkový dojem: 40 %. (11.04.2022)

Po delší době opět kvalitní ruský film, které stojí za to shlédnout. Přiblíží divákovi duši člověka, kterého mučí dávný hřích z mládí, teprve krátce před smrtí dojde jeho duše klidu. Nepopsatelnou atmosféru filmu dodává nádherná příroda, rovněž také tajemné prostředí pravoslavných kněží. I ten největší asketa a postevník, žijící téměř svatě, nemůže dojít klidu, pokud mu nebude odpoštěno. Protože odpuštění má na světě největší moc, ať už to Boží, nebo to lidské. Pokud mám hodnotit technickou stránku filmu, musím vyzdvihnout především vynikající kameru, která nabízí divákovi překrásné scenérie, zachycené perfektním kameramanem. (27.02.2013)

Kdybych byla režisérem, chtěla bych natočit jeden jediný film, takový jako je film Ostrov. Nádherný film o pokání, pokoře a bázni před Bohem. Ostatně i po umělecké stránce je to krásný film: scénář, hudba, kamera - všechno je tak, jak má být, všechno je "na svém místě" a spoluvytváří dokonalé dílo! - - - PS. Miluju Rusko a vidím v něm velikou naději! https://www.youtube.com/watch?v=bTA680TmZ-s&fbclid=IwAR2Bxmt6gH9CUs04kLHnSgI0NZ5YEX-L2C62wlDeBnxdOwM0I0nqAIVQnk8&ab_channel=Je%C5%BEi%C5%A1M%C3%A1riamilujemV%C3%A1s%2FJesusMaryIloveYou (15.04.2018)

Naprosto se ztotožňuju s komentářem Pedestriana, s rozdílem v hvězdičkovém ohodnocení. Krásný duchovní film, který šel naprosto mimo mě. Naproti tomu se v poslední době snažím neztotožňovat s hodnoceními a komentáři uživatelů "je to umělecký film, nemůžem dát míň než tři, i když nás to k smrti nudilo a vůbec jsme to nechápali“ nebo s intoušovskými komentáři „protože obraz i kamera jsou moc kvalitní, tak tomu musíme aspoň hvězdičku ubrat, protože to škodí celkovému vyznění příběhu“. (09.11.2007)