Pacifik

Když v roce 2001 přišlo Bratrstvo neohrožených, tak bylo v podstatě dokonalým produktem, a tak se logicky očekávalo, že Pacifik, vycházející skoro o deset let později, dostojí jeho jméno, a bude ho kvalitativně následovat. Výsledek sice není tak dobrý, jako zmíněné Bratrstvo, ale stále je v rámci seriálové produkce nadstandartním. Tvůrci na to šli tady trochu jinak, nechtěli jen vzít koncept z minulého seriálu, a okopírovat ho. Víc tu vidíme takové pozadí války, lazarety, týl fronty, propagační akce...Jenže tohle jsou právě ty díly, kdy to nejvíc skřípe, a nefunguje to. Jakmile se dostaneme zpět do válečné vřavy, tak je všechno na jedničku, akce natočena špičkové, a emoce s napětím vytažené na maximum. Celé je to pojaté jakoby takové dvě série. První polovinu je hlavní postava Leckie, kdy to právě občas dost skřípe, protože samotný Leckie je často dost protivný, a mnohdy dostáváme místo akce různé filozofování a řeči o smyslu války. V druhé půlce však nastoupí Sledge, a tam už se jede tak, jak to známe z Bratrstva, tady to vesměs nemá chybu. (08.11.2022)

Pacifik na to jde hned od začátku jinak než Bratrstvo neohrožených. Nevidíme tu žádný tréninkový kemp, ani seznamování postav a budování vzájemných vazeb. První díl je spíše o rodině a i o určitém psychickém tlaku, který si nese okolí vojáka. Nakonec se dostáváme i do bitevní vřavy, ačkoliv to ještě není ten pravý boj v Pacifiku, za krutých dešťů, nesnesitelného vlhka, komárů a dalších věcí, které tam vojákům ztrpčovali život, pokud nepočítáme samotné japonce. Také to hned od prvního dílu vypadá, že oproti Bratrstvu se budeme více zaměřovat na jednotlivce, a nikoliv na jednotku jako takovou. Máme tu jasně dané hlavní postavy (opět hrají herci, kteří se následně dost proslavili, takže se dají identifikovat). (17.10.2022)

Tak a už je to tady...Všudypřítomná malárie, vedro...Z komplexního hlediska mi příjde, že v Pacifiku to vojáci měli o dost horší, než v Evropě. Mnohem více se umíralo na nemoce a další mimoválečné trable. No i ti Japonci měli asi drsnější metody mučení, než němci. Ty čtyři měsíce tam museli být strašlivé a nekonečné. Nedivím se nikomu, komu z toho úplně hráblo, a stejně tak jsou všichni oprávněně oslavování jako hrdinové. (18.10.2022)

Chápu, že tvůrci chtěli pojmout jeden díl trochu jinak, a ukázat válku z jiného pohledu, ostatně, jeden takový díl je i v Bratrstvu nehrožených, ale tady to prostě vzali za špatný konec. Valná většina hlavních postav je tu v určitém momentu dost nesnesitelná, a celá to družení s australany je jakoby úplně vystřižené z kontextu zbylých dílů, stejně tak to popíjení a jakoby oddech od bojů...Je mi jasné, že takovéhle věci takhle ve válce probíhali, když byli vojáci odsunuti z předncíh linií, ale to znázornění se tady tvůrcm prostě nepodařilo. (22.10.2022)

Tam kde mělo Bratrstvo neohrožených svůj sníh a zimu, tak tady máme neustávající déšť. Nedívím se nikomu, že se tam z toho naprosto psychicky složil. Je to opět trochu jiný díl, moc se neválčí, ale je to takový pohled do nitra duše vojáka. (25.10.2022)

Jakoby se snažili tvůrci vykompenzovat to, že při Bratrstvu neohrožených kamera nezamířila mimo frontovou linii, a tak nám tu nabízí pohledy do zdravotního střediska či v tomto díle do propagačního turné po USA...Úvodní vsuvka je poměrně mimo hlavní děj, a působí zatím zvláštně. Jakmile se ale děj přenese poprvé do pořádné bitevní vřavy, tak se člověku hned vybaví vylodění v Zachrantě vojína Ryana, a jdeme tu tak pořádně do plných. Dostáváme v plné porci další hlavní postavu, Sledge, který se představil v prvních dílech, ale až dnes se připojuje k "Pacifiku", tak je tenhel díl i trochu takový restart, či nový úvod. "Co je kurva, kdo to vypnul? Já jsem namydlenej" (26.10.2022)

Tak kvůli tomuhle se ty předchozí díly určitě vyplatily. Tenhle díl funguje jako takové určité "finále", jelikož je v něm konec pobytu Leckieho a do popředí se definitivně dostává Sledge(Hammer). Opět vidíme trochu jiné boje v Japonsku, než předešlé zápolení v džungli. Tady jsme na otevřeném prostranství pláží, kdy Japonci jsou zabarikadování ve svých pevnostech, a Američani je museli po kouscích dobívat. Vojáci se hroutí ze ztrát svých blízkých i z bitevní vřavy jako takové, a v rámci vlastní bezpečnosti musejí ostatní jednat (Těžká scéna se zabitím vojáka, aby neprozradil ostatní) (30.10.2022)

Tenhle díl pokračuje vesměs tam, kde končil minulý, a stále se tak pohybujeme na bohapustých planinách ostrova Peleliu, kde má člověk pocit, že nemůže přežít ani ten základní mikroorganismus, šílené místo na život...Tam, kde parta okolo Leckieho byli v podstatě klasický vojáci, a nebylo to až tak parta k zapamatování, tak parta okolo Sledge jsou víc propracované charaktery, a zvlášť psycho Snafu stojí vážně za to. (01.11.2022)

Tam, kde si u Bratrstva tvůrci vystačily s tím, že se postava XY prostě vrátila z lazaretu atp. zpět na frontu, tak tady tvůrci představovali napřímo i tyto dějové odbočky. Proto jsme v minulých dílech vždy občas mrkli, jak je na tom v USA Basilone, abychom mohli zde dostat v podstatě jeho samostatný příběh. Po pravdě, nejsem si úplně jistý zařazením těchto dílů, nebýt akčního závěru, který spěje k očekávanému konci, tak je tento díl snad ještě horší než ten z Austrálie. (02.11.2022)

Takovýhle díl by dokázal klidně vydat za celý samostatný film. U Sledge tu pozorujeme velmi dramatický posun od důležitého matadora až po vnitřní uvědomění si zbytečnosti všeho toho, co se okolo něj děje. Obdobně je na tom i jeho parťák Snafu, ta psychická žátěž už je prostě moc na všechny. Ještě do toho s kontratsu s natěšenými nováčky, který berou válku jako nějakou hru. Na druhé straně jsou Japonci, kteří se neštítí už ničeho, a scéna s civilisty, využívaných jako živé bomby, je teda opravdu dost nechutná. (04.11.2022)

Závěrečný epilog o tom, co je po válce...Jedna věc je přežít samotné boje, a druhá je vnitřně se vyrovnat s návratem do běžného života. V Bratrstvu jsme se obdobného dílu nedočkali, tak přišlo jen shrnutí skrze monolog od Winterse, což je škoda, i tam byla spousta charakterů, které by podobné scény, jako jsou zde, zasloužili. Herecky i hudebně patřil tento díl určitě k těm lepším, i Leckie jako postava je tu celý díl docela fajn. Pochopitelně to tady už není o akci, ale o tom, co s vámi válka udělá, a jak vás změní, což zas vidíme nejlíp u Sledge, který je na začátku rozjuchaný mladík se zdravotními neduhy, a teď je z něj dospělý člověk se spoustou vnitřních traumat. "Vás u námořnictva nenaučili nic, v čem lze pokračovat? - Učili mě zabíjet japonce". (06.11.2022)