Pacifik

[imdb: 8.5/10] | me: Tento seriál si ma získal svojou vynikajúcou atmosférou a výborným reálnym vyobrazením. Každá časť má svojský charakter a hoci je pravda, že nie každá je rovnako silná treba mu dať šancu. Prvé diely vo mne nevzbudili žiadne extra pocity, ale každým ďalším sa posnul o priečku vyššie. Je neuveriteľné ako výborne sú jednotlivé scény (a nie len tie bojové) natočené, každá ma svoj špecifický náboj. V čom som sa nezhodol boli miestami (nie často, ale predsa) rýchle prechody v rámci jednotlivých (životných) stavov, možno až príliš rýchle (ani v období vojny by niektoré veci nemali takýto spád), ale na druhej strane boli vyvážené skvelým silným vykreslením každého z nich. Tento seriál ma veľké množstvo krásnych (krvavých, špinavých, drsných, jemných, ...) miest a zobrazuje vojnu reálne a bez zbytočných príkras. Nie je to tradične americké vykreslenie bojov amerických chlapcov s neamerickým nepriateľom, obe strany tu dostávajú svoj priestor, ale treba mať na vedomí, že na vojnu pozeráme očami amerických vojakov. (02.06.2010)

Po peti shlednutych dilech pro mne osobne zatim kinematograficke zklamani roku. Scenaristicky nezvladnute, sceny rozvlekle a dialogy nudne. A kdyz uz dojde na akci, vse se odehrava ve tme a na americke kulomety maxim nabihaji ve vlnach fanaticti japonci. Produkce vubec pripomina serial Lost - a to pojetim "vsechny herce prevezem na havajske ostrovy, tam furt budou chodit po plazi nebo po mistnim pralese par tydnu, par zaberu udelame v noci s deseti japonskyma statistama, ktery budou furt dokolecka na ne nabihat; do toho vlozime par prostrihu z domova, ktery natocime ve studiu a cash se jen povali"... (04.04.2010)

Na určité seriály (hlavně minisérie, hlavně válečné, a HLAVNĚ z produkce HBO) je rozhodně lepší si počkat, až jsou kompletní. A pak sjet celou stopáž na jeden dva zátahy. Z Pacificu jsem měl mírné obavy, porovnávání s BoBem nedopadalo na různých diskuzních fórech v době premiéry zrovna nejlépe. Pravdou však zůstává, že jako extrémně dlouhý válečný film nemá tento počin konkurenci. Poslední díl mě dostával permanentně, závěrečných několik desítek minut je vysoce intenzivním emocionálním zážitkem. Už jen kvůli němu - i když je plný klišé a prvoplánovitě natočených scén - si stojím za tím, že The Pacific si zasluhuje maximální, 100%ní hodnocení. Kdyby to šlo, dám bez váhání šest hvězdiček. Naučná a vizuálně orgasmická hodnota nevyčíslitelná. Evropan bude mít pořád hlubší vztah k o něco vydařenějšímu staršímu Bratrstvu neohrožených - pochopitelně - ale i zde jsou na nespočetně mnoha místech znát nesporné kvality a profesionalita. S postavami jsem neměl problém: vzhledem k tomu, že jsem díly nesledoval po týdnu, jsem všechny pořádně poznal, neztrácel se v nich a oblíbil si je. Opět jsem si připoměl ten pocit, kdy při sledování bojových scén zatínám pěsti a modlím se, aby oblíbená kumpanie hrdinů neschytala jedinou kulku... Bravo. Je tu sice pár "pomalejších dílů", ale tohle neměl být seriál přes kopírák. Co vlastně všichni s těmi výčitkami mají? Minisérie si jde svou vlastní cestou, a to je moc dobře. Nakonec musím překvapeně uznat, že rozdíly oproti mnohými oblíbenějšímu BoBovi jsou minimální (ta stěžejní část a celkový feeling jsou naprosto stejné), a já na přes pět stovek minut v tichomořském válečném poli nikdy nezapomenu. (27.10.2010)

1. část: Tedy zatím nic moc oproti očekávání. Příliš útržkovité, s postavami se člověk příliš neseznámí, chybí takřka jakákoli linie vyprávění. Události na Guadalcanalu podané z rychlíku, jak jsem se přesvědčil, kdo se o to nezajímá podrobněji, moc nechápe co se děje a proč (bitva u ostrova Savo). Noční přestřelka přes řeku se mi ovšem narozdíl od jiných docela líbila, řekl bych, že docela odpovídala tomu, jak takový boj vypadal. - 2. část: V první půli znatelné zlepšení, mariňáci už nevypadají tak anonymně, vyprávění má docela soudržnost. Zato noční boj tentokrát působil trochu neškodně, neodehrává se za nervydrásajícího jekotu Japonců jako v reálu, nadto je to mnohem nepřehlednější - např. hláška "mám půl pásu" a pak se střílí bez přerušení). Celkovej dojem o něco lepší, ale pořád to není ono. Nadto byly úplně vynechané boje o Krvavý hřeben, Kawagučiho útok, postup od Lungy k Matanikau. Zatím co se Guadalcanalu týče vítězí Tenká červená linie. - 3. část: tak tenhle díl se líbil přítelkyni :). A mně vlastně taky, konečně je to ucelenější, dá se vyznat v postavách a má to lidštější rozměr jako v BoB. Jen to mělo přijít dřív. - 4. část: Pokračování v nastoleném trendu a zajímavější jsou opět nebojové pasáže. Nutno říct, že se mi tento díl zatím líbil nejvíc, prostředím, atmosférou, zaměřením na psychologickou stránku. - 5. část: Nováčkovský začátek nebyl špatný, jen trochu dlouhý. První velká válečná scéna, ucházející, ale stále trochu při zemi, málo potu, krve a slz (díky, Churchille). - 6. část: Prakticky pokračování konce pátého dílu, válka konečně nevypadá tak učesaně, krve a zranění notně přibylo, i chování vojáků mi přijde přiměřené situaci. - 7. část: Ve většině času jsou vidět spíš následky bojů než boje samotný. Lepší průměr. - 8. část: Romantika prostě nesmí chybět, ani nějaké to dojetí (aby se koukaly i ženský). - 9. část: Hutná válečná depka, pád do mrtvoly nahání husí kůži. Ale pořád mi chybí scéna, kterou bych chtěl vidět podruhé. - 10. část: No a máme tu závěr. Ani to moc nebolelo, obecenstvo vyslovilo přes počáteční zklamání rezervovanou spokojenost a mě nezbývá než konstatovat, že tvůrci asi nezvolili nejlepší formu vyprávění. Mnoha skutečně výrazných válečných scén jsme se nedočkali, na komornější vyprávění o několika osudech (ala "válka je vůl") je zase záběr seriálu moc rozmáchlej a nedrží úplně pohromadě, takže výsledek je něco mezi. Času věnovaného Pacificu nelituju, ale čekal jsem víc. Hodně slabé 4*. (23.03.2010)

Spojení Toma Hankse a Stevena Spielberga při práci na dalším válečném miniseriálu ... důvod k radosti? Tentokrát ne! Když tato dvojice spolu s několika režiséry před 9 lety pracovala na seriálu "Bratrstvo neohrožených", který se svezl převážně na úspěchu "vojína Ryana" v jehož vizuálním stylu byl natočen, všichni příznivci válečných podívaných si ho nemohli vynachválit. Syrové pojetí, skvěle zpracované bitevní vřavy a ve své podstatě i slušné herecké výkony. To vše zaručilo "Bratrstvu" úspěch. Tentokrát se jeho duchovní otcové vracejí a evropská bojiště mění za popravdě ne tolik zajímavá bojiště v Tichomoří. Už jen toto poukazovalo, že se úspěch nejspíš opakovat nebude, protože ruku na srdce kolik dobrých válečných snímků z války proti Japonsku vzniklo oproti těm, kde se bojovalo v Evropě. To nejhorší, však přišlo až při samotném sledování. Takovou nudu už jsem hodně dlouho nezažil a doufám, že už ani nezažiji. Jediné v čem tento seriál exceluje je výprava, která je velkolepá a určitě sežrala většinu z !200 megového! rozpočtu. Obsazení je nevýrazné až hanba a díky, neznámému a v ksichtech podobnému obsazení jsem málokdy věděl, kdo zrovna zemřel nebo kdo? s kým? a proč?. Nejhorší však je fakt, že se zde takřka vůbec nebojuje. Ano, válečný seriál, kde se nebojuje. První skutečná bitva přišla až v 6. díle, což při 10 dílech není moc pozitivní. Párkrát se sice vystřelilo i předtím ale vždycky to bylo v noci a kromě záblesků zbraní divák nemohl vidět nic jiného. A popravdě působivost bitevních scén, také není zrovna omračující a slavnému "vylodění" nesahá ani po kotníky. V tomto seriálu se prostě pořád jen kecá a kecá, čas od času souloží nebo ... kecá. Toto se tedy vůbec nepovedlo a pánové Hanks a Spielberg by se k tomu neměli příliš hlásit. Nechápu, kdo zde tuto nudu drží v tak vysokých číslech a proč. (08.05.2010)