Interstellar

Velkolepá cesta za novými světy, která skrze moderní vědecké poznatky bere vše od nejspodnější podlahy až po nečekaně fantaskní rozuzlení. Není třeba dodávat, že Nolan velkolepostí a uhrančivostí svého vyprávění předčí zbytek světa, takže když se k tomu přidají vynikající herci, hravě zapomenete na trošku nezvykle vysoký tlak na emoce... Po dalších dvou zhlédnutích upravuji názor i na ty emoce, najednou mi přijde, že k filmu patří. Interstellar se mi jeví jako neskutečně krásný film a jsem rád, že i přes počáteční cynismus jsem si našel cestu k tomu spatřit v něm - stejně jako v ostatních filmech Nolana - dokonalost. 10/10 (08.11.2014)

Po letech a třetí projekci už pálím plný počet. Nakonec jsem si i ve filmu našel mrazení z teaser traileru o váze dějin lidstva a touze bádat za hvězdnou hranicí, žeru rozměr emocí a Mattovo totální herectví, posunul jsem se k lepšímu strávení závěrečné dráhy červích časoprostorových dimenzí, záhy jen otevírám držku a nemám co bych ještě namítal. Právě lidský aspekt ale co mě tu vůbec nejvíc dostává. Můj jednoznačně oblíbený Nolan a pravděpodobně i věc v žánru sci-fi vůbec. "Mankind was born on Earth. It was never meant to die here. We've always defined ourselves by the ability to overcome the impossible. And we count these moments." (x) (23.07.2018)

Představte si Vesmírnou odyseu (k níž se Nolan úsměvně několikrát obrací), ve které Hal 9000 dokola vysvětluje astronautům, co mají udělat, a Dave v závěrečné scéně komentuje nahlas své dojmy z prohlídky bytu, aby je pochopil ale opravdu každý. Počkat... nemusíte si to představovat, jmenuje se to Interstellar! Filmová křeč tak silná, až bolí. Zahleděnost do sebe smíšená s trapnou banalitou, vydávané za nějaký přesah či co? Objektivně samozřejmě tak nějak v pořádku, i když ve všech ohledech nevýrazné. Subjektivně to teda trvalo tak půl hodiny a pak další tři končilo, ale snad bych se i přes to přenesl, kdyby to nebylo typicky nolanovsky chladné jak psí čumák a vzbudilo to ve mně za celou dobu aspoň jednu emoci, jak se to ostatně úmorně snažilo. Nolanův zdaleka nejhorší film. (03.11.2014)

Patříte mezi ty, kteří si přáli, aby „nolanovky" nebyly tak (zdánlivě) prosty emocí? No, víte co se říká... "Dej pozor na to co si přeješ, mohlo by se to vyplnit". Protože Interstellar více než co jiného působí jako Nolanova upřímně míněná odpověď na výše uvedenou výtku. Akorát je to snaha více chtěná a násilně tlačená než přirozeně vyplývající z děje a postav. Přitom je to dlouho (což vzhledem ke stopáži znamená opravdu hodně dlouho) sympaticky racionální (a je evidentní odkud pramení to soustavné připodobňování ke Kubrickově 2001), až se to však překlopí ve variaci na Frekvenci nahlíženou spielbergovsky rodinnou optikou. Ovšem pokud přeci jen mermomocí hledat nějaké připodobnění, tak se vyloženě nabízí Kontakt, který také svou racionální rovinu v závěru hodil do koše; i když ne tak doslovně jako Interstellar (a je zvláštní, že je to na jednu stranu TAK lacině doslovné a přitom je v tom výrazně mezi řádky skryto, jak a čeho bylo pro lidstvo během finále docíleno). Buďto to skousnete či ne. Já to skousl především díky tomu, že hned první replika dcerky v celém filmu jasně určí, odkud a jaká pointa přijde. Ovšem když nic jiného, tak zůstává neopakovatelný audiovizuální dojem (speciálně pak v Imaxu) pionýrské výpravy do neznáma, který soustavně bere dech; když už ne emocemi, tak minimálně tím co a jak zobrazuje. Krom toho jde o jednu z mála pravověrných velkorozpočtových science fiction, kde je většinu stopáže kladen důraz na první z těch dvou slov a nikoli na to druhé, jak bývá standardem. A to zase není až tak málo, když k tomu navíc máte celkem solidní šanci, že vám to třeba sedne i po té emoční stránce. Následné projekce mě však v následujících letech semlely natolik, že jsem si tu melodramatickou stránku nakonec naprosto zamiloval; a v tu chvíli není co řešit. (06.11.2014)

Těžká věc. Nolanovic by mohli ubrat na důvěře v lidi (i když v ně uvěřit problém moc není), přidat nějaké tajemno či rovnou nadpřirozeno, ale jak mě jinak snímky s podobným tématem nudí, tady vyprávění šlapalo navzdory stopáži (skoro tři hodiny jsou smrtící, i když "móda takto dlouhých filmů" neexistuje), všechno mi sedí, holt z fyziky jsem málem propadal a dohánět to nehodlám. Hej, neměl by Interstellar, stejně jako 2001, uzrát?? Takže to tak udělám i se svým komentem a uberu spíš promile než procenta, i když bych asi správně měl. (13.11.2014)