Anjeli a démoni

Asi se shodneme, že Šifra nabídla chatrné a nepřesvědčivé vyprávění. Cokoliv o kompaktnosti bylo tehdy k smíchu. Dešifrování záhadných kódů tak bylo nejen úsměvné, ale také hodně náhodné, takže kdo zvládne alespoň jednu stranu Rubikovy kostky, měl by vyhráno i v tomhle bludišti. Dvojka je i přes znovu překombinovaný scénář svižnější, je v ní méně logických lapsů a scén, které patří do jiného žánru. V akčních sekvencích se navíc Howard pochlapil, už není tak rutinní, takže se o téhle detektivce dá s čistým svědomím prohlásit, že je velmi slušná a velmi snesitelná. (16.06.2014)

Šifra krát dvě plus lepší herci mínus hloupý příčesek mínus atraktivní lokace plus atraktivní děvče mínus Ian McKellen mínus humor mínus bičování devítiocasou kočkou plus střízlivější Howard a sympatičtější Hanks mínus přirození na sochách plus spousta vatikánské byrokracie plus CERN mínus logika... vychází mi z toho pořád plus mínus Šifra, stejně zdlouhavá a zdánlivě nekonečná jako tenhle komentář. (12.05.2009)

Instantní rychlokurz symbologie aneb expertem snadno a rychle, kdy sám slovutný profesor Langdon je v lekcích o hodinu napřed a orientaci v prostoru, tak může zvládat téměř kdokoliv stačí jen sledovat šipky a drobečky, které cestou upustili Jeníček s Mařenkou. Slibně se rozvíjející začátek zaplněný nepřeberným množstvím makrozáběrů, kdečeho a podbarvený chytlavou hudbou Hanse Zimmera, však hodně rychle zabředává do řídké kaše ukuchtěné z těch nejlevnějších ingrediencí, které byly dostupné na trhu. Na začátku se sem tam objevuje snaha vyprávět ale v momentě, kdy se začne utíkat jde vše do kopru. Cesta z bodu A do bodu B zpět do bodu A přes bod C ve výsledku působí dost kostrbatě. Navíc jsou Andělé a démoni ochuzeni o výpravnější lokace z Šifry a Iena McKallena. Takhle se tváří jako hybrid mezi Sběrateli kostí a Purpurovými řekami. Předlohu jsem nikdy nečel ale kam se bude děj ubírat mi bylo jasné už v okamžiku, kdy se na plátně objevil hlavní padouch jehož odtajnění na konci mělo být vrcholem filmu. Scénáristické berličky a nelogičnosti tu tvoří převážnou většinu děje a zapříčiňují infotainmentový efekt, díky němuž se k Andělům rozhodně v budoucnu rád vrátím, i když je to takové ošklivé mňoukající koťátko. Dan Brown asi vážně nemá rád Vatikán a už vůbec ne umění jako takové. 5/10 PS: třetí hvězdička je za scénu s fontánou, v níž Langdon dokázal, že není tak blonďatým jak se mohlo zprvu zdát. (23.05.2009)

|| Scenár: David Koepp, Akiva Goldsman | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Ron Howard, Brian Grazer, John Calley | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Imagine Entertainment | Rozpočet: 150 miliónov $ | Tržby: 485,900,330 $ || Je jedno, ako človek nazýva svojho Pána alebo svoje náboženstvo. Nezáleží na tom, v čom človek verí. Hlavné je, že verí, a skrze tejto viery koná dobro. Presne tak, ako Joshua Bell koná violové sóla v Zimmerovej hudbe pre radosť našich uší, a naplnenie naších duší nekonečnou krásou hudby. (...) Môj názor na tento film sa v celkovej miere zhoduje s komentárom uživateľa Arx. (04.10.2009)

Zaokrouhluju nahoru, páč to hravě překonává Lovce pokladů 2 i Šifru. I když ubylo těžkých what-the-hell vyfuckování s divákem, příběh je pořád tupoučkým pobíháním mezi paranoidními teoriemi, symboly, šiframi a převrácenými historickými fakty, přičemž jeho kompletní průběh i konec odtuší i nečtenáři už ve chvíli, kdy se mluví o čtyřech zastávkách a potřebě vyměnit přesně o půlnoci baterku. Pajdavost celého iluminátského plánu naštěstí obhájí závěrečné odhalení, díky digitálním památkářským orgiím to celé působí poměrně velkolepě a Howard protentokrát víc tlačí na tempo. Takže snesitelné. (29.08.2009)