The Song Remains the Same
Obsahy(2)
Hardrockoví LED ZEPPELIN, jejichž mix dráždivého blues a kousavého rocku je katapultoval do pověstného chrámu světové hudby, vás vezmou na strhující cestu. Tento film zachycuje legendární koncert kapely v Madison Square Garden roku 1973 včetně scén z jejich soukromí prolínajících se s jejich vynikajícím vystoupením. Syrový vokál Roberta Planta, riffy Jimmyho Page, rytmy basisty Johna Paula Jonese a bubeníka Johna Bonhama dávají dohromady jedinečnou hudbu – v klasických skladbách jako Stairway to Heaven, Dazed and Confused, Whole Lotta Love a mnoho dalších. Nikdo nejde dál než Zeppelini! (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
Domácí idilka, Bonham na traktoru, Plantovi děti hrající si v potoce. Potom dopis, zděšení "to je už zítra" a odlet do USA. A pak? Čekající publikum v Madison Square Garden uslyší první ton Pagovi geniální kytary songu Rock and Roll a je vymalováno. Nejvíce za zmíňku stojí Jimmy Page, který jeho kytarami dokázal vykouzlit takovou show, že jsem měl občas otevřenou hubu dokořán. Vždyť kdo si zkusí zahrát na elektrickou kytaru smyčcem jako to dělal on v songu Dazed And Confused, z kterého utvořil dokonalou psychedelickou úleťárnu. Ten chlap je bůh a na tomto koncertu mnohokrát převyšoval zbytek kapely (a předpokládám, že nejen na tomto koncertu). Na druhém místě Robert Plant, blonďatý tygr v extrémně uplých jeansech, jehož výkon v některých částech koncertu převyšoval i samotného Jimma Page, vždyť kde by byli Zeppelini bez jeho nezaměnitelného hlasu a show, které dělal. A to samé se dá říct i o bicím a baskytaře. John Bohnam, zemědělec a sběratel rychlých aut dostal několik minut na solo na bicí a ukázal, že ta zemědělčina je jenom bokovka. John Paul Jones nadruhou stranu byl nejméně zabíraná osoba v kapele, celou dobu mě připadal jako by byl páté kolo u vozu (a to přitom byli v kapele čtyři). Věčně zalezlý v růžku, z lehka se kolíbající a hrající svoje riffy. Introvert par excellance. Koncert byl provázený vizuálními efekty, na tu dobu pěknými a trefnými, vyzdvyhující některé už tak dost psychedelické pasáže. Někdy kamera zamířila i do zákulisí a ukázovala jejich manažera Petera Granta, řešícího vzniklé problémy nebo policisty vyhazující ožralé fanoušky. Ale hlavním doplněním koncertu byly jakési hudební klipy k jednotlivým písním. Upřímně nestály za nic. MTv ještě nebyla, tak klipy neměly sebemenší váhu. Důležitá byla muzika, živá muzika a všechna ta show, které se při tom děla. Tenhle 137 minutový hudební dokument vlastně ani není film, je to jen sestřih koncertu. Ale udělá na vás takový dojem jako málokterý. Výběr skladeb byl výborný, Rock and Roll, Dazed And Confused, Whole Lotta Love nebo krásně zahraný Stairway to Heaven a tak dále. Jen mě chyběl geniální Kashmir. Co říct na závěr. Za Bonhamův hořící gong na závěr koncertu, za Pagovu kytaru, za Plantovi genitální kalhoty a za Johna Paula Jonese plná 5. ()
Až po 30 tich rokoch sa mi podarilo vidieť Zeppelinov naživo. Teda z koncertu. A že to bola podarená partia hlavne z hudobného hľadiska! Tá omáčka okolo za veľa nestála a ubrala hviezdičku na mojom hodnotení filmu. Muzika týchto dnes už gigantov sa prakticky ani nedá hodnotiť menej ako maximum. Zlaté sedemdesiate roky.. ()
Na toto existuje len jediné slovo: geniálny!!!! R.I.P. John Bonham! Osobné hodnotenie: 100% (*****) ()
Zajímavý pohled do snů, představ a života členů nejlepší hardrockové kapely na světě, který je podán jako mysteriózní film podbarvený jejich fantastickou hudbou převážně z koncertních vystoupení. ()
Existuje něco dokonalejšího? Samozřejmě po tom co si odmyslíte ty filmové pokusy. Ale muzika je skvělá. ()
ten Plantův vyraženej zub a chlupatej pupek vystavujíc na podiu, to je neocenitelnej přínos hudbě :) ()
Richard Cole vo svojej knihe, ktorú napísal spolu s R. Trubom, napísal, že veľký Jimmy Page svojho času krátko po vzniku filmu The Song Remains the Same vyslovil nespojnosť s ním, neskôr film dokonca vyslovene nemal rád. Inde zaznelo (myslím, že to bol manažér Led Zeppelin Peter Grant), že to je "najdrahšie domáce video na svete". Ja ale nesúhlasím. LED ZEPPELIN je gigant rockovej hudby. A tento film je klenot medzi DVDčkami. Plné hodnotenie. "You need coolin', baby, I'm not foolin', I'm gonna send you back to schoolin', Way down inside honey, you need it, I'm gonna give you my love, I'm gonna give you my love. Wanna Whole Lotta Love! Wanna Whole Lotta Love! ..." ()
Pět hvězd za Robertovy vlasy ! Zeppelini si vyhráli, došlo jim že to veledílo není, ale člověk se na ně vždycky rád podívá a rád poslechne. ()
No comment, na to hvězdy nestačí... ()
Tohle je spíš záznam koncertu než film. Snímek obsahuje sestříhaný koncert z New Yorku z roku 1973 a mezi skladbami je vloženo pár krátkých příběhů, které si vymysleli sami členové skupiny. Ve filmu můžeme vidět také manažery LZ Petera Granta a Richarda Colea(s kterým jsem mimochodem vedl rozhovor na netu) jak si hrají na mafiány. Právě oni dva byli důležitou součástí LZ. Jinak je to ale film spíš pro fanoušky. Když si tohle pustíš aniž by jsi něco věděl o Led Zeppelin, bude ti to pravděpodobně připadat jako totální blbost(kromě hudby). Ale mě se to moc líbí. Ten koncert byl totiž asi nejlepší co Zeppelini odehráli(v knize od R.Colea, kterou jsem četl, to koneckonců tvrdili všichni členové). Takže srdeční záležitost! :-) ()
Led Zeppelin v najlepších rokoch. Hudba, atmosféra, energia. Páči sa mi ako jednoducho niekto dokáže takto precítiť hudbu a spraviť perfektnú show - Robert Plant je pán spevák, to sa musí uznať. Dnešná hudba sa ani zďaleka nemôže porovnávať s týmto. ()
Hodně divné filmové vložky kazí dojem z jinak skvělého záběru ze skvělého koncertu.. ()
moc nechápu jak se mohlo natáčení tak primitivní věci o tolik prodloužit a proč se na něm vystřídali dva řežiséři. Z filmového hlediska fraška. Bohužel pro mě, mám k tvorbě Led Zeppelinů bliž než bych si sám leckdy byl ochotnej připustit. Když k tomu připočtu mizivej počet kvalitních audio-video nahrávek z LZ živáků, stává se tento snímek součástí mé osobní sbírky. ()
Komentář není potřeba. Kdo nevěří, ať se presvědčí. ()
Dá se říct že je to vlastně jen záznam z koncertu s trochou té filmové dodělávky na každého z muzikantů. Každopádně je to geniálně provedené a mě se to dosti líbilo. Ačkoli jsem hlavně poslouchal tu boží muziku kterou tyhle legendy dokázali dělat a kvůli té muzice rozhodně plý počet hvězd. I love Led Zeppelin! Takže za mě Palec hore. ()
Božská hudba, božský Plant a nejlepší verze Lotty, co jsem kdy slyšela (to dělá to boogie uprostřed). Taky nepochopitelné, ale pěkné a místy vtipné, filmové výjevy. Ale co by mě nejvíc zajímalo je, kolik procent filmu tvoří záběry na Plantovy vlasy a rozkrok?....asi většinu, ale já si opravdu nestěžuju :) ()
Všecky hvězdy sem Zepelinum dal enem za hudbu. Dvojfošňu z teho koncerta sem si nahral na kotoučak dluho před tym, než sem na film moh čumět a znam z ni každe vrznuti. V tem filmu měli rači dat enem ty maniky na podiu, bo to ostatni se tam moc nehodi. Solo od Pejča ve schodach je nejlepši ze všeckych a aji ten šmytec v tym songu jak je Plent zmateny je bombovni! ()
Naprosto úžasná nostalgie nejlepší skupiny v této části Vesmíru ()
Lépe než Nick Tow bych se nevyjádřila a naprosto se s jeho komentářem stotožňuji. ()
Téhle perfektní hudbě, ať už je z jakýchkoli důvodů proložená v podstatě jakýmkoli materiálem, dávám plný počet a neslevím z něho. ()