Stepfordské paničky
The Stepford Wives
Réžia:
Bryan ForbesScenár:
William GoldmanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Michael SmallHrajú:
Katharine Ross, Paula Prentiss, Peter Masterson, Nanette Newman, Tina Louise, William Prince, Patrick O'Neal, Carole Mallory, Josef Sommer (viac)Obsahy(1)
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (123)
Proč proboha točili remake, když toto nemá vůbec žádnou chybu? Nejdřív jsem viděla novou verzi s Kidmanovou, kterou mám hrozně ráda, ale na toto jsem téměř koukala s otevřenou pusou...VYNIKAJÍCÍ. ()
Děsivější a dramatičtější než remake, také s jiným koncem, lepším. Jen to nemuselo být tak dlouhé. ()
Ira Levin je úžasný. Filmové zpracování se pouze může přiblížit (víceméně) imaginaci jeho knih. Zde, spíš horší průměr. ()
Rozhodně lepší než remake. Za prvé je Katharine Ross mnohem hezčí než Nicole Kidman, za druhé méně afektovaná a za třetí mi je svým chováním výrazně bližší. Ale i tím, že tento snímek má takovou tu tíživou mysteriózní atmosféru a není to komedie jako Ozův remake, i tím si získává body navíc. Konec v obchoďáku nemá chybu. ()
Remake s Kidman sahá tomuto filmu maximálně po kolena. Mrazivé, občas úsměvné a hlavně - výborné! ()
V paperbackovem vydani jsem kdysi zakoupil dve Levinovy novelky: Stepfordske panicky a Rosemary ma detatko. U Rosemary jsem byl posleze nadsen Polanskiho verzi, Stepfordske panicky se takovou adaptaci pochlubit nemohou, presto jde o solidni prepis. Tempo je obcas pomalejsi, nicmene ne neunosne, podivna atmosfera navic v zaveru slusne graduje a meni se v ciste horrorovou. Dve poznamky: Dovedu si predstavit, ze nektere muze doma po vzoru Martina Ruzka v Adele napadlo: "Nechutne. Je takova ruze k sehnani?":). A potom: Profesionalni fotografka by nemela fotit s obema otevrenyma ocima, i kdyz jde o jinak pekny pin-up zaber kameramana. ()
Levinova předloha a překvapivě dobří zapomenutí herci 70. let mají velký potenciál, který je ale bohužel poněkud nevyužitý díky Forbesově sterilní, skoro televizní režii. Škoda, protože některé momenty (obzvlášť konec) se pyšní brutální atmosférou téměř srovnatelnou s Polanského Děťátkem. ()
Oproti té nové verzi s Kidmanovou je tato více psycho a ty paničky jsou taky víc robotické. Ale možná bych si i jednu pořídil ;-) ()
Čekala jsem trochu víc, pokud chcete Stepfordské paničky, tak radši knihu. ()
Pokud jste muž, vítejte v nebi. Pokud jste žena, vítejte v pekle. Knižní předlohu jsem nikdy nečetl a od začátku jsem tedy netušil o co půjde. Film je po všech stránkách příjemně zpracován. Rozhodně se nejedná o horor jak by ho natočil Hitchcock je to spíš temný thriller s jemnými prvky humoru. Hlavní postavy hrají dobře a přesvědčivě. Kvalita snímku je bezesporu tvořena poutavou a originální předlohou. Mohlo by to, ale být kratší. Myslím, že 90 minut by stačilo. ()
Creepy. Nejraději komentuji filmy, když jsem ještě plná dojmů, což je právě tento případ. Asi se mi ještě nestalo, abych po celou dobu filmu (no, první čtvrthodinka byla slabší) byla napnutá jak struna. Tep 130, husí kůže byla mým všudypřítomným přítelem. Katharine Ross jsem v Absolventovi neměla ráda, ale tady byla skvělá. Jen bych jí pro příště doporučila nosit podprsenku, příliš to odpoutávalo pozornost (ne v dobrém slova smyslu). A jak jsem byla ráda, že to neskončilo happyendově. Anebo? Dobrá rada nad zlato? Nestěhujte se z města. Nevíte, co nového vás může potkat na venkově. 4,5 hvězdiček 8) ()
Shlédnuto po verzi Stepfordských paniček z roku 2004. Původní verze si opravdu narozdíl od té novější drží hororovější nádech, který diváka udrží ve větším napětí. K tomu přispívá i odhalení pointy příběhu, které příjde až v závěru. Narozdíl od novější verze, kde se podstatné indicie objeví již v raných stádiích děje. To je ale způsobeno rozdílným pojetím obou verzí filmu. Podstaný rozdíl je i v konečném vyvrcholení obou filmů. Nutno říci, že obě verze mají každá něco do sebe. Každá přichází s něčím jiným a má své vlastní plusy. Kromě výše zmíněného hororového plusu je v této verzi jedním z dalších plusů překrásná Katharine Ross, která jako představitelka hlavní postavy působí lépe než Nicole Kidman. ()
Frank Oz ,máš sa čo učiť. ()
Film na knihu sice nemá, ale po zhlédnutí otřesné verze s Kidmanovou dokonce předčil mé očekávání. ()
Joann, matka dvoch detí, očakáva od svojho života ďaleko viac než len vychovávanie detí a staranie sa o domácnosť. Má svoje sny a ciele, ktorých sa nechce vzdať. Dobre fotí a túži po tom, že jedného dňa by mohla svoje diela niekde vystavovať. Nenachádza však veľkú podporu u svojho manžela, ktorý, ako živiteľ rodiny je príliš zaneprázdnený svojim biznisom a na riešenie osobných, či manželských problémov ostáva tak v ich živote, čoraz menší priestor. Spoločný odchod z veľkomesta do Stepfordu ma tak vyriešiť napätú atmosféru v rodine. Strepford, by sa dal charakterizovať ako oáza kľudu a pokoja, mestečko z pohľadnice, kde je všetko na prvý pohľad úplne ideálne, až tak, že z toho mrazí. Idylické prostredie, harmonické manželstvá, sa však po dlhšom spolunažívaní musia zdať človeku žijúcom v mestečku viac ako divné. Ženy vyzerajú síce prekrásne, ale správajú sa strojene a muži, tí trávia čoraz viac večerov vo svojom spolku, kde ženy prístup nemajú a zaoberajú sa vecami, ako svoje milé polovičky pretvoriť k obrazu svojmu a to nie len vedením nekonečných rozhovorov, ale doslovne! Svoje drahé polovičky jednoducho zabijú a nahradia ich „dokonalými“ robotickými bytosťami, ktoré už nie sú koketné, konfliktné, večne nespokojné, ale skrátka ideálne manželky nadovšetko milujúce svojich manželov, deti a samozrejme svoje krásne a vždy čisté domovy. Podľa literárnej predlohy Ira Levina (Rosemary má detátko), natočil B. Forbes film, ktorý v sebe nesie hneď niekoľko žánrov, a to od rodinného filmu, cez drámu, sci-fi až po horor. Pestrá zmeska, ale ono to naozaj funguje. Zo všetkého najviac, je to však film o túžbe a snahe po sebanaplnení, o zachovaní vlastnej individuality, film o tom ako sa nestať len obyčajnou figúrkou zavesenou na cverničkách, ovládanou toporným človekom, či ostať utopený v mori dennej všednosti a gýču, ale žiť a milovať život, aby nás vo svojej jednoduchosti napĺňal a robil šťastnými a nedopustiť aby sa z nás táto životnosť časom vytratila. Protipól tu predstavujú muži, ako ničitelia všetkého prirodzeného, ktorý už nedokážu, či skôr nechcú viesť so svojimi manželkami neustále procesy hádok a udobrovania sa, kompromisov, či ústupkov. Prišli na možnosť, ako vyrobiť robotickú bytosti identickú s vlastnou ženou (v niektorých partiách ešte dokonalejšou), ktorá bude mať všetko to, po čom muži tajne túžia. Pokojná atmosféra z úvodu filmu sa s príchodom do mestečka postupne mení v niečo, čo v Joann vyvoláva divné tušenie (znepokojuje ju správanie žien, ktoré ešte včera boli „iné“). Manželská kríza sa postupne čoraz viac prehlbuje a Joannine pocity, že niečo nie je v poriadku sa u manžela nestretnú s veľkým porozumením. Joann, tak ostáva sama a proti veľkej presile nemá najmenšiu šancu. Finálna scéna, v ktorej Joann zistí, čo ju čaká je natoľko fascinujúca, až z nej má človek mrazenie. ()
Mrazivé a děsivé víc, než leckterý horor...o dost! ()
Neznaje předlohu, čekal jsem nějakou sociologickou sondu do života amerického maloměsta s nastavováním zrcadla. Byl jsem mile překvapen, že i když to tak vypadalo a chvílemi to i sonda byla, byl to vlastně takový milý horůrek. Tím, že jsem to nečekal, o to víc jsem byl potěšen zajímavým závěrem, i když mi tam neseděly (nebo jsem nepochopil) některé věci (únos psa, měření a následné vyrobení kopie ložnice apod.) ()
Originální zápletka, slušné zpracování, velmi dobrá Katharine Ross v hlavní roli. Celkově tedy jde o kvalitní zpracování předlohy Iry Levina s výborně zachycenou atmosférou. Jako velké plus hodnotím i fakt, že pointa zůstává zachována, což výrazně přispívá k celkovému pocitu z tohoto filmu. Btw.: jako chlap bych takovéhle ženské nikdy nechtěl! ()
O míle dál než remake, ale taky o dost horší než kniha..Shlédnutí neurazí.. ()
Počáteční skepse se pomalu vytrácela jak děj a atmosféra pomalu, ale opravdu velmi pomalu přituhoval a člověk proti tý loudavosti musí bejt trochu odolnej. Vyústění vynahrazuje veškerý čekání a několik nudných pasáží. Podle mě nejde tak úplně o horor, ale ten konec se mi hodně líbí a dá se to brát jako super vtípek, kterej je mi ve finále hrozně sympatickej právě z chlapskýho pohledu :-). Takže výsledek je skvělej a určitě se tenhle film dá jen doporučit. ()