Dexter

Jak moje babička říkává, chlap potřebuje nějakého koníčka... a jak říká můj úplně nejvíc nejlepší přítel: "Máš problém? Tak si ho vyřeš!" Nelítostný ovčácký pes Dexter řeší problém a zabíjí nejen svůj volný čas střežením lidského stáda, protože kdo líp ochrání ovce před vlky než nejbližší příbuzný vlků? Do miamského tavicího kotle je vydatně přikládáno denním topným přídělem vražd a násilností a když ani kriminálka Miami nestačí, nastupuje noční šichtu jeden velmi specializovaný forenzní znalec. Jeden z mála případů, kdy se adaptace vyrovná předloze a místy ji i předčí, protože i když jsou Lindsayho knihy temnější a sarkastičtější, jsou ve své ich-formě i omezenější v možnostech zachycení Dexova okolí a jejich ostatní protagonisté o poznání jednorozměrnější než ve své viditelné podobě. Sice se z mého hlediska shodují v tom, že do třetice všeho dobrého i zlého ne vždy platí, protože třetí knihou i sérií počínaje celý projekt občas ztrácí dech rychleji než Dexovy nepolitováníhodné oběti a počet nelogičností kolikrát převyšuje počet zrůd v Miami (a že jich tam je), ale po zhlédnutí zatím poslední řady se zatím pořád nedá říct, že by nastal definitivní downfall drahouška dorasovaného Dextera.... Následuje shrnutí dosavadních šesti sérií, spoilers included. 1. Znamenitě se těží z hlubokého dolu faktu, že každý důvěrně známe každodenní přetvářku před okolím a obavu, že černý pasažér na zadním sedadle vozidla našeho vědomí se může kdykoli zmocnit volantu a pak to teprve bude ta pravá jízda. A úsloví, že v každé rodině je něco, jaksi nepočítá s variantou, že některá rodinná pouta nepřetnete sebeostřejším nožem a faktem, že nejděsivějším zjištěním vašeho života nemusí být to, že jste sériový vrah, ale že váš rodič nebyl vševědoucí božstvo, ale - ta hrůza - jen člověk 2. Dark Passenger může být pro druhé Dark Avenger aneb Dexter se emancipuje poněkud později a poněkud jinak než většina z nás. Z učedníka je mistr, který čím dál víc zapadá do nejednoznačnosti, ale přesto si neumí představit, že by kdy našel spřízněnou duši. Jak pravil jeden moudrý muž, Bůh nás trestá za to, co si neumíme představit 3. Ďábel nosí jméno Prado. Kdo najde přítele, najde poklad, a Miguel je opravdový poklad - jen ho zakopat 4. Chudáku Dexi. Kdysi byl můj život sex, chlast a rock, tvůj čepel, krev a lov, ale teď jsou naše vyhlídky zkrouhnuty na plínky a dudlíky. Drasticky domestikovanému Dexterovi Rita zdatně přitahuje otěže a zavádí dvě pravidla: 1/ za všechno může Dexter, 2/ pokud za to náhodou nemůže, platí pravidlo č.1. Bravo, Rito. Bejt ten nesympatičtější v páru, když je ten druhý sériový vrah, není nic lehkého, ale ty to zvládáš na jedničku a dcerunka ti zdatně sekunduje. Je vidět, že Dex fakt není normální. Normální chlap by na ty dvě dávno vzal sekeru. Americkou krvavou krásu stranou, tohle byla nejlepší série nejen proto, že finic coronat opus. A vedle Trinityho vypadá i Hannibal Lecter jako hodný strejda s malinko výstřední gastronomickou zálibou 5. Skutečného kamaráda poznáte podle toho, že když se rozhodnete někoho zabít, stráví s vámi romantický večer na místě činu. Dexter je dobrý kamarád... a možná by mohl být něčím víc. Ovšem žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Ve smečce se sice loví líp, ale na to, jak to zatím vždycky dopadlo, když si Dex myslel, že našel parťáka ve zločinu, se nedá zapomenout 6. This is the way the world ends - not with a bang, but with a whimper. V Miami se schyluje k bitvě andělů světla a tmy, svévolníkům nebude dopřáno pokoje a nočním lovcům zase ne rodinná idylka. Fightclubový twist nevadí, ve výsledku je i šokující, protože je natolik předvídatelný, že je neuvěřitelné, že ho opravdu použili. Ale Colin Hanks je z hereckého hlediska jablko, které se zakutálelo někam pod fíkovník, a deus ex machina švihá spolu s Dexterovým andělem strážným přesčasy tak očividně, že to bije do očí i v téhle nábožensky orientované sérii. Rozhodně to ale není důvod k povzdechnutí typu "seriály, seriály, kolik času už nás stály," protože na mnohé naše společné večery s Dexterem a jeho sbírkou budu vždy s láskou vzpomínat. I když chvíli trvalo, než mi to přešlo do krve. (22.12.2011) (menej) (viac)

První řada: DEXTER není ten typ seriálu, který si vás získá hned od prvního okamžiku, ale čím více se do jeho světa propadáte, tím lepší to je. Hlavním kladem je prvotní myšlenka. Sériový vrah bez emocí co předstírá, že je "normální" a pracuje jako specialista na krev pro Miamskou policii. Geniální! Jak prosté a přesto je to něco, co tady ještě v seriálovém prostředí nebylo. Michael C. Hall má navíc talent a jeho DEXTER je sympaťák i když zrovna krájí na kusy třeba svého psychiatra. Problém je však s ostatními postavami. Některé jsou hodně otravné (hlavně Dextrova sestra mi občas pila krev), některé jsou fajn (Dexův táta, ujetý číňan nebo pohodový Angel), ale většina jich je nudných. S přibývajícími díly se to trochu zlepšuje, ale na Dextra a jeho Max Payneovské hlášky nemají. Ještě bych chtěl poděkovat Farsovi za to, že mi tenhle seriál doporučil. Jsem zvědavý co přenese druhá řada... Řada druhá: Jestli vydrží stupňující se tendence tak tady budeme mít nejlepší nebo spíš nejkvalitnější seriál všech dob. Několik zvratů za každý díl, čím dál lépe se rozvíjející zápletka. To je jako sen ze kterého se člověk nechce probudit. Životy jiných před vámi nabývají skutečných tvarů a vy zjišťujete, že nehodnotíte herecké výkony a nenimráte se v logice. Všechno je uvěřitelné a zapadá do sebe jako puzzle, které jste jako dítě skládali. Michael C. Hall je DEXTER a příběh, který se odehrál během druhé řady patří, nebo spíš je to nejlepší co jsem na seriálovém poli zatím viděl. Třetí sezóna byla nedávno potvrzena a já už se těším. A těším se opravdu moc... Řada třetí: Po druhou sérií vysoko nastavené laťce jsem nečekal, že by nové díly byly lepší, ale doufal jsem, že si přeci jen udrží svou kvalitu. To se tvůrcům povedlo. Díky bohu. Navíc se Dexter pouští neočekávanými zákoutími a téma "přátelství", které bylo pro tuhle řadu hlavní, získává novou, jinou perspektivu. Michael C. Hall je stejně vynikající jako vždy, ale jsem rád, že i ostatní postavy dostávají lepší příležitosti k tomu projevit se. Jindy otravná LaGuertová byla vcelku příjemná a Vincovi příhody jsou čím dál lepší. Navíc Dexův nový právnický kamarád (výborný Jimmy Smits) ukazuje kousek po kousku svou pravou tvář. Jediné co mě štve je , že musím zase rok čekat. Je to jako když dobrý kamarád odjede na nějakou dobu pryč a začne vám chybět. Čtvrtá řada získala ve finále jasný směr a já jsem vážně zvědavý jak se s tím Dexter popere. Tak za rok na viděnou...Čtvrtá řada: Rok se s rokem sešel a čerstvý ženáč Dexter má za sebou pěkně pekelné období. Rodina mu bere všechen čas a on zoufale nestíhá. Letos se v seriálu opravdu šlapalo na plyn. Každý díl je doslova nacpaný k prasknutí událostmi, překvapivými zvraty a atmosférou, která se doslova dá krájet. Třetí série jela oproti téhle na volnoběh, to mi věřte. Hodně pěkně je pečováno i o vedlejší postavy, Deb i Quinn mají skvělé příběhové linky a letošní zabiják John "Trinity" Lithgow patří k trumfům téhle sezóny. Poslední díl je emocionální smršť ze které se pomalu vzpamatovám těmito řádky a závěr je poetičnost sama. I přesto jsem se cítil tak nějak... smutný. Pátá řada: Člověk by řekl, že po těch sračkách, kterýma Dex prošel ho tvůrci nechají chvilku odpočinout (v pokoji), ale oni mu udělají takovou sviňárnu. Tentokrát se netlačí tak na pilu jako u čtverky a spíš se hraje na komornější nástroje. Deb nám pomalu dospívá, jsem zvědavý kdy nechají padnout ten Damoklův meč, který se nad sourozeneckým vstahem vznáší už od začátku série. Quinn vyrostl v parádní postavu, hodně jsem si ho v páté řadě oblíbil a docela by mě zajímalo jak se pro něj bude vyvíjet další řada. Nově příchozí Lumen, v podání mojí oblíbené Julie Stiles, je vítaným zpestřením v Dexterově životě a hnacím motorem celé série. Zajímalo by mě s čím příjdou příště. Připadá mi, že už Dexterovi můžou vzít jenom jednu věc a to se v televizi nikdy nestane. To by neprošlo. Nebo že by...? Šestá řada: Takhle zprasit potenciálně nejlepší námět na sezónu. Konec světa, Bůh, otcovství. Ingredience tu byly, ale někdo nedělal svoji práci tak jak měl. Scénáristi se v honbě za senzacemi v druhé půlce řady rozběhli nelogickými cestami. Dexter je neopatrný a až nepatřičně emocionální, postavy se chovají divně. První půlka má perfektní rozjezd. Nějákých pět dílů je ukázkových, o to větší pád na hubu jsou ty další. Deb se od té chvíle mění na ubrečenou kňochtu což jí nesedí, Quinn je super (ale má málo prostoru), nováček Mike je pak najednou do počtu. A teď k záporákům/záporákovi. Slibný plán dvojce vrahů, žáka a učedníka je zadupán klišoidním zvratem a nezvyklým prodlužováním existence Trevise. Starý Dexter by byl s tímhle párem hotový raz dva.Proč? Protože neměl emoce. Závěr pak konečně přinesl to na co všichni čekali, ale udělal to tak babrácky předvídatelně, že finále páte řady proti tomu vypadá jako geniální psaní. No doufám že si seriál sedmou řadou spraví reputaci, protože takovou nedbalost si Dex nezaslouží. To by se mu ani trochu nelíbilo. Sedmá řada: Konečně je Deb zatažena do víru Dexterova tajemného řádění a tvůrci znovu tnou do živého, hlavně v závěru téhle sezóny. Hlavní záporáci tu vlastně ani nejsou záporáci, Dexter je v porovnání s nimi nezměrně větší svině. Vždyť to uzná i hlavní zlé maestro téhle řady ukrajinský mytič Issac Sirko (výborný Ray Stevenson), jehož předčasný odchod jsem nesl s nezvyklým smutkem. Druhý záporák je tu slečna Hannah, jejíž osud jsem (pitomá, paličatá Deb!) sice nepředvídal, ale je dost zdařilý a doufám, že jsme ji neviděli naposled. Celá tahle série si drží hodně vysokou kvalitu a na to už je to sedm let co Dex krájí lidi je až nečekaně vynalézavá a svěží. V závěru se vrací hodně do mé "all time favourite" druhé řady, ale i celý ukrajinský úvod byl vydařený a nebál bych se říct knižní. Má to příběh, děj, napětí a určitou dávku reality, která se v šesté řadě ztratila. Napravená reputace, výborný a slibný závěr. Nemůžu se dočkat osmé řady. Tak o tomhle to bylo? Najít své lidství je nahouby? Docela depresivní. Osmá řada: Měla zajímavý nápad v návratu Dexterovy stvořitelky a do toho podle vzoru řady předchozí míchala různé ingredience z řad předcházejících. Situace okolo Deb vedla k docela zajímavých událostem a vrah co vydlabává mozek je poměrně originální. Všechno bylo fajn. Jen znovu poslední řada ukazovala Dextera chybujícího, ale teď alespoň schopného si to uvědomit, až se ve finále zachoval jako psychopat/člověk dohromady. Unikát. Dexter. Docela mě to i dojalo. (02.08.2007) (menej) (viac)

Takes life. Seriously. Sympatický i úspěšný forenzní detektiv miamské policie, který je oblíbený a má šťastný vztah... Jenže pouze zdánlivě. Dexter své city jen předstírá, ve skutečnosti žádných není schopen. A mimochodem je také sériový vrah, který sice vraždí pouze jiné vrahy, ale jak známo s jídlem roste chuť. Ne, tady opravdu nejde o další variaci na CSIčka. A osobně bych to primárně ani neoznačil za krimi thriller seriál. Výkon Michaela C. Halla (David Fischer z Odpočívej v pokoji, ten chlapík má na silné role a práci s mrtvolami zkrátka přirozený talent) v hlavní roli se vám dostane pod kůži a i když i tentokrát má co dočinění se smrtí, tak ve zcela jiném duchu. A opět se s tím vypořádal bravurně, bez něj by Dexter nefungoval ani vteřinu, a celý koncept by se rozpadl jako domeček z karet. Znepokojivý a pokládanými otázkami kontroverzní seriál. Vyvedlo se naprosto vše od výběru herců přes zachycení specifické atmosféry Miami až po technikou stránku, v níž je soundtrack pomyslnou třešničkou na dortu. Již úvodní "švankmajerovské" titulky či dokonale "temný" klavír při těch závěrečných jsou střípky geniálnosti. Ač se Dexterův psychologický profil od knihy dost liší (respektive naprosto; v předloze je regulérní magor na hranici šílenství a schizofrenie), tak to v rámci seriálu vůbec není na škodu. Ten to vynahrazuje propracovanými příběhy ostatních členů sboru. Jakoby se tvůrci spíše našli v argentinské minisérii Epitafios. To pro změnu v knize chybí, ta je vskutku jen o jedné choré mysli. A druhá série? Někomu ulítnou vrány, někomu holt uplavou mrtvoly. Výrazně jiné než první řada. A věřte nebo ne, ač se to zpočátku možná nezdá, tak je ještě o chlup lepší. A i ve třetí sezóně se podařilo laťku značné kvality přeskočit, byť pravda je, že tentokrát musela být o něco snížena. I přesto je Dex stále jedinečný a hlavně neuvěřitelně pravdivý. Aspoň co se života týče. Opět, stále, zas a znovu. Body ztrácí především v linii s hlavním záporákem která je... No, ohraná a tuctová. Série čtvrtá je pak nejen díky fenomenálnímu Lithgowovi tou (zatím) úplně nejlepší sérií. Samozřejmě, pokud bych Dextera bral primárně jako kriminální seriál, tak bych asi tak nadšen nebyl, ale já ho beru především jako seriál "o životě". Dexterovi vztahové, rodinné, společenské problémy řeší dříve či později každý a právě v tom je seriál nejsilnější. Pokud k tomu navíc přičtu, že je to zaobaleno do napínavého a strhujícího kabátu, tak jen dobře. Ovšem jsem přesvědčen, že by to stejně dobře fungovalo i bez tohoto kabátu. Pátá série je jak jinak než opět zcela vynikající, ale na můj vkus se příliš odklonila od Dexterova řešení "lidskosti" ke klasické žánrovce (byť s přesahem o jakém si i nadstandardní thrillery mohou nechat zdát). Ta thrillerovitost nenachází tak úplně oporu v logice jednání několika postav i policie; na druhou stranu to zásadně přispívá budování atmosféry i napětí. Dex je tentokrát odsunut tak trochu na vedlejší kolej a největším vývojem si projde dívčí duo Debra/Lumen. Není to zápor, má to i opodstatnění, ale to by museli scenáristé čtvrthodinku před koncem dupnout na pedál a ne zbaběle zařadit zpátečku, čímž vrátili celý seriál vlastně tam, kde již jednou byl po čtvrté sérii. Právě tímto udělali z této řady sice vysoce kvalitní (a velice chutnou), ale přeci jen poněkud zbytečně nastavovanou kaši. Šestou sérii jsem si pokřtil na „nejrozháranější“. Opět nikoli špatná či jen průměrná, ale přeplácaná a zároveň skoro v ničem dotažená; přesto nakonec sympaticky "soap operově" odvážná (tedy pokud se tu situaci v další sezóně podaří scénáristům správně uchopit/rozehrát). Ovšem v prvních dvou třetinách série je to takový boj zajímavých nápadů versus vyznívání do ztracena. Zatímco odchod Rity byl logický (a ostatně i nutný krok), který seriálu jen a pouze pomohl, tak (dočasný?) odchod Lumen je mnohem více na škodu a tak se Dexterova linie (opět) točí v již dobře známém kruhu, který nenaruší ani Dexovo koketování s náboženstvím. To je sice skvostné, ale tato slibná linie skončí dříve než se stihne rozvinout v něco nosného. Uzavírání dějových linek z minulých sérií působí spíše jako z nouze ctnost (epizoda Nebraska) a hlavní "vražedná" linie není sice bez zajímavosti, ale všímavějším divákům její (dobrá, ne že ne) pointa dojde dlouho před vyjevením. A především je celá ta linie s nábožensky motivovanými vraždami na dlouho nedůstojně odsunuta na druhou kolej a působí, že vlastně nikoho z policejního sboru ani nezajímá. Navíc deus ex machina se tentokrát dostává k hlavnímu slovu až příliš často, stejně jako to, že Dex dělá chybu za chybou a nemá to vůbec žádné následky (jaký to rozdíl oproti prvním sériím či jiným nekompromisním seriálům, kde má každá akce odpovídající reakci). Jediné co se daří bez výhrad je vše okolo Debry. Jak se z poněkud přebytečné postavy (kterou v druhé a třetí sérii byla) podařilo udělat hlavní tahounku celého seriálu (sorry Dexi), to zaslouží uznání. A vzhledem k tomu jakým směrem tu postavu vyslali, tak beru dokonce zpět i svou námitku k závěru minulé série. Mělo smysl si na "to" počkat o sezónu déle. Sedmá série začne nejlepší epizodou seriálu a... A nic z toho. Ve vedlejších liniích se toho děje sice více než kdy jindy (včetně fantastického Stevensona), ale nic z toho nemá adekvátní prostor. Důvod? Linie Dex/Debra, která si pro sebe krade většinu času. Problém? Ne, pokud by nebyla odbyta během čtyřech úvodních dílů. Seriál na "tom" stojí od počátku, půda pro "to" se připravovala šest let. A co z toho? "Celé" čtyři epizody! A s ohledem na to, jak s podobnou situací naložili jiné seriály (T Shield či Breaking Bad), tak je to ještě o to více tristní. Navíc to je tak odbité pouze proto, aby tvůrci mohli Dextera poslat vstříc další touze po vztahu, který navíc tentokrát hlavní postavu nikam neposouvá a nemá tudíž vůbec poprvé žádné opodstatnění. Změna chování Dextera do polohy "namyšlený kokůtek nedbající na následky" rovněž ničemu nepřidává. Se skutečností, že Dexter jako seriál není (a asi již nikdy nebude) tou přesahovou záležitostí co původně, která používala krimi háv pouze jako lapač na diváky, jsem se již nechtíc smířil. Nevidím ovšem důvod, proč se nyní smiřovat i s tím, že již není ani kriminálním seriálem, ale má až nebezpečně blízko špatně napsané telenovele; a není to tím, že ústředním tématem série je tentokrát láska. Spojit pod přísným dohledem nekompromisního dramaturga to nejlepší z posledních dvou řad, tak by vznikla jedna důstojná, která by sérii jako celku ostudu nedělala. Takhle vznikla jedna zdařilá a jedna, na kterou lépe rychle zapomenout. Finální série osmá mohla celý seriál vzít hrobníkovi z lopaty a zachránit ho i navzdory (ne)kvalitě posledních sezón; stačilo málo, dát tomu nekompromisní nezapomenutelný závěr. jenže ani to se hrubě nepovede a tak se o osmé sérii dá tak akorát říci, že je to nemlich to samé co předchozí dvě. A to je špatně; moc špatně. S1: 4/5 S2: 5/5 S3: 4/5 S4: 5/5 S5: 5/5 S6: 4/5 S7: 3/5 (12.10.2006) (menej) (viac)