Kliatba zlatého kvetu

Je to mierne nadpriemerný historický film od Zhanga Yimou. Má celkom dobrý príbeh o kráľovnej, ktorá vo svojom kráľovstve trpí, za čo môže hlavne jej muž, mocný vládca, ktorý jej tajne podáva jed a medzi nimi sú ich traja synovia, ktorí sa ale nevedia jednoznačne rozhodnúť, na ktorú stranu sa pridať. Spracovanie nie je najhoršie, ale aj tak je skôr sklamaním. Prvá polovica sa zameriava hlavne na rôzne palácové intrigy a tak tempo je pomerne pomalé a nájde sa tu viacero slabších miest, v druhej sa to už o niečo vylepší, dej získa spád a celkovo to začne byť zaujímavejšie, ale aj tak to stále nedosahuje ideálu. A pomerne silným záporom je, že sa prakticky celý film odohráva v paláci a hlavne v jeho interiérových častiach, do exteriérov sa dostane len minimálne, čo sa do historického filmu tohto typu moc nehodí. Akcie tu nie je až tak moc, ale tá je celkom dobrá. Za celú prvú polovicu sa nájdu prakticky len dva krátke súboje, ktoré sú aj tak skôr bezvýznamné, ale potom sa už okrem iného objavia aj dve veľkolepé bojové scény s množstvom zabitých, pričom akcia je dosť dobre natočená a príjemne pozerateľná, len škoda tej digitálnej krvi a snáď žiadneho skutočne zapamätateľného momentu. Štandard si splní, ale nič viac. Herecké obsadenie je na tom dosť dobre, celý film stojí hlavne na dvoch postavách, skvelej Gong Li a vo svojej úlohe nesklame ani Chow Yun-Fat, ale aj zvyšok je na tom dobre, jedine obsadenie synov mi až tak moc nesadlo. Réžia je dosť dobrá, Zhang Yimou nikdy výraznejšie nesklame, ale aj tak si po jeho vynikajúcich predchádzajúcich historických eposoch Klan lietajúcich dýk, no najmä Hrdina nemyslím, že takáto interiérová dráma je to, čomu by sa mal v tomto žánri venovať. A technická stránka je až na tie niektoré digitálne efekty perfektná, skvelá kamera, pekné interiéry, kostými a podobne. Kliatba zlatého kvetu je na pomery tohto režiséra a v tomto žánri rozhodne veľkým sklamaním, ale inak je to celkom dobrý historický film, ktorý sa pri správnej nálade dobre pozerá. Objektívna kvalita filmu- 67%, film sa páči mne na 62%. (04.01.2008)

Tak na tomto filmu je například vidět, že F. A. Brabec se má ve věci kýče ještě hodně co učit. A Chow Yun-Fat vypadá báječně, když se naštve. Bylo to jiné a dlouho jsem si na to zvykala, ale nakonec jsem se do toho dokázala pohroužit natolik, že jestli tam nebyly žádné emoce, tak já jsem tam dodala svoje. Nejvíce mě asi zasáhla ta linie s matkou a nevlastním synem. Závěr působil trochu roztahaně, možná tam ta "finální bitva" ani nemusela být, rodinné drama kvůli ní tak přišlo o tísnivou sevřenost. (Ale zase kdyby tam nebyla, tak by kromě epizodky s asasíny a doktorovou byl film vyloženě jen statickou konverzačkou.) A ještě něco, jestli je některý Yimouův film komunistická agitka a obraz "pravé tváře Číny", tak tenhle, nikoliv Hrdina (i když ten taky). (30.08.2008)

V přenádherném paláci, snad záměrně stylizovaném do nepozemsky barevné krásy, se odehrává to nejtragičtější rodinné (císařské) drama, jaké si snad dovedete představit. Příběh mě neuvěřitelně pohltil, herci přesvědčili a každý záběr mě svou barevností v pozitivním slova smyslu tahal za oči. Potěšilo mě i minimum "létání". Závěrečná bitva sice svou pompézností přebila i slavnou bitvu o Helmův žleb z Pána prstenů, ale vnímavému divákovi neujde, že to není jejím cílem. Kletba zlatého květu je zatím mým nejoblíbenějším filmem Zhanga Yimoua. (30.07.2007)

Posledný Zhangov počin je vskutku tvrdý oriešok. Nie je to totiž to, za čo film vydával trailer. Pokiaľ úpútavka sľubovala divákom dynamický wuxia film, samotná projekcia ich očakávanie nevyhnutne sklame. Paradoxne si na svoje prídu ľudia, ktorí dokážu viac oceniť výborne vystavanú drámu. Výtvarne je film ako to u Zhanga Yimou býva už pravidlom dokonalý; kostýmy i interiéry sú doslova „cisárske“ . Ona prezdobenosť a tomuto filmu toľkokrát vyčítaná maniera je podľa môjho názoru skôr požiadavkou prostredia v ktorom sa film odohráva. Pokiaľ v Hrdinovi sa farebná štylizácia dosahovala jednofarebným zladením kostýmov všetkých postáv a v Klane zladením postáv s prostredím, v Kliatbe si môže režisér dovoliť omnoho väčšiu opulentnosť práve preto, že sa príbeh odohráva v cisárskom paláci. Ak recenzenti čakali, že sídlo ríše stredu bude vyzerať ako víkendový zrub donského kozáka, nie je to problém Zhangov , ale ich. Príbeh je veľmi pútavo vystavaný a i keď vám niektoré vodítka dá film už na začiatku, o čo vskutku ide sa dozviete až tesne pred záverečným masakrom. Práve v záverečnej, akokoľvek efektnej masovke by som videl jediný zápor filmu. Výborne zladené masy lukostrelcov v Hrdinovi tu nahrádza neprehľadne natočená bitevná vrava. Od režiséra Hrdinu by som čakal trochu koordinovanejšie a štylizovanejšie „masovky“ než je záverečný masaker na námestí pred palácom. Ale poďme chváliť – okrem scenára postupne nabaľujúceho ďalšie a ďalšie časti tragického puzzle je potrebné pochváliť hercov. Gong Li i Chow Yun Fat sú ázijské extratriedy a obaja svoje postavy predvádzajú s ľahkosťou a pritom veľmi plasticky. Anti-chémia medzi nimi funguje skvele a bez nich by film nebol ani spolovice tým čím je. A to je najväčšie čaro tohto filmu – to čím je. Pretože nie je ani Hrdinom, ani Klanom (a samozrejme ani Cestou domov ;-) ) . Je antickou tragédiou natočenou v čínskom štýle, kde kolotoč intríg rozprúdený jedinou postavou, ktorá si myslí, že nemá čo stratiť, ju oberie o všetko čo má a na jej patovej situácii zo začiatku sa vôbec nič nezmení. 10/10 P.S. Nie všetko čo má cez hlavu čiernu fusaklu je ninja . (13.10.2007)

Mladá číňanka vybíhá z paláce za ohromného řevu, který vyluzuje z úst. Její matka nebo "matka" je jí v patách a podobně jako její dcera řve, co jí hrdlo zmůže. Obě vyběhnou na gigantické prostranství poseté květinami a pak to příjde... Kamera se konečně odprostí od táhlých záběrů a neřízenou rychlostí běží za svěřenkyněmi. Konečně se cítím být ve společnosti královské rodiny. Kameraman mete, kamera se klepe. Neb trvá tento záběr zhruba 5 sekund, já byl přesto úplně hotovej. Je to jako když usínáte a najednou někdo práskne dveřma.... Škoda, že se film neodehrál v tom duchu -práskání dveří- dál. A i když jsem doufal, že mě finále posadí na zadek, jediné co mě v tu chvíli napadlo bylo: "Ty vole, mám si připadat jako brouk narvanej v jahelníčku?". Obrovská přeškoda. Zhangův talent se utopil v mašlích a donebevolajících dialozích. (26.10.2008)