Císař a vrah

V roce 1987 zfilmoval Bernardo Bertolucci život posledního čínského císaře. O dvanáct let později ho následoval Chen Kaige svým příběhem prvního císaře čerstvě sjednocené Číny. Přednímu čínskému reřisérovi se tu vyvedla detailní historická freska a zároveň poutavý, obrazově bohatý "akční epos". Na filmu nezaujme jen opulentní inscenace, nýbrž i uchvacující herecké výkony: Li Xuejian září v roli vizemi posedlého Ying Zhenga, stejně tak přesvědčivě ztvárnila svoji roli konkubíny Zhao Gong Li. (03.04.2005)

Skvela drama opisujuca strastiplnu cestu zjednotenia vsetkych cinskych kralovstiev v jedno, cestu ktora sa stala tragediou pre toho, kto sa rozhodol cinu zjednotit, cestu ktora mala vsneseny ucel, avsak bola lemovana krvou a utrpenim. Je to drama, ktorej sila je vo skvelom prevedeni tohto pribehu, a v hereckych vykonoch, ktore filmu dodavaju skutocne emocie a vierohodnost toho co sa odohrava, dodavaju pribehu takmer "Shakepeareovsky" rozmer. Nie je to kusok pre vsetkych , ale ti co si potrpia na historickych kostymovych dramach budu nadseny. (8.5/10) (13.07.2007)

2) Po 2. zhliadnutí som si potvrdil plný počet (ľahko nadhodnotený - 4 1/2). Kaige Chen sa pozrel na príbeh prvého čínskeho cisára z inej stránky ako Yimou Zhang vo fantasy Hero. Tento film je čistokrvná historická dráma bez akéhokoľvek wire-fu. Čo sa týka akčných scén - na 163 min. ich tu nie je veľa, ale napriektomu, že v žiadnej z nich sa nekonajú nejaké prevratné bojové exhibície, sú nesmierne pôsobivé. Dominujú najmä opulentnosťou a najviac mi pripomínali majstrovskosť Akiru Kurosawu. Absolútne top scény sú najmä apokalyptické obrazy dobývania kráľovstva Zhao (kostol, deti). Príbeh má miestami slabšie miesta, ale famózne sú herecké výkony - spomeniem najmä trojlístok - Xuejian Liho, ktorý bravúrne zvláda všetky polohy neskoršieho prvého cisára Ying Zhenga (od majestátnosti až po scény neistoty), krásnu Gong Li, ktorá so svojským šarmom zvláda princeznú Zhao a Fengyi Zhanga, ktorý pôsobivo stvárnil ´´atentátnika´´ Jing Keho (od polohy vandráka až po samurajskú vznešenosť - vynikajúca je jeho osudová scéna s dievčinou či záverečná s atentátom). Chen Kaige nakrútil fascinujúci historický film, ktorý svojím štýlom nemusí vyhovovať každému, rovnako ako interpretáciou prvého čínskeho cisára ako posadnutého zjednocovateľa za každú cenu, ale v každom prípade si zaslúži pozornosť a odo mňa je to absolútny typ na ako pozerám pre väčšinu stále neznámy film. (08.04.2005)

Čína tlačí nejen v tomto filmu horem dolem myšlenky, že 1. blahem lidu lze ospravedlnit libovolnou genocidu, 2. mír lze nejlépe docílit totální válkou. A přijde jim to správně, Čína přece musí být za každou cenu sjednocena včetně přilehlého okolí, aby zametla s barbary. Já vím, že tuhle propagandu nerazí režisér... to už spíš schvalovací komise... ale zejména jim to takhle dobře vysvětlili už ve škole... a v televizi... a tak. Z tohoto pohledu znechucení... Jinak celkem prkenná filmařina jako taková, ale naopak realistická výprava a dobře rozehraní herci... (08.08.2008)

Velké zklamání, o které se nepostaral ani tak bláznivý král, ale spíš závěr snímku. Ano, je to realističtější než Hrdina nebo Kletba zlatého květu, ale dělá realističnost nutně lepší film? Bohužel ne, a bolí mě to o to víc, že Císař a vrah měl skutečně našlápnuto - zmiňované scény masakru v království Zhao jsou hodně působivé (popravdě mi to trochu připomnělo Jdi a dívej se). Musím se přiznat k tomu, že i když Císař a vrah ani náhodou nebyl můj první či desátý asijský film (kolikátý čínský, to nemám ponětí, ale viděl jsem nepoměrně víc hongkongských), poprvé se mi stalo, že bych nedokázal rozeznat, kdo je kdo... ale tím, že měnili kostýmy i účesy u jednotlivých postav v každé scéně, byl to docela problém... (18.09.2010)