Bjósoku 5 centimeter
5 Centimeters per Second
Réžia:
Makoto ŠinkaiScenár:
Makoto ŠinkaiKamera:
Makoto ŠinkaiHudba:
TenmonHrajú:
Kendži Mizuhaši, Satomi Hanamura, Ajaka Onoue, Risa Mizuno, Akira Nakagawa, Hiroši Šimozaki, Masami Iwasaki, Miki Suga, Rjó Naitó, Jošiko Iseki, Juka Terasaki (viac)Obsahy(1)
Tři volně propojené příběhy vyprávějí o vztahu chlapce Takakiho a dívky Akari. Na škole si byli blízcí, a i když se museli odstěhovat daleko jeden od druhého, i nadále udržovali vzájemný vztah, psali si dopisy a drželi se myšlenky, že se jednoho dne opět setkají. Tak nejdříve sledujeme Takakiho, cestujícího na schůzku s Akari, poté vidíme Takakiho očima zamilované spolužačky Kanae, nakonec se opět k vyprávění dostává Takaki, tentokrát už jako mladý muž. Celým filmem, který si kompletně naanimoval Makoto Shinkai sám na počítači, proplouvají pomalým tempem ozvěny lásky, které nebylo souzeno se naplnit. (Natascha)
(viac)Recenzie (210)
Je až neuvěřitelné, co všechno dokázal Makoto Šinkai "vecpat" do hodinového snímku. Tolik něhy, lásky, silných pocitů, lidské existence, a nenaplněných snů. A přitom převládá vnitřní monolog, kdy se divák maximálně vcítí a vnoří do mysli hlavní postavy a vycítí tu sílu, kterou může láska nabízet. Láska totiž není jenom jednoznačný, konkrétní pojem, je to široké spektrum vnitřních pocitů, které mají magickou sílu. Všechno toto dokázal Šinkai aplikovat na plátno a naservírovat tak divákům nevšední podívanou. Na všechny tyto entity nazírá někde z vrchu tok, proud času, který je zde zachycen, a který tu hraje také velkou roli. 1000% ()
Hezky romantické, ošklivě neuzavřené, na závěr zbytečně uspěchané. ()
Geniálne, emotívne, atmosferické dobrodružstvo, pri ktorom cítite všade prítomnú zimu až vo vlastných izbách. Neopísateľné, jediný, fakt jediný mínus "5 Centimeters per Second" je jeho "krátka" dĺžka, ale to je už vec vkusu. ()
Krásné obrázečky s orgazmickou hudbou se mi doopravdy líbily, roztahaný příběh (hlavně v první části) již nikoliv. ()
Je ctvrt na tri rano a ja premyslim, kdy naposled jsem videl neco tak pohadkoveho a i presto s takovou zivotni surovosti. Vizual je z jineho sveta a ja jenom dodavam ze takhle to skoncit nemelo a ja to takhle nechci! Asi tam ale takovy konec byt ma... ()
"Mohla by to byť cesta ďaleká a dlhá, až za všetky naše predstavy. Existovať s takou vážnosťou v čírej temnote, bez šance sa stretnúť s čo i len jediným atómom kyslíku. Absolútne a z celého srdca veriť, že niekde v priepasti sa približujeme tajomstvám vesmíru." Bola to poézia, krásne grafické spracovanie, ale niečo mi tam chýbalo, to niečo, čo by ma rozplakalo. ()
ee, tohle nešlo. Anime asi nebude můj šálek kávy, nebo to byl prostě snímek, na který ještě nejsem dostatěčně vyzrálý. Vizuálně nádherné though ()
Nejbarevnější anime, co jsem kdy viděl. Makoto SHINKAI mi vytřel zrak. V příběhu lásky nesmí chybět vlak. Člověka málem chytí šlak, když neví, zda to dopadne tak nebo tak. ■ To, co mám na japonském anime tak rád, že dokáže skloubit krásnou animaci, příběh, uvěřitelnost, Seiyû, perfektní režii, hudební doprovod, tak toho všeho jsem se tady nabažil dosyta. ■ Jestliže hovoříme o MIYAZAKIHO a TAKAHATOVĚ nezaměnitelném stylu, o KONOVĚ jedinečnosti či o OSHÎOVĚ pozoruhodnosti, tak musíme zmínit i SHINKAIŮV smysl pro detail a jeho jedinečnost, díky které ho můžu směle zařadit mezi výše zmíněné velikány japonského anime. ■ Byôsoku 5 senchimêtoru byl můj vůbec první film od MS, který jsem měl tu možnost vidět a ještě i dnes, po tolika letech, ve mně zůstává ten hřejivý pocit, jaký jsem měl těsně po zhlédnutí tohoto nádherného filmu. Romantika jako prase, ale zároveň realita na entou. Jde toto dohromady? Jde. Je až s podivem sledovat animované postavičky, které vám dokáží vklouznout pod prsty a vyvolat u vás emoce. U takovýchto filmů zapomenete, že se díváte na neživé obrázky a prostě a jednoduše se jim poddáte. Přijmete příběh a prožíváte jej s hlavními hrdiny, stejně jako Bastian a Atreyu, tak i vy putujete svým Nekonečným příběhem a všechny psychicko-emocionální bolesti, které postihnou hlavní hrdiny, tak prožíváte i vy... ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Omohide poro poro (1991) ● Like Crazy (2011) ● Haru no yuki (2005) ● Tôkyô shôjo (2008) ● The NeverEnding Story (1984) ● Renai shashin (2003) ● Tada, kimi wo aishiteru (2006) ● Hotaru no haka (1988) ● About Love: Guan yu ai (2005) ● Going the Distance (2010) ● Ôkami kodomo no Ame to Yuki (2012) ● Příliš mladí na lásku (1980) ● Hatsuyuki No Koi: Cheot nun (2007) ● NaNa (2005) ● Kôkaku Kidôtai (1995) ● Kaze no tani no Naushika (1984) ● Sázka pro dva (1978) ● Jin Rô (1999) ● 5 to 7 (2014) ● Densha otoko (2005) ● Hidamari no kanojo (2013) ● Tôkyô monogatari (1953) ● Sennen joyû (2001) ● Monsutâ (2004) ● Tenkû no shiro Rapyuta (1986) ● Tenshi no tamago (1985) ● Ima, ai ni yukimasu (2004) ■ (Č) 1 ■ (P) [SD] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) Zíza ● zelvopyr ● yenn ● molotov ● kitano ● Ceres ● Viktooorka ■ (C) [95/100] ()
Vlak vie niekedy prekaziť mnoho vecí, čo? Na plných 5* to na mňa dopad nemalo ani zďaleka, ale na druhú stranu, keď som už dal trebárs romantike Clannad 5*, ktoré je podľa nejakej debilne vizuálnej novely, tak tomuto - myšlienkovo mne ďaleko bližšiemu dielu - a aj atmosférickejšiemu, nedám? Mám proste pre romantiku slabosť. Navyše, istá osoba, čo to so mnou pozerala, sa rozplakala pri záverečnej piesni, takže 5 centimetrov za sekundu má svoje kvality. ()
Na jednu stranu dokonalá audiovizuální stránka, na druhou docela nudný příběh a strašně nelogicky chovající se postavy. Víc než 3* prostě dát nemůžu. ()
Silný příběh tří lidí, poetické obrazy a symboly, zároveň city a pocity prosté a důvěrně známé, ale pojaté bez patosu, neotřele. Hlavně druhá epizoda je nádherná, pointa naprosto nečekaná, krása. ()
Naprosto fantasticky zpracovaný animovaný film. Ne, vážně 5 centimetrů za sekundu je asi tím nejlépe zpracovaným animovaným filmem, jaký jsem kdy viděl, ale to není vše. Příběh je rozdělen do tří sfér, kdy je každá z nich s určitým časovým posunem. Vypráví o lásce (jak jinak), které se bohužel postavil do cesty čas, možná také vzdálenost, nebo chcete-li jiný element. Vše do sebe citlivě zapadá, film není zbytečně zdlouhavý a závěrečná hudba je v daný moment neskutečně silná. Moc hezké... ()
Nebudu lhát, z takhle velké dávky melancholie, která mi byla do těla vpravena nádherným vizuálním způsobem, jsem měl menší depku a musel jsem se potom hodně dlouho dívat na politické debaty, abych o tom nepřemýšlel. Tenhle komentář píšu dva dny po shlédnutí filmu a stále jsem z něj trochu vykolejený. ()
Tentokrát ani nevím proč dávám 5*, animace byla barevná a sladká asi jako celý příběh. Těžko hledat racionální důvody mého hodnocení. Asi to bude tím, že tento film mírně přerostl sféru reality a dostal se k něčemu, co je skryto v nitru některých lidí. Asi jako procházka nočním městem, kde ulice obkolopují staré stromy pokryté sněhem, jež odráží měsíční svit, za padání velkých vloček rozpouštějících se na rozpáleném obličeji. :-) ()
Melancholicky, emocionálne a nadštandartne citlivé "veldielo" z pod Makotovho pera ukazuje na fakt, že ázijská kinematografia bude (neohliadajúc sa za svetovým hodnotením) vždy o kúsok na pred. Za 63 minút zbúchať v anime niečo tak silného formátu je umenie a úprimne toho roku mu Pixarský Ratatouille nesiaha ani po členky.:) 5 Centimeters pre Seconds ma úprimne dorazil... A to nie len po vizuálnej stránke. Tvorca tu použil asi všetko čo človeka trhá za srdce. Efektívny príbeh v kombinácii s farebnými japonskými obrázkami a s precízne odvedenou prácičkou nedáva inak než 5*. PS: Prehrajte si na ytb trailer a za 15s každý pochopí v čom spočíva jeho čaro... ;) A ten hodinový obsah ostane neopísateľnou bombou.! 10/10 ()
Perfektní. Dokonalé. Neskutečné. Já vím, je to až moc superlativů v příliš jednoduchých větách, ale je to tak. Tím tedy myslím animaci. TA je DOKONALÁ. Dějově nic nového pod sluncem. V podstatě je to jen další (podobná) variace na Shinkaiův minulý film Kumo no mukō, yakusoku no basho. Je to ale ještě o ligu lepší. Hodně taky tomu pomohla hudba, obzvlášť ústřední klavírní variace. http://www.youtube.com/watch?v=PxKn5AwOTis Jednoduchá a přitom silná. Pokud jste navíc, introverti a melancholici, bude se vám to líbit o jeden řád víc, než ostatním lidem. Nerad bych prozrazoval děj, jenom bych řekl, že je to hodinový film, skládající ze ze tří povídek. První vás odzbrojí (Asi tomu nebudete věřit, ale pár dní před tím, než jsem 5cm/s viděl jsem jel z Líšně do Veveří šalinou na cviko a totálně jsem nestíhal. Cítil jsem naprosto to samé co Takaki. Navíc jednotlivé scény, jako je ta z knihovny s vypravěčem jsou skutečně jako ze života.) a druhá vás totálně rozloží (Externí scénérie s loukou, větrnou elektrárnou, sezením na pláži... Mám chuť si zajet na Tanegašimu). Jen u té třetí jsem se už moc nechytal (Každý melancholik chce v hlouby duše happyend). Ten film je hlavně o POCITECH. A jako takový je dokonalý. - 100% ()
Mám pocit, že tvorcovia tohto filmu si dali omnoho viac záležať na jeho forme, ako na obsahu. Z hľadiska formy je krásny, je tam dôraz na detaily, čo mne výnimočne lahodí. Z hľadiska obsahu je však slabší. Kľudne mohol mať o takú polhodinku viac, aby lepšie vykreslil postavy. Ich pozadie, povaha, pohnútky boli nedostatočne vysvetlené a pre mňa osobne bol hlavný hrdina nestotožniteľný. Dievčenské postavy boli vykreslené ešte menej, a hoci ich nežnosť a skrátka tie rozkošné vlastnosti boli znázornené snáď až dokonalo, chýbal komplexný pohľad. Pôvodne som tomuto dielu dal štyri hviezdy, ale napokon mením na tri – silné tri, hoci viac by mi vyhovovalo dať 7/10. Skrátka štyri mi pripadá priveľa, tri zase trochu málo. Ostáva, že na tomto filme vyzdvihujem to, že dokáže privodiť tie pocity, ktoré chce privodiť, no na druhú stranu ich podľa mňa privádza trochu povrchným štýlom. V súčasnej filmovej tvorbe a záplave mimoriadne falošných emócií však ide o slušne nadpriemerné dielo. ()
Asi mám teraz nejaké animované japonské odbobie, pretože všetko, čo zapadá do tejto kategórie ma neskutočne oslovuje... Nádherné a podmanivé svojou jednoduchosťou a priamosťou výpovede komplikovaných pocitov hlavných hrdinov. Sonda do najintímnejších spovedí, ľúbostných listov, myšlienok platonicky zamilovaných tínegerov. Každou minutou pre mňa úžasné. Vizuálne i obsahovo. Plynúce pomaly ako padajúce listky kvetov sakury. Ale pri dopade na zem sposobujúce emocianálne zemetrasenie. Cítiť a vidieť každý záchvev, tlkot, myšlienku. A vracia sa to stále dookola. Pre mňa je toto filmová romantika, pri ktorej sa Titanic musel bezvýhradne potopiť... ()
Romantické, zadumané, smutné... Pomalé tempo vyprávění může u někoho vyvolávat až pocit nudy. Já se sice nenudil, ale zjišťuji, že smutné filmy se smutným koncem mi prostě dobrou náladu nenavodí... ()
Pro mě nejlepší anime. Neuvěřitelně krásné v příběhu i vizuálu. ()