Rocky Balboa

Byl jsem hodně překvapen, když jsem se dozvěděl, že se bude točit novej díl Rockyho. Moc jsem si od toho nesliboval, ovšem o to víc jsem byl pěkvapenej po jeho shlédnutí. Sylvester Stallone mě opět přesvědčil, že prostě umí. Příběh sám o sobě je velice jednoduchý, průměrný a těží hlavně ze Stallonova hereckého výkonu. Co mě naprosto dostalo na tomhle filmu je perfektně natočený závěrečný souboj. Moc se mi líbila práce kamerou, která vždy po skončení kola zabrala obličej boxera a během souboje docházelo také k tvz. k černobílému přechodu obrazu. Souboj mě naprosto připoutal do křesla a nemoh sem dělat nic než si jen užívat tyhle zápasový orgie. A co říci závěrem? Během filmu sem nepotřeboval vědět, kdy film skončí a nekoukal sem každých pět minut nervózně na hodinky jako u většiny filmů. Doslova každou minutu sem si moc užíval. Rocky se tedy podle mě moc povedl a už se nemůžu dočkat Ramba. (14.01.2007)

Sylvester Stallone vede svého životního hrdinu do posledního velkého sportovního, ale i osobního boje a uzavírá tak způsobem více než důstojným pouť započatou před třiceti lety. Podzim života a bilanční promluvy, silný moment se švagrem Pauliem v místech znamenajících pro každého z nich něco úplně jiného, pak smiřovačka s odcizeným synem, pak trénink, pak box, a pak konec. Takhle ve vší stručnosti to zní dost špatně a místy to také celkem slabé je, protože snaha uzavřít všechny jednotlivé linie Rockyho života tak, aby nebyl happy-endu chtivý divák ochuzen ani o to nejmenší, je místy příliš očividná až naivní. Jenže takhle jednoduché to není. Nemůžete si pomoct a tomu starému bijci fandíte. Aby taky ne, ono totiž nejde nechtít, aby to probohaživýho neskončilo takovým provarem jako byl pátý díl;) Rocky zkrátka vždycky měl sympatie publika, které chce vítěznou hymnou zakončené příběhy outsidera s velkým srdcem a Stallone se rozhodl, že svým/Rockyho věrným příznivcům nezůstane nic dlužen. A taky možná zatoužil nakopat řiť nějakému tomu gengsta niga borečkovi s deseti luxusními fáry a barákem, který zasahuje do dvou časových pásem. Nějaká ta nostalgie tu sice je, ale kromě pár míst nejde říct, že by to, co se děje nebo povídá, nemělo opodstatnění. A když pak dojde k tomu zlomu a začne klasická druhá půle, jedete v tom stejně jako Hřebec z Philadelphie za časů mladé síly a největší slávy. Tleskám a děkuju za všechny ty roky, Rocky:) 80% za kvalitní řemeslo a ještě něco navíc. (17.08.2008)

Snad nejsmutnější, nejpomalejší a nejsentimentálnější z celé ságy, s naprosto banální zápletkou a tunou nehorázných klišé. Přesto je zde klíčové jedno jediné slovo, proti kterému nic nezmůže ani hollywoodská tuctovost a klasická snaha vyždímat z diváka nějaké ty peníze pokud je to alespoň trochu možné - tím slovem je nostalgie. Jakkoli je hlavní hrdina okoukaný, stejně se mu nedá nefandit. A Stallone si zaťaté pěsti rozhodně zaslouží nejen za strhující a dojemnou scénu v mastně, za kterou bych mu v pomyslné kategorii nejlépe zahraná momentka roku s chutí udělil plešouna. Jeho pěsti jsou pořád stále silné a i když je finále hodně stříhané a krkolomné, je vcelku na co koukat. Potěší příjemné vedlejší role, vadí typická přeslazenost a do očí bijící jednoduchost, ale tvůrci z toho vytřískali co se dalo a legenda přece jen zkončila se ctí. (15.08.2007)

Stejně jako postava ve filmu, ani Sly se nikdy nevzdal a přes kroucení hlavou řady oponentů ke vzniku dalšího pokračování natočil důstojné a upřímné rozloučení s legendárním outsiderem. Přímočaře a nostalgicky vypráví osudy stárnoucího Rockyho, který každé ráno za tónů sympatického soundtracku sype ptáčkům, krmí želvy a rozjímá u hrobu své milované Adriany. Vzpomíná, užívá si zaslouženého klidu, jeho nepřítelem nejsou upocení atleti v ringu, ale vlastní pocity a vzpomínky na doby minulé. Úvodní hodina příznivce série příjemně uspokojí; řada moudrých slov, které Rocky pronáší, pohladí. Stallone se ve „svých rolích“ chová naprosto suverénně a jednoznačně si pochybovačné diváky získává. Nikdo mu nevěřil, tady je odpověď. Nechybí mu nadhled (vzhledem k věku), hravost. Závěrečná půlhodina pak bohužel brnká na strunu modernějšímu (střihově bohatšímu) pojetí. Tréninková pasáž je vzhledem k předešlým dílům neuvěřitelně odbyta a během závěrečného zápasu se jen těžko slučují vizuálně ostré scény s předešlým poklidným, melancholickým dějem. Jedenašedesátiletý Sylvester Stallone to přesto dokázal a to se vztyčenou hlavou!! Nostalgie prostě dělá své!! (14.02.2007)

Úžasně napsaná a zrežírovaná závěrečná kapitola šestičlenné ságy o legendárním boxerovi. A taktéž dokonalá poklona jeho osobnosti a zásluhám. Poklona, jíž si naprosto právem zaslouží. Ale také je tento snímek velmi posmutnělým, melancholickým a nostalgickým. Životem a boxem ztrhaný a stárnoucí Rocky bloumá osamocen životem a v neustálých bolestných myšlenkách vzpomíná na svou milovanou ženu. I na sebe, kým byl a kým je, na své začátky, prohry, výhry, na lidi, kteří při něm stáli a utvářeli jeho osobnost, a na dávné časy. Ale i přes ty "nejtvrdší rány, které dává život", dokáže Rocky v tomto díle pronášet vtipná slova, jimž jsem se upřímně zasmála, ale která už však nezní tak bezstarostně, jako tenkrát. Více pronáší spíše životní moudra, kterých během své kariéry nabyl. Pořád je to ten stejný, obyčejný chlapík s obrovským srdcem, italskou krví a slušivým kloboukem. Jen je o pár let starší a má od života více šrámů. Milo Ventimiglia coby Balboův synek je příjemný a sympatický (ach jo, ty černé vlasy:) na pohled, avšak když jsem si vzpomněla, jak to těm smradům ze školy v Rockym V pořádně nandal, jen těžko jsem si při pohledu na toho černovlasého, jemně vypadajícího mladíka dokázala představit, že je to ten samý, který kdysi dávno dokázal dávat tvrdé rány. Působil příliš jakoby sladce. Příjemně mě potěšil návrat postavy z prvotního dílu, "Malé Mary", která se zde s Rockym sblížila, a vzájemně si podali pomocnou ruku. Při závěrečných titulcích a nezapomenutelné melodii "Gonna Fly Now" jsem cítila mrazení po těle. Po zhlédnutí jsem si pomyslela, kéž by tak někde existoval člověk a boxer jako Rocky Balboa. Ale nejspíš nikdo takový není. To bychom o něm jinak věděli... Jen tak mimochodem, kdo z Vás má chuť si taky vyběhnout po těch slavných schodech, po nichž vždy běhával?:) "Ostatně, kdyby mi bylo 150 let, taky se rozpadám", "To je kapesník, někdy si připadám jako klokan, mám plný kapsy věcí", "Italský jídlo zprasený mexickým kuchařem není specialita." (04.12.2010)