Rocky Balboa

Dostal ránu a zvedl se na nohy. Dostal další a zase se zvedl. A zase. A zase. Někomu se to může zdát jako jednoduchá myšlenka, a ona jednoduchá vlastně je, jenže je taky důležitá. Sylvester Stallone se s Rockym vracel na stará známá místa už v předchozím dílu, ve kterém měl také potíže se synem a také se znovu musel bít... Jenže s tím filmem nebyli spokojeni ani diváci, ani on sám, a tak po šestnácti letech vznikl reparát. Naštěstí. Je to totiž víc než důstojné završení celé ságy, které se neutápí v nostalgii, melancholii ani v slzách, ale je sice posmutnělé, ovšem zároveň plné naděje. Čtyři a půl. (10.01.2016)

Rocky Balboa je doufám, posledním filmem o Rockym, který kdy vznikl se Sylvestrem Stallonem. Není to nic osobního, ale Rocky je prostě mrtvy... Zemřel, když rozmlátil sovětského Draga a dokázal tak, že válka mezi zeměmi je k ničemu, když se vše dá vyřešit bitkou v ringu. Ve svém posledním pokušení se Sly snaží promluvit do duše všem ve filmu, všem divákům a trochu i sám sobě. Hlavní zápletka a důvod návratu do ringu mě přišel naprosto k smíchu a absurdní. Nějaký mladý arogantní boxer se urazí, že prohrál počítačem generovanou bitvu s titánem Rockym v časech jeho největší síly a proto si dá skutečný boj. Je usměvavé jak ten černoch nemá skoro žádné svaly a působí jako parodie na boxera a proti němu stojí starý Sly, kterému na stará kolena anabolika dovolila ukázat, že někdy na rukou měl svaly. Závěrečný zápas pak působí jako by vše řečené byli lži. Všichni vědí, že Rocky je starý, všichni vědí kdo je šampion, všichni vědí kdo vyhraje, ale přesto se strhnou obrovské davy k podpoře Rockyho. Na to bych ještě nic moc neřekl, ale ... co potom znamená ta bitva? Vždyť to tam hodně často vypadá, že staroušek Rocky rozmlátí mladému černochovi nejen ústa... Film má pro mě blízko ke komedii a jen pár míst ho od této skupiny odděluje. Kdo si chce znovu zaběhat na slavný vršek města, kde Rocky opět vítězně zvedne svou pravici má poslední možnost. (07.03.2007)

Stejně jako postava ve filmu, ani Sly se nikdy nevzdal a přes kroucení hlavou řady oponentů ke vzniku dalšího pokračování natočil důstojné a upřímné rozloučení s legendárním outsiderem. Přímočaře a nostalgicky vypráví osudy stárnoucího Rockyho, který každé ráno za tónů sympatického soundtracku sype ptáčkům, krmí želvy a rozjímá u hrobu své milované Adriany. Vzpomíná, užívá si zaslouženého klidu, jeho nepřítelem nejsou upocení atleti v ringu, ale vlastní pocity a vzpomínky na doby minulé. Úvodní hodina příznivce série příjemně uspokojí; řada moudrých slov, které Rocky pronáší, pohladí. Stallone se ve „svých rolích“ chová naprosto suverénně a jednoznačně si pochybovačné diváky získává. Nikdo mu nevěřil, tady je odpověď. Nechybí mu nadhled (vzhledem k věku), hravost. Závěrečná půlhodina pak bohužel brnká na strunu modernějšímu (střihově bohatšímu) pojetí. Tréninková pasáž je vzhledem k předešlým dílům neuvěřitelně odbyta a během závěrečného zápasu se jen těžko slučují vizuálně ostré scény s předešlým poklidným, melancholickým dějem. Jedenašedesátiletý Sylvester Stallone to přesto dokázal a to se vztyčenou hlavou!! Nostalgie prostě dělá své!! (14.02.2007)

Sylvester Stallone je břídil, jak jako režisér tak jako scénárista, ale zato Rocky je stále ten starý dobrý řízek, co tehdá natrhnul zadek Apollo Creedovi. Sentimentální až na půdu a v konečném důsledku je to hodně špatný film, ale co říci o snímku, který vás stejně vyhecuje, tak že tomu staříkovi v ringu držíte pěsti a div, že hlasitě nefandíte na celé kino. Celou stopáž v podstatě čekáte jenom na jednu odzbrojující montáž a sentimentální bitku. Někteří hrdinové by neměli stárnout, a když už, tak aspoň stejně tak důstojně jako tenhle Italský hřebec. Každý by si měl jednou v životě vyběhnout ty své Filadelfské schody vedoucí k sebepoznání a sebeúctě. PS: Ale stejně si myslím, že je to špatný film, akorát mi sedl sedl jak ta pěst na oko (myšleno v opačném smyslu fráze). (26.04.2007)

Myšlenka celého filmu je sice poněkud přitažená za vlasy, ale není bez zajímavosti. Málokdo se asi vyhne jistým obavám. Ovšem již od začátku je jasné, že jde o obavu neopodstatněnou. Všechno to sentimentální bloudění Filadelfií, rozjímání, bilancování a předávání životních pravd totiž působí upřímně. Je to velmi osobní snímek, do kterého Sly vložil "srdíčko" a právě tím je nejvíce sympatický. Popravdě je to tak moc evidentní až málokdo v postavě Rockyho nebude vidět přímo jeho samotného. Co filmu výrazně ubližuje je samotný boxerský zápas. Jednak je tu tak nějak navíc, je natočen divně, postrádá šťávu a celkově nezaujme. Což vzhledem k tomu, že zabírá celou závěrečnou třetinu stopáže nepotěší. Nejhorší jsou však závěrečné titulky. To je skutečně nepopsatelné zlo. Přesto je setkání s Rockym Balboou na počátku podzimu života nenudící, staromilsky příjemné a překvapivě ani trochu směšné. Být Stallonem nechám však již pro příště Rockyho rukavice v klidu odpočívat. Mají na to po všech těch letech ve službě zasloužený nárok. (12.01.2008)