Parfum: Príbeh vraha

Na tenhle film jsem se docela tesil, protoze jsem cekal pekne zpracovany radeni vraha a ono tu nakonec o ty vrazdy v podstate neslo. Sice nich tu je 14, ale pro hlavniho hrdinu to nebyly vrazdy, navic jim ani neni venovanej kdovijak velkej prostor a celej film se porad soustredi na vune. Navic Tykwer skvele pracuje s audiovizualni strankou, takze uz uz a ty vune skutecne citite. Teda az na tu zaverecnou, ucinky mela velice zajimave, ale at sem se snazil sebevic, proste sem si to nedokazal predstavit. Krom toho mi nepride, ze by mrtvoly tak uzasne vonely. Sice by filmu nejaka kratsi stopaz prospela, ale na druhou stranu jsem se vubec nenudil, Tykwer skvele buduje atmosferu, cemuz mu taky pomahaj skvely kulisy, kde je vse spinavy a smradlavy, misty drsnejsi sceny a skvela hudba. Herci taky nehrajou nejhur, Ben Whishaw je docela talent, i kdyz to neni moc fesak a pak me potesil Alan Rickman, o kterym jsem nevedel, ze zde hraje. Ale o herce tu ani tolik nejde, vse se zameruje na vuni. Misty mozna az moc a chtelo by to nejake rozptyleni a smrt hlavniho hrdiny je takova dost nelogicka. I kdyz mam k filmu par vytek, jedna se o skvelej a originalni thriller. (01.12.2006)

Na Parfému je bohužel příliš poznat, že vznikl na základě literární předlohy. Tříští se na čtyři relativně samostatné části, z nichž každá je pojata jinak a nedrží příliš u sebe - 1. vypravěčem otrocky odvykládaný prolog, 2. zajímavé "zasvěcování" hlavního hrdiny do teorie oboru (výtečný Dustin Hoffman), 3. napínavý thriller o otci, který se snaží zachránit svou překrásnou dceru před stvůrou a 4. příliš doslovný a názorný závěr. Myslím, že zvlášť ty závěrečné scény můžou v psané podobě působit skvěle, ale jejich zobrazení je skoro směšné a nefunguje. Tykwer je mimořádně talentovaný režisér (a překvapivě i skladatel), ale u Parfému jako by neměl příliš jasno, o čem a hlavně proč vypráví. *** 1/2 (12.12.2006)

Silný snímok držiaci sa síce v naturalistickej rovine, spracovaním však štylizovaný skôr do polohy umeleckého diela. Asi nie každý ho pochopí. Týka sa to hlavne priam až rozprávkového záveru, ktorý film posúva úplne ine a ktorý sa dočkal veľmi rozporuplných reakcíí (tu však cítim potrebu zdôrazniť, že Parfém nie je historický film a výčitky smerom k logike nie sú celkom opodstatnené) Bezpochyby vrchol Toma Tykwera, no k dokonalosti mi predsa ešte čosi chýbalo. Snáď tie zimomriavky pri záverečných titulkoch, ktoré sa akosi nedostavili. (25.02.2007)

Tykwer jakoby se snažil místy posunout film do atmosféry Burtonovského "nereálna", ale zůstane někde napůl cesty (absence této stylizace je nejvíce cítit právě v onom konci). Nahrubo otesaný scénář odvádí příliš pozornosti různými směry a kamera se spíš než v krásných záběrech vyžívá v laciných (a někdy samoúčelně nechutných) efektech. I když onen pokus zachytit nezachytilné se místy opravdu daří navodit. Režie je pro mě zajímavá v určitých momentech (první vražda a její reminiscence, učení u Baldiniho), ale v celku se Tykwerovi film trochu rozpadá pod rukama. Stejně jako jeho "myšlenka". (12.12.2006)

Vôňa bola obrazom a zvukom sprostredkovaná asi maximálne ako je filmové médium na svoje prirodzené limity schopné (i keď "pachové" kiná z 50. rokov min. storočia by boli pre tento film asi najideálnejšou voľbou). Škoda, že logika príbehu si na veľa miestach zobrala dovolenku (napr. scenárom, resp. knižnou predlohou predpísaná neschopnosť vypátrať identitu vraha je neprehliadnuteľná a svojím spôsobom naivná) (10.11.2006)