Réžia:
Clint EastwoodKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrajú:
Ryan Phillippe, Jesse Bradford, Adam Beach, John Slattery, Barry Pepper, Jamie Bell, Paul Walker, Robert Patrick, Neal McDonough, Melanie Lynskey (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Držitel Oscara, režisér Clint Eastwood (Million Dollar Baby, Nesmiřitelní) přichází s dramatem z období 2. světové války Flags of Our Fathers, které s ním spoluprodukuje držitel Oscara Steven Spielberg (Zachraňte vojína Ryana, Schindlerův seznam). Únor 1945. Vítězství v Evropě je na dosah, ale boje v Tichomoří neustále pokračují. Jedna z nejzásadnějších a nejkrvavějších bitev celého konfliktu byla o ostrov Iwo Jima. Dobývání vyvrcholilo scénou, kterou dodnes zachycuje jedna z nejikoničtějších fotografií dějin – pět vojáků námořní pěchoty a námořní poddůstojník vztyčuje na hoře Suribači americkou vlajku. Foto zachycující tuto jedinečnou chvíli, se stalo symbolem vítězství národa, který se utužil v bojích. Tato šestice vojáků je dnes považována za pravé hrdiny. Někteří z nich však zakrátko položili své životy, aniž by jen tušili, že je těchto několik chvil učinilo nesmrtelnými. Ti, kteří přežili, se za hrdiny nepovažovali. Jejich nejniternějším cílem bylo, stát v jedné řadě s ostatními bojovníky, jimž se fanfár či slávy nedostalo. Kniha Flags of Our Fathers vzešla z per Jamese Bradleyho a Rona Powerse, kteří zaznamenávají historii bitvy o Iwo Jimu a popisují osudy šestice vojáků a některých jejich bratrů z roty Easy Company. Bradleyho otec, John “Doc” Bradley, je jedním ze šestice vojáků zachycených na fotografii, ale sám autor knihy až do otcovy smrti v roce 1994 neznal plné pozadí jeho válečné zkušenosti… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (368)
Scénář: William Broyles Jr., Paul Haggis .. Patriotizmus, budování hrdinů proti jejich vůli a všemožné protěžování těchto obětí (po)válečných mechanismů za účelem vytěžit další peníze. Scénář vypreparovaný na hodnotách amerického lidu a točící se kolem slavné fotografie s jemným přesahem do současných konfliktů je kromě této myšlenky velmi slabý, jak ve scénách válečné vřavy, tak v jednotlivých dialozích a zejména sentimentálním konci, který poté režisér předělal na téměř uspávací pasáž. Eastwood prostě zapomněl na nějaké tempo, vleče nás do úmoru po osudech několika vybraných vojáků a střídá časové linie minulosti a současnosti jak ho napadne. Vizuálně je opět dosti kontrastní se světlem a tmou, se silně přefiltrovanou kamerou, která působí až nepřirozeně uměle. Výsledek nemá emoce, nemá atmosféru a ani ta vyloďovací pasáž nijak nezaujme, protože není v ničem originálně pojatá, ale vedle zbytku alespoň tolik nenudí. 45%. ()
Vůbec to není odpad, sr**ka ani nic jiného, jak se tady píše. Nebo někdo čekal válečně-psychologickou třískanici, jako v Dopisech z Iwo Jimy? Já tedy ne - kdyby Clint natočil "Vlajky" stejně jako "Dopisy", kritizovalo by ho dvakrát tolik chytrolínů - za to, že udělal dva stejné filmy, jen s jinými lidmi. Vlajky našich otců mají svoje kouzlo právě ve sledování osudů "těch vojáků z fotky", akce a řež je na druhém (možná třetím) místě a já to nikomu za zlé nemám. Pravda ovšem je, že pokud nemáte náladu na hodně "ukecaný" válečný film, "Vlajky" si nepouštějte. P.S. Tenhle odkaz sem dát prostě musím:-) http://www.youtube.com/watch?v=NdNV9JX-Xi8 ()
Tak tohle se tedy moc nepovedlo. Už Dopisy mě nějak zvlášť neoslovily, ale tohle je ještě o třídu slabší. Dopisy jsou určitě mnohem lepší film. Ovšem dá se namítnout zda-li se dá tohle téma vůbec zachytit vůbec přesvědčivěji. Možná, že kdybych byl Američan tak se mě daná látka dotkne více, takhle kolem mě jen prošuměla. ()
Scénaristická břečka, která se Eastwoodovi úplně roztekla mezi prsty a film je jako celek naprosto nefuknčí a nekompaktní sled nezajímavých scén. Ve vyblité obrazové styliazci to sice bouchá na všechny strany a vzduchem létají utržené hlavy, jenže divák žádné dotyky hrůzy a mrazení v zádech necítí. Mimo válečné scény se zase nic podstatného neděje, protože sdělení filmu je prosté, okamžitě pochopitelné a vyžvaněné hned v prvích minutách. Vlajky našich otců jsou tedy takřka protipólem podařených Dopisů z Iwo Jimy. Nechápu. ()
Eastwoodovi je dost často vyčítána starosvětstkost. Jenomže on je starosvětský = poctivý jen ve zpsobu vyprávění. Samotné poselství filmu není nijak konzervativní = klasicky proamerické. A film, mimo jiné, přišel ve velmi vhodnou dobu, a je možné chápat jej jako velmi přínosnou uměleckou polemiku přesvědčeného Republikána s kroky vlády reprezentující tradiční hodnoty. Od liberála by takový film vyzněl mnohem hůře a méně přesvědčivě. (Složitější varianta je asi ta, že jde o výsledek dialogu mezi režisérem Eastwoodem a scenáristou Paulem Haggisem...) ()
Galéria (30)
Fotka © DreamWorks Pictures
Zaujímavosti (21)
- Vlajky našich otců získaly nominace na Oscara v téměř identických kategoriích – za střih zvuku a jeho mixování. Clint Eastwood dostal za režii nominaci na Zlatý globus. Japonská filmová akademie snímek odměnila cenou Nejlepší zahraniční film. (imro)
- Clint Eastwood se pokusil získat práva na knihu Jamese Bradleyho a Rona Powerse hned, jak vyšla, ale to už ji měl v kapse Steven Spielberg. Ten však nebyl spokojený se scénářem Williama Broylesa Jr., takže projekt posunul Eastwoodovi a sám zůstal na postu producenta. (imro)
Reklama