Babel

Na Iňárrituovi oceňuji, jak dokáže citlivě vyprávět těžkosti obyčejného člověka. Jenže už potřetí kočíruje úplně stejný dějový koncept, což zamrzí, protože zhruba v půlce se film přenese do roviny očekávanosti a s ní neodvratně přistoupivší nudy. Umocňuje to i relativně bezkrevný a odtažitý segment s Richardem a Susan a zvláště pak ten Tokijský, který je kontextově absolutně mimo. Naštěstí jsou oba bohatě vynahrazeny příběhem malých marockých střelců (pro mě nejlepší). (04.11.2007)

Bravo! Ińárritu upustil od roztříštění příběhu na malé střípky ve stylu předchozích 21 gramů a díky tomu na mě měl jeho nejnovější počin mnohem větší emocionální dopad. Film o provázanosti lidských osudů napříč kontinenty zpětně mění můj pohled třeba na takový Crash jako velmi křečovité, chtěné a emocionálně vydírající dílko. Babel skvěle funguje v jednotlivých segmentech i jako celek, nečouhá z něj vyspekulovanost a scénáristická svévole. Herci známí i neznámí bezchybně zapadají do příběhu, kterému slouží. Jeden z nejlepších filmů roku 2006. (17.12.2006)

Pěkně natočené a pěkně zahrané příběhy, jenž se ve větší či menší míře propujují. Psychologie postav je perfektní v japonském příběhu, který ale zase až tak úplně do celého kontextu nezapadá a film je jím možná zbytečně natahován. Příběhy mezilidských vztahů, emočního vypětí a nejrůznějších životních rozhodnutí mají vždy svoje kouzlo a Ińárritu je podal opět způsobem zapamatování si hodným. Všichni herci(opravdu snad) do jednoho jsou skvělí. Škoda, že příběhy nejsou nějak rezolutněji nebo alespoň náznakově dokončeny(mexický a část marockého příběhu se nakonec úplně vytratily). Skvělá atmosférická hudba, melancholické vydrnkávání kytarových strun opravdu působí.114 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.03.2007)

Na tento film jsem slyšel ze všech stran samou chválu, ale mě to nějak nechytlo. Na první pokus jsem to vypnul asi po 30 minutách, na druhej pokus jsem to dokoukal do půlky a tu druhou půlku jsem pak dokoukával další den. Film se skládá ze 3 částí (marocká, mexická a japonská), který jsou spolu tak nějak okrajově propojený. Jediná část, která za něco stála, byla ta marocká. Sice je to poněkud diletantsky natočený (střela z pušky si zřejmě během letu řekla, že Cate Blanchett je na vodstřel, tak udělala obrat, obletěla autobus kolem dokola a trefila se do tý krávy), ale budiž. Dalo se na to celkem koukat. Mexická část o nějaký chůvě a její cestě na svatbu a ze svatby mě nebavila vůbec. A japonská část s hluchou japonkou byla úplně mimo. Opět další důkaz, že jakmile se někdo snaží v Japonsku točit film, dopadne to zhruba stejně, jako snažit se hrát v Somálsku lední hokej. Takže ta marocká část je dejme tomu tak na 3-4 hvězdy, mexická na 1 hvězdu a japonská je pomalu zralá na odpad. Celkově týhle spatlanině dám 2 hvězdy, ale možná to je až moc. (21.05.2014)

Iňáritu je vyjímečný tím, že dokáže nechat dokonale vyznít dramatičnost situací. Onu dramatičnost, která spočívá v reálnosti. Dostává lidi do krajních mezí, do situací, ze kterých není jednoduchá cesta úniku. Je obtížné a nelehké tyto osudy sledovat a nikdy bych nechtěl v podobných ,,krajních mezích" figurovat. Děti, radosti a starosti. To je to oč tu kráčí. Hlavně ,,Marocký " příběh ve mne vyvolává otázky,,kde je vina, kdo je odpovědný za skutky druhého ?" Je to jiný film než 21 gramů. Takový...jednodušší na koukání. Ovšem uvnitř je stále ten pocit tísně. (19.10.2007)