Pád

Tarsem je úkaz. Indický smysl pro kýč, barvy a úchylnou stylizaci dokáže oprostit od cingrlátek a naroubovat je na jakoukoli kulturu. Jasně, že jeho vnímání trochu odkazuje na turistu, který za 14 dní obletěl celý svět, viděl to nejznámější z každé země a udělal si hromadu fotek, každopádně to ale umí nahustit do děje (nebo těžko říct, u scénáristické budky si podávali dveře tři lidi a to ještě remakovali bulharskou komedii), u kterýho nedostanete křeče mimických svalů. Můžete nadávat, že trochu opakuje záběry, že je to místy až přehnaný fetiš a civilnější scéna by vůbec nebolela. Každopádně to není chyba Singha, ale vás -) Dramatické, vtipné, dojemné, těžké i odlehčené. Závěrečná vzpomínka na kaskadéry z počátků filmu leckomu vezme dech více než celý dosavadní film a úvodní titulková sekvence patří do zlatého fondu kinematografie. Být to na mě, Fall je film, který bych vystřelil do Vesmíru s nadějí, že mimozemská entita bude k lidstvu přistupovat dle něj. FILM! PS: hlavní herecké duo je skvělé (31.10.2011)

Fantaskní artovka, která se dá jen těžko nějak exaktně shrnout. Film vyčnívá naprosto ojedinělou narací a prolínáním skutečnosti a fantazie, která spíše obrazy dokresluje pocity hlavního hrdiny než že by skutečně něco vyprávěla. Nevím, jestli mě to vždycky úplně 100% bavilo, neb dialogově je to strašně primitivní a skutečně to místy působí až improvizovaně, ale celá ta forma je po umělecké stránce naopak dost dechberoucí. Tarsem Singh obrazově vyloženě kouzlí, míchá dohromady všechny možné kultury a když už nic, tak je to velmi nevšední a s ohledem na hlavní zápletku poměrně posmutnělá podívaná. (13.05.2024)

Nejsem filmový kritik, ale divák a má hodnocení nejsou objektivní, ale subjektivní. Takže i když je tenhle film vizuálně nesmírně přitažlivý (hned úvodní černobílá scéna s Beethovenem mě naprosto nadchla), nemůžu mu dát při nejlepší vůli víc než tři hvězdy, neboť co je mu platná jeho vizuální krása, když mě neoslovil jeho příběh. Tedy příběh je vlastně docela dobrý, ale nevím jestli to bylo scénářem, nebo zvláštní bizarní poetikou, prostě mě to nebavilo. Ano, strhující exteriéry, pompézní výprava, působivé obrazy... Ale popravdě mě mnohem víc bavil Tarsemův předešlý The Cell, o Immortals už ani nemluvě. Krásný film s nezáživným dějem. (15.10.2013)

No panečku. Velice zvláštní film, který vám v úvodních titulcích nabídne něco, co vám už ale během filmu nedodá. Neboli, úvodní titulky jsou božské, jedny z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Totální orgastická filmařina. A jak už tu někdo píše v komentářích, zbytek filmu je radost pohledět ale trochu utrpení sledovat. Příběh bez nějaké větší struktury působí tak nějak divně a člověku nezbývá než se nechat kochat těmi opravdu úžasnými záběry. 6,5/10 (15.09.2013)

Dokoukáno s maximálním sebezapřením. Bože, jak mě iritovala ta tlustá bezzubá holka s tím jejím příšerným přízvukem - utrpení! Scéna, ve které si to nebohé stvoření čmárá na svůj tlustý pupek rtěnkou jakousi kytku, je peklo. A vůbec, Pád je disharmonický spletenec několika filmů v jednom, který jako celek působí dojmem dortu psa a kočičky - dalo se tam kde co, ale výsledek je nepoživatelný. A přitom - co je pozoruhodné - se tam vyskytuje i pár velmi silných momentů, výtečný Beethovenův hudební doprovod, a geniální loutková sekvence. Tento film mi svou - pro mě osobně - nepochopitelnou WTF?! poetikou připomněl z nedávné doby snímek Bratři Bloomovi z r. 2008, který jsem sledoval s velmi podobným úžasem až odporem k jeho prapodivnému vyznění. Nechci mít s filmy tohoto ražení nic společného, děsím se jich. (03.04.2012)