Princezny nejsou vždycky na vdávání

Díky Petru Nárožnému a Ondřeji Havelkovi i docela slušná pohádka, ač natočená ve studiu. Zvoneček a jeho zpěv si ještě pamatuji z dětství. Vzhledem ke stopáži je to celkem oddychová, nenáročná záležitost s klasickými pohádkovými motivy - tři princezny, kvalitně zobrazené špatné vlastnosti. Jen ta Dáša mi tam neseděla. Mě totiž nikdy nepřišla krásná a už vůbec ne jako dobrá herečka. (30.06.2020)

Ono je to sympatické, některé fórky povedené, princezny, jejich otcové, a dokonce i Havelka se snaží o jistý nadhled (kde už Nárožný s Kozderkovou mírně přehrávají), ale co naplat, když se mi tady Dáša Veškrnová jako holka s velkým srdcem a láskou nepozdává (dokonce mne kolikrát napadlo, zda jen nechtěla zištně rychle zbohatnout a stát se slavnou, ale to by přece zvoneček odhalil, že jo? - navíc ta paralela s jejím přáním stát se královnou a s jejím skutečným životním směřováním, ta to prostě mimo plán ruší), a příběh je vyprávěn hodně rozvláčně - třeba jen prvních deset minut klábosí král se švagrovou, a není to ani vtipné, ani informativní, jen se vyplňuje stopáž. A samotné návštěvy princezen, jejich nucený příjezd na zámek (přece si nebude zvoneček vozit s sebou, to by byla velká práce), také nějaké příběhové terno nedávají. Ale celkově je to sympatické, chvílemi skutečně vtipné. (22.03.2015)

Dětskýma očima zdařilá pohádka. Moje děti ji mohou vidět vícekrát a pořád je baví. Jinak samozřejmě pohádka s klasickým dějem o hloupých, či neschopných princeznách a chytré chudé dívce. Ale výkon Petra Nárožného pohádku staví na vyšší level. Nárožný a jeho humor je kořením celé pohádky. Když se po létech dívám, myslím, že Laďka Kozderková nám trochu chybí... (21.10.2013)

Palec nahoru pro zvoneček, prokázal značnou umělou inteligenci, a to v dobách, kdy se počítače instalovaly do velkých sálů hlavně proto, aby se vědci alespoň trochu ohřáli. Ale přes všechnu chválu, jeho úvahy mi připadaly značně nespravedlivé. Například ošklivě pomluvil onu princeznu, kterou kousla moucha cece popř. trpěla únavovým syndromem, a dokonce do výčtu jejích špatných vlastností zahrnul i to, že nemá peníze. Neuvěřitelné, jako kdyby v pohádkách nebyla chudoba sama o sobě ctností a zárukou ryzího charakteru. Já si naopak myslím, že takováhle princezna je ideální partnerkou, neboť jak známo, ve spánku člověk nemluví, nekřičí, nenadává, nefackuje, maximálně se sem tam projde po střeše. A dále, zvoneček při svých hodnoceních vůbec nevzal do úvahy, že ten princ sám není zrovna dvakrát skvělá partie, ve skutečnosti by mohl být rád, že o něj vůbec má někdo zájem. Vrána si přeci taky nemůže vzít nikoho jiného než vránu, žába žábu, příšerka příšerku a Pat Mata. (28.10.2013)

Klasická pohádka bez překombinovaného děje, která je co do obsahu prakticky úplně shodná se svou starší a daleko méně známou černobílou předchůdkyní Jak se Mette chtěla stát královnou (viz mé hodnocení tam). Dokonce i některé (vlastně snad všechny klíčové) dialogy jsou slovo od slova stejné. Jen zesnulou královnu nahradila její švagrová. Až si člověk klade otázku, proč byl vlastně tento remake natočen, když původní černobílá verze je dobrá, ne-li lepší. Je jen na vás, které dáte přednost. Já, od chvíle co ji znám, rozhodně té původní s Petrem Štěpánkem a Consuelou Morávkovou. (03.01.2022)