Let číslo 93

Silná téma, intenzívne tempo, strihy, roztrasená kamera, to všetko dodáva na reálnosti. Greengrass zvládol réžiu na výbornú a ponúka dychberúci zážitok plný napätia bez akéhokoľvek zaváhania. Jeden z mála filmov kde je rozohraná skutočná dráma na veľmi malom priestore.. (17.02.2016)

Greengrass předvedl svůj ojedinělý um v mnoha skvostech, povinností je zmínit především třetího Bournea nebo Kapitána Phillipse. United 93 je strhující, emocionálně překypující, vycítěné autentické drama o pravděpodobně stále nejděsivější spleti teroristických činů v novodobé historii. Více než jako akční film působí tento excelentní kousek jako dokumentární náhled na psychologickou stránku tohoto příběhu, na osobnosti všech zúčastněných, kteří pod nečekaným tlakem a se srdcem bušícím rychlostí světla dokázali nepochopitelné činy. Běhá mi mráz po zádech při každém připomenutí 11. září. A při vzpomínce na Greengrassův klenot více než dvakrát tolik. (16.11.2017)

Úvod je otvorene povedané nudný a strašne nevykreslený. Divákovi je servírovaná atmosféra chaosu, ale nie veľmi podarene. Rozhovory v ktorých sa vyzná asi len letový dispečer ma veľmi nezaujali. Postupne sa dozvedáme fakty o leteckej spoločnosti, koľko lietadiel je vo vzduchu, koľko vychádza minúta meškania. Dozvedáme sa o nejakom vojenskom cvičení... Zdĺhavé. Ale vykrelsenie udalostí v lietadle,o ktorých môžeme polemizovať či sa na palube United 93 v skutočnosti odohrali je fantastické. Prostredie lietadla je spracované zcela autenticky. Práca s kamerou, slušné herecké výkony únoscov aj letušiek. A hustá atmosféra. Dych vyrážajúci záver, aspoň pre mňa. (02.12.2006)

Realističtější filmy budete hledat těžko. Tolik lítosti a bezmoci jsem necítil hodně dlouho. Greengrassův životní film. (03.08.2007)

Tohle je hustota ve své nejhmotnější podobě. Už dlouho jsem něco takového, jako u sledování United 93, při projekci filmu nepociťoval. Bylo to jakoby se přes plátno dotýkat přímo té reality, která vás zadupává do země a vyvolává adrenalin a ten pak myšlenky na nejhorší, jakoby divák byl součástí těch ošemetných dějů toho jednoho inkriminovaného, extrémně nevydařeného dne. Letmé stříhy, jež místy se konají opravdu jen tak mimochodem, Greengrasova režie, která jako by místy ani neexistovala, a to myslím v dobrém, že splyne s filmem v harmonii, jakoby velice umě ustupovala ukrutné pravdě a obsahu, to vše posouvá Let číslo 93 za okraje filmu, maže hranice mezi médii. Tenhle snímek na mě měl obrovský dopad (ještě má). Greengras vzdává svůj hold hrdinným pasažérům letu číslo 93 a ten patří od nás všech jen jim. A kdo neviděl, ať se co nejdříve podívá. Donutí vás přemýšlet. (24.08.2007)

Co říkat o filmu, během něhož vás mrazí v zádech tak, jako u žádného jiného snímku předtím. (30.09.2007)

Nejpůsobivější hraný dokument a jeden z nejpůsobivějších filmů vůbec. A co teprve ten konec, to bylo žrádlo! Seděl jsem v kině až do konce titulků, než jsem si uvědomil, že jsem v tom letadle opravdu neseděl. (20.04.2008)

Vcelku dobrý snímek o tom, co se stalo z "neúspěšným" letadlem 11. září, tedy s tím o kterém se nejméně mluvilo. Paul Greengrass založil svůj scénář na základě spekulací a přání toho, co se na palubě odehrálo a povedlo se mu to velice vkusně. Žádné přehnané plačicí scény, žádné srdcervoucí či patetické okamžiky. Jen čirý předpoklad událostí zpracovaný se snahou o co nejsirovější popis. To vše se mu povedlo, ale nedokázal k tomu přidat nic víc. Žádné postavy, až příliš chaotický děj i dialogy (i když to byl samozřejmě záměr) a i přes to, že samotný námět má sílu, autorům se z něho nepovedlo vytřískat vše a místy snímek dokonce i nudil. Ano, dá se to vzít celé i jinak - ne jako film, který má bavit nebo něco divákovi dát ale jako dokumentární rekonstrukci. Já jsem to vzal jako každý jiný snímek a holt jsem se nebavil. (60%) (19.07.2010)

Situaci se dalo předejít i zabránit, ale Americká debilita nezná hranic a všudepřítomný chaos způsobil to, co způsobil. I když je to tragédie, můžou si za to sami. (21.09.2012)

Zhlédnutí tohoto filmu jsem velice dlouho a záměrně odkládal. Naprostá, všudypřítomná bezmoc a reality lidí, na něž se valí nečekané události a zprávy, které si několik letových kontrol předává jako horký brambor, aniž by to k něčemu vedlo, a tak postávají, poslouchají, doufají a nevěří. Snímek jako bořič mýtů o dokonale chráněné pevnosti jménem USA s perfektní armádou, v němž figurují pouze čtyři stíhací letouny, z toho dva neobrojené. V závěru už jen sedíte v letadle, jste obklopeni spolupasažéry, vzajetí, zničení a zcela rozpolcení. (25.01.2014)

Nikdy bych neřek, že "prostá rekonstrukce" letu může bejt udělaná takhle mistrovsky. Film je vlastně naprosto minimalistickej, bez patetickejch scén, záběrů nebo proslovů, bez zbytečnejch efektů jako třeba záběrů letadla zvenku atd., a to včetně finálního nárazu, kterej mi naprosto vyrazil dech. Minimalistický, ale maximálně efektní, maximálně uvěřitelný a autentický, maximálně působivý, jakkoliv to může znít jako klišé. Herci tam opravdu působěj jako cestující z letu 93 a ne jako herci (i proto, že -aspoň pro mě- nejde o žádný okoukaný ksichty), jsou absolutně excelentní a věřim jim všechno od prvních scén, kdy ještě nikdo neví, co je čeká, až po únos a zorganizování útoku na teroristy. Je to nic než věcný, přesný, srozumitelný, ale přitom neříkající víc nebo míň, než je ve spojistosti s letem 93 na místě. Film nesoudí, nepodsouvá ani střihem, ani hudbou, neheroizuje, prostě jen vypráví, ale tim nejlepšim možnym způsobem, jakej může bejt. A taky celkem objektivně ukazuje scény, ze kterejch vyplývá, jaký jsou to i v Americe paka byrokratický a jak žalostně na něco takovýho Amerika nebyla připravená, byť se jednalo (a jedná) o světovou velmoc číslo jedna. Od prožívání toho letu neruší ani hudba, film působí čistě a průzračně jen efektem odehrávajících se scén - prostě sečteno podtržno, člověk má při sledování pocit, že tohle by moh skutečně bejt ten pohled, jakej měli i ty pasažéři během celýho toho únosu. TOHLE jsou podle mě praví hrdinové 11. září 2001. (16.09.2016)

Strhujici drama popisujici let linky cislo 93 ktera pri teroristickych utocich v roce 2001 diky odhodlanosti cestujich nenasla svuj cil. Film ma lehce dokumentarni styl, pouziva vynikajici rucni kameru. Je dulezite zduraznit ze se obloukem vyhyba klasickemu Americkemu patosu, kdy se vsichni placaji pozadech jaci jsou to vlastne hrdinove. Naopak Americene jsou zde vyobrazeni jako narod prekvapeny, nekoordinovany a neschopny protiakce. Je ale nutne dodat ze nemeli prilis sanci nejak situaci zvratit. Jednoznacne muj nejlepsi film tohoto roku. EDIT 2014, druhá projekce: Ano v podstatě souhlasím s vyjádřením z roku 06, Greengrass, jak se ukázalo u "Kapitána Phillipse" dokáže z dané látky vyždímat absolutní maximum. Jeho filmy jsou uvěřitelné, napěchované emocema. Trapnosti jako "World trade center" (O. Stone) se s tímto absolutně nemohou rovnat. (09.09.2006)

11.9. 2001 : LIFE - tak by sa dal charakterizovať Greengrassov dychvyrážajúci polodokumentárny snímok. Prostredníctvom roztrasenej amatérskej kamery až po extatické zábery sa odkrývajú posledné hodiny života pasažierov a únoscov litadla letu č. 93, ktoré sú vylíčené objektívne a nezaujato. Iný režisér a síce A. G. Innaritu sa na konci svojho príspevku k dokumentu o 11. septembri pýta, či božie svetlo osvetľuje alebo oslepuje. A koncové niekoľkosekundové čierne plátno dáva odpoveď. (25.09.2006)

Krutý je, že to vždy odnesou nevinný lidi. Ale ještě horší je, že ty lidi pošle na smrt s dost velkou pravděpodobností jejich prezident... (08.10.2006)

I když každý ví jak tento film dopadne, přesto zapůsobí. Nečekal jsem to, přeci jen, 11. září je dosti profláklé téma, ale přesto emoce zde sálají na každém kroku. Naštěstí se vše obešlo bez přehnaného patriotismu, pruhovaných vlaječek a siláckých proslovů. Nelze jinak. Plný počet... (09.05.2007)

Strhujúci film, ktorý je premyslený do posledného detailu. Skratka hneď vidno, že to robil Greengrass. Kvalitný snímok, ktorý sa oplatí vidieť. Music by: John Powell (19.03.2008)

Chtěl bych toho hrozně moc napsat, ale moc se mi nedostává slov. Událost, kterou film popisuje, určitě hnula celým světem, a svět filmový se nechává inspirovat i menšími tragédiemi. Pád dvojčat obchodního centra již naplnila několikero filmů, více či méně úspěšně a více či méně realisticky. Některé filmy jen využívají této události ke svým vlastním příběhům (byť inspirovány skutečnými událostmi), jako například Stonovo World Trade Center, jiné - jako například právě Let číslo 93 se nechaly inspirovat hrdinskými činy obyčejných lidí, kteří měli tu smůlu, že se ocitli v nesprávný čas na nesprávném místě (na druhou stranu, díky jejich oběti byly stovky jiných zachráněni). Film je natočen "amatérsky" - to neberte špatně, nemyslím tím že by ho natáčel nějaký amatér, ale Greengrass schválně do hlavních rolí neobsadil žádná známá jména, tudíž film působí nesmírně realisticky a divák je donucen soustředit se jen a jen na vlastní děj. A ten je zmáknut dokonale, z každé jednotlivé scény sálá syrovost a bezmoc lidí na palubě letadla.... (02.03.2009)

Nechápu vysoké hodnocení. Jde snad o pouhé vyjádření soustrasti a přivírání očí nad kvalitou filmu/dokumentu? Mě tedy 9 let po nehodě film nepřesvědčil o svých kvalitách, nanejvíš o pravdivosti znázorňovaných událostí. Stejně si to udělala Amerika sama :) Peace. (16.09.2010)

[Druhé zhlédnutí] Let číslo 93 je zvláštním filmovým úkazem - hodně dlouho budete listovat hodnocením zde na čsfd než naleznete "pouze" čtyřhvězdičkové ohodnocení. A přesto jen málokdo ho vypíše do své topky, nenajdeme ho v top zde ani na IMDB, dokonce se odvážím tvrdit, že málokdo zmíní United jako nejlepší film Paula Greengrasse. Paradox. Je to dle mého protože nikdo dodnes (5 let od premiéry, i teď si vybavuji jak jsem nebyl schopný po skončení projekce mluvit o čemkoliv) nechápe jak to s takovým minimalismem Paul "ten chlápek s cukavou kamerou" dokázal tak zintenzivnit a pohltit nás, a to nás tak trochu štve. Stejně takhle je i zapomenuta opravdu fenomenální hudební složka od Powella. Překvapí někoho, že je taky tak trochu minimalistická? 90 % (06.01.2011)

Rekonstrukce mrazivých událostí jednoho z letadel 11.9 2001.Drsné,syrové,strhující a nanejvýš dramatické.Příběh obyčejných lidí,kteří zemřeli,aby jiní mohli žít.Greengrass servíruje divákovi,to,co očekává a ještě něco navíc.Nedává otázky ani odpovědi a nic neřeší-prostě ukazuje a používá k tomu svou,tolik oblíbenou,ruční kameru,která se ovšem sem perfektně hodí.Je to jakési hrané,dokumentární vyprávění,které diváka usadí do křesla tím nejbrutálnějším možným způsobem a ten se jen dívá a dívá...a má sucho v krku až do konce.Nevím,kdy jsem v sále po zkončení filmu zažil takové ticho a poté takový potlesk.Jasných 100% a ano takhle má vypadat filmová rekonstrukce. (31.07.2011)