Adamove jablká

Najväčšou devízou Adamových jabĺk je ich chytrý, premyslený scenár, ktorý je skvele vypointovaný. Je takým živým dôkazom, že dobrý film natočíte iba s dobrým scenárom a na realizovanie takého scenára treba aj dobrého režiséra. V Dánsku nie je iba Von Trier a Vitenberg, ale aj Jensen, takže bacha naňho. Severské komédie s rázovitými postavičkami sú presne môj šálok kávy, takže netradične pojaté Adamove jablká ma nemohli sklamať. (25.07.2012)

Dánská černohumorná absurditka plná podobenství, odkazů.... s jasně čitelným přesahem (odkazem), která měla mj. za následek, že jsem si při závěrečných titulkách (téměř) začal s hlavními hrdiny pobrukovat "How deep is your love"? od Thake That. Kdo by to byl řekl. A nepotřeboval jsem k tomu ani lahodný sirup (čti fernet). I love this film. RESPEKT! (19.10.2011)

Skandinávský "Strom života" aneb vpravdě jobovský film o cestě k víře lemované údivem nad absurditou stvoření. Takhle se buduje pevná víra, pane Malick. Ne přes okouzlení třpytivými obrázky, kýčovitou doslovnost a ikonické figury jak vystřižené z reklamních plakátů, ale přes skepsi, nadhled a živoucí postavy. Na "Adamových jablkách" je sympatické, že víru demaskují jako racionální blok či psychickou poruchu, díky čemuž dokážeme čelit náporu nepříjemností vezdejšího světa. Ale právě díky tomu film nevede k odvržení víry, ale neopak k toleranci i sympatiím s ní bez ohledu na konkrétní vyznání. (24.08.2011)

Adamova jablka jsou nádherný film, opravdu nádherný! Je na něm hezké snad všechno. Od začátku, do konce. Ve filmu se objeví bláznivej pobožnej, ultrapravicovej nacista, co si na stěně místnosti, kde bydlí, pověsí obrázek Adolfa a kupa dalších magorů. Ale já si je prostě okamžitě zamiloval. Miloval jsem chvíle, kdy se Adam snažil udržet svůj přístup myšlení a pokaždé, když mu Adolf spandul z hřebíčku na zdi, tak ho zvednul, upravil a opět ho tam zavěsil. Nebo když farář Ivan v autě poslouchal Bee Gees. Ten nacismus ani to teploušství jsem jim neměl za zlý. Prostě jsem koukal na film, který se skládal z jedné absurdní scény za druhou a všecko to jako celek bylo naprosto perfektní. To nejlepší z nich se totiž objevilo až časem a to nejlepší byla ta lidskost, která všechny ty lidi v tom filmu spojila těmi jablky. Nádhera, Adamova jablka jsem si po shlédnutí ještě párkrát musel pustit, protože i přes všechen ten negativní přístup Adama je film samotný neuvěřitelně příjemný a pozitivní. (05.11.2011)

Tak tady asi budu za toho pomysleného červa v jablku. Téměř pětaosmdesáti procentní hodnocení, superlativy v komentech, záplavy hvězd... Již delší dobu jdu po všem, kde se vyskytuje pan herec Mads Mikkelsen. Zatím jsem měl kliku a každý film byl rána do černého. O filmu Adams aebler jsem věděl a moc jsem se na něj těšil. Nevím jestli to bylo tím, že jsem očekával mnoho..nevím. Námět s farářem netradičně nahlížejícím na svět s mottem ,,věř a víra tvá tě uzdraví'', který vede komunitu looserů byl fajn a příjezd odsouzeného skinheda do tohoto prostředí ve mně vzbudil zájem. Mám rád humor a řekl bych že moc. Nejraději mám ten černý anglický. Musí být inteligentní... Ale tady u této ,,komedie'' jsem se opravdu nechytal. Pokud se někdo výborně bavil u černého ironizujícícho humoru pak opravdu nevím kde jej našel. Kde to mělo být? U padajícího obrázku Hitlera? U ironického lékaře, jehož vztah s Ivanem jsem nechápal ? U partičky skinheadů ? Zastřeleného kocoura? Mrtvých ptáků? Chlapečka po obrně? Nevím. --- Z filmu jsem mnohem více cítil dramatický a mysteriozní podtón, díky němuž hlavně v závěru byl film až dojemný. Ale ruku na srdce, já o té proměně Adama nepochyboval a a ni o jeho koláči. Vše k tomu směřovalo a tak u filmu zaujme jen vývoj postavy faráře Ivana (Mads Mikkelsen). Vždy hodnotím filmy jak mi sedly, jak na mně zapůsobily... Tohle bylo jiné než cokoliv ostatní. Neříkám, že to místy nebylo fajn, ale také neříkám, že mi to kdo ví jak sedlo... Bít se tu v prsa s davem nebudu. Zatím nejslabší film s Mikkelsenem. U mne je to je jen za tři krkavce. * * * (19.02.2014)