Goyove prízraky

Asi do polovice filmu som bol unesený. Dej plynul priamočiaro a vygradoval mučením Bardema ako symbolu inkvizície a vôbec ako symbolu akejkoľvek moci. Forman nastolil zaujímavú možnosť akou by príbeh mohol ďalej pokračovať - dôsledky obchodníkovho "silného argumentu", motivovaného otcovskou láskou a jeho vplyv na osud dcéry. A tu sa dostávam na kameň úrazu. V dobrom príbehu začína byť niekto navyše. Tým niekým je samotný Goya. Akoby si Forman príliš neskoro uvedomil, že podľahol kúzlu volania osobnosti, s ktorou námet nemá nič spoločné. Snaha o zaangažovanie Goyu do deja je tak kŕčovitá až zabíja všetko na čo bol divák zvedavý z prvej polovice filmu. Goya si nepochybne zaslúži filmové spracovanie, ale ja osobne by som si aj kvôli názvu filmu predstavoval skôr nejakú existenciálnu drámu. (24.01.2010)

no knížka mi popravdě moc nesedla, doba inkvizice není moje gusto, takže film vycházející z ní mi také moc neříká. (26.03.2012)

Celý film vyniká především vhodnými kostými a kulisami spolu s výborným hereckým obsazením. První polovina filmu je naprosto vynikající drama zobrazující hlavně poměry v katolické církvi a jak se žilo ve Španělsku v době před velkou francouzkou revolucí. Přibližně v polovině filmu proběhne zmíněná velká francouzká revoluce a na řadu přijde "záchrana" v podobě Napoleona. V této části se změní celé pojetí filmu a pokládám ji spíše za méně zdařilý "druhý díl". Skutečné milovníky dramat čeká čas od času i pekelně černý humor v podobě pár vtípků. (25.05.2012)

Jelikož nemám moc přehled o Goyovu osudu, nemůžu posoudit historické spojitosti. Co jsem čekal, byl temný životopisný velkofilm s propracovanou psychologií postav a skvělou dramaturgií, jak bylo u Formana zvykem. Místo toho to celé působilo společně s nevýrazným hudebním doprovodem sterilně a levně - Natalia Portman jakoby omylem zabloudila na natáčení pro Hallmark. Přijde mi nepatřičné dávat takovému filmu 2*, protože jisté umělecké kvality má, přesto jsem přesvědčen o tom, že i filmoví kritici naklonění Formanovi byli trochu zaskočeni konečnou kvalitou filmu. (28.07.2012)

Tak ako máme na jednej strane výbornú voľbu hercov a ich výborné výkony, tak na druhej máme non-atmosféru Španielska na prelome 18. a 19. storočia a detaily, ako kostýmy či make-up, pôsobiace veľmi prvoplánovo. Vadí mi filmový lesk tohto snímku a historický bordel. Pre mňa je to Formanov najslabší zahraničný film a do priemeru ho vážne vyškrabal iba bezchybný Bardem a zaujímavá Portman. (18.08.2012)

Nejhorší Forman. Podfinancovaná historická freska která je absolutně nezajímavá a nebýt obsazení a svým způsobem zajímavého příběhu tak jdu s hodnocením níž. 4/10 (02.07.2020)

"Ale co když by můj strach z bolesti zvítězil nad strachem z Boha?" S přibývajícími minutami přibýval i můj zájem o tohle historické drama z dílny Miloše Formana. (05.12.2020)

Film českého režiséra natočený v angličtině o geniálním španělském malíři a jeho děsivé době. Jo a v hlavní roli je švédský herec a izraelská herečka. A poklona patří všem, snad až na tu angličtinu, ale co lze dělat, když Miloš Forman neuměl španělsky. Stejně jako mě uchvacují Goyovy malby (alespoň ty, které znám z madridského Prada) tak se mi líbí i těch pár Formanových filmů, které jsem měl tu čest vidět, a Goyovy přízraky nejsou výjimkou. Bylo by na dlouho vypisovat proč, příběh je velmi povedený, postavy také a zahrávání si jak s myšlenkami katolické církve tak s filosofií Velké francouzské revoluce je k nezaplacení. Co ale dělá tento film skutečně výjimečný je jeho skutečné vyobrazení přízraků dané doby. Javier Bardem ve své roli kněze střídá krutě sympatické momenty s těmi tvrdě nesympatickými a krásné Natalie Portman se zde dočkáte jako ošklivé ženy, které inkvizice zničila mysl. A pak je tu někde ještě Francisco Goya, ale ten je víc pozorovatelem než postavou, což je v konečném důsledku dobře, protože Forman očividně nenatočil životopis ale obraz. Goyův obraz. Jeden z těch šílených a temných. Plný přízraků. (08.04.2021)

Tak jsem dlouho přemýšlel a nakonec mi z toho vychází ** (tedy: film, který stojí za pozornost). Jinak ale nic víc. Nevadí mi, že "z kostýmů dýchá, že byly právě ušity, ze záběrů na náměstí čouhá jejich "novost" a to že na ně byli před chvilkou nahnáni komparzisté a rozsypána troška písku." - Cival. Nevadí mi ani, že "Goyovy přízraky tak představují odklon od režisérovy koncepce postupně budované všemi předchozími filmy stejně jako odklon od jeho humanismu a víry v lidské schopnosti" - dzej dzej. Vadí mi ale, že Forman mi bere to, co jsem na jeho filmech vždy nejvíc cenil - že neformuluje postoj, že se nevyjadřuje k něčemu univerzálně platnému. Jestli došel k poznání, že všichni jsme tak trochu kurvy a jen ten, kdo je izolován od společnosti - ať již vězením čí šílenstvím, se tomu může vyhnout... není to ani tak smutné, jako spíš tak obecné, že se mi tomu nechce věřit. Takou věc by bylo lépe zapsat do fejetonu, tam je místo na zkratky jako soud Lorenca nad Gregoriem a Gregoria nad Lorenzem (celá tahle část vypadá spíš jako scénáristické cvičení na absoloventský film). Mám pocit, že film měl být jednou tak dlouhý a že z něj byly vyřazeny důležité scény, a že z něj zbylo jen torzo. To, že Forman režírovat umí je vidět na scéně s Lorencovým mučením, ale po "15 letech" film umírá... bohužel. Přes ponurost Goyových obrazů ale doufám ve Formanovi světlé zítřky. Zmýlená neplatí, viva Amarillo Slim (doufejme :)) PS: Ten člověk, který psal oficiální text distributora, film nemohl vidět, vždyť nechytil ani fabuli :D (12.07.2007)

Bohužel na Formana trochu slabší kousek, který graduje opačně, než by měl. Taky mi snad poprvé přišla Natálka jako naprosto špatná a nepřesvědčivá. Ale co, možná, že to tak bylo schválně... :-)) (01.08.2007)

Forman NeForman - kvazi historicke dielo, ktore ma sklamalo. Velmi obycajne a tuctove, niekedy az smiesne (make-up Portmanovej ako z horror show). Nepochopil som, naco sa chcel Milos zamerat – ci na Goyu, Lorenza, ci Ines, ci na dobu spanielskej inkvizie ako takej (to by ale realie Spanielska museli byt presvedcivejsie, ale hlavne herecke obsadenie a jazykova stranka rydzo spanielska). Na zaciatku to vyzeralo slubne, avsak v druhej polovici filmu po preskoceni 15 rokov, zacal Forman manipulovat s dejovou liniou velmi neobozretne, az sa z toho spravil velky mis-mas. Bardem ma nesklamal a spolocne so Skarsgardom a peknymi interiermi a kostymami boli velkym plusom tohto filmu. Bohuzial, neda sa to povedat ale o Natalie Portman, exterieroch a “bojovych” ci akcnejsich scenach. (29.07.2008)

Velmi dobré! Mě osobně Forman určitě nezklamal. Javier se choval jako opravdový filmový hajzl, u kterého musíte zarývat nehty do sedačky jen abyste nerozmlátili televizi. (16.08.2008)

Nadčasové. Charaktery ľudí, ktorých nájdete v každom politickom zoskupení, v každom čase, v každom človeku?! Desivé mučenie - fantázií sa medze nekladú a majstri fantasy môžu závidieť, pretože najväčší potenciál človeka v oblasti fantázie je v schopnosti ubližovať druhým. Sme hold dobrí. Film sa mi zdal lepší ako kniha. (18.01.2009)

Javier Bardem je hádam predurčený hrať v každom filme psychopata. Možno mu nerobí problém sa s nimi zžívať ale uznávam že mu to ide bravúrne. Urobiť z Natalie Portman z takzvanej večnej mladučkej nevinnej tváričky krivohubú starú narušenú babku. To je taktiež výkon. (18.05.2009)

Symbol mojho umenia, ty tiaz zrelej opulentnosti, vreskot z horucich pekiel, zniceny, suzeny, mrtvy. Povstan, ty zazrak Spanielska, potrebuje ta storocie. Nenavid seba - stvorenie, rozozvuc zvony, zaznej melodia, zapal ohen spravodlivosti, ukaz biedu a ostych, pokrytectvo a falos. Duchovenstvo skazene svojou diabolskou slepotou nech ti nebrani, nech ti vyrovna chodniky, nech neposliape hlavu genia. Vesel sa, ó, raduj sa umenie, splodilo si vyzvu, realitu, muznost, klam, iritu. Zaznej mocnym obrazom, prenikni do srdc skostnatelosti, vyrvy nas z pazurov chladneho diela. Nechcem odpustenie, nehcem múzu, tuzim po nej, umaram sa - spolocnost mi nedovoli ist dalej. Stojim obdalec, starnem, vnimam krutost a neduhy obrazov doby. Som sam a slaby, piskot prehlukuje hlas Boha. Existuje? Neodchadzaj kraska moja, pomsta dokonala svoje dielo, okovy moci uzurpuju dalsiu epochu.....ostal prizrak, vecne zivy! (24.11.2009)

Zajímavej film, ale velkej dojem to ve mě jako celek nezanechalo. Kvalitní herci dávaj filmu celkem slušnou atmosféru. Jako vždycky exceluje nenapodobitelnej Javier Bardem. (17.12.2009)

O vykonstruovaných čarodějnických procesech s paralelou k 50. letům již působivěji točil Vávra v nepřekonatelném Kladivu na čarodějnici, na téma umělce pozorujícího šokující dějiny mnoho jiných filmařů. Forman se zkrátka v tomto svém opusu nevyznamenal. Bez Ondříčkovy obrazové invence a Pištěkových kostýmů působí další Formanův historický film velmi prostě, místy až jako televizní inscenace. Postava Goyi je naprosto odfláknutá, jak scénáristicky (někdy jako kdyby Goya v ději až rušil svou přítomností), tak herecky (Skarsgard je nevýrazný až to bolí). Naopak Bardemova postava i herectví slibují mnohé, nedostávají však takový prostor, jaký by si zasloužily. To samé platí o nepropracované dvojroli Portmanové. Hudba dalšího Čecha v Hollywoodu je vyumělkovaná, mnohdy děsně (scéna osvobození vězňů). Občasné odkazy na Formanova předešlá díla (například úvodní zasedání mnichů jako vypadlé ze zasedání hasičů v Hoří má panenko) jsou příjemná, vtipná, ale to je tak vše. 3 hvězdy pouze za potenciál, jaký film měl a nebyl stárnoucím filmařem takových kvalit jako je Forman vůbec využit. (09.08.2010)

Když jsme se na tento film měli dívat ve škole, tak jsem si myslela, že to bude jeden z těch nudných životopisných filmů, kterých je o umělcích dosti. Konec 18.století byl samozřejmě krutými tresty protkán a tento snímek "nádherně" zobrazuje, jak za pouhou hloupost byla dívka odsouzená k záhubě, jak se dá v určitém slovasmyslu říci. Velice zajímavý snímek ve kterém moc hraje hlavní roli. (13.08.2010)

Kruté, však nikoli úplně dokonalé... (05.01.2011)

Zrovna jsem byla ve Francii a skutečně viděla Goyovy kresby a malby. A zároveň jsem četla knihu týkající se španělské inkvizice. Možná proto mě to tak uchvátilo. (16.11.2011)